Podle soudních znalkyň z oboru psychologie a psychiatrie mají oba obžalovaní nižší intelekt s nízkou schopností ovládat svou agresi. Schopnost resocializace je u Golubničenka, který s policií spolupracuje, malá. U Jirečka, který podle obžaloby navrhl tělo poškozeného uvařit, je velmi malá.
Oba podle soudních znalkyň věděli, co dělají. Přesto státní zástupkyně Lenka Faltusová vysvětlila, že pro ně nemůže navrhnout doživotní trest, a to právě kvůli schopnosti resocializace, která je podle znalkyň sice malá, ale není nulová. Pro Jirečka proto Faltusová žádá třicet let vězení, pro druhého pachatele o pět let méně.
Šestatřicetiletý Jireček podle odborníků trpí disociální poruchou osobnosti. Není však sadista ani nekrofil. Není ani závislý na drogách či alkoholu. Na své chování nemá žádný náhled, je sám se sebou spokojený.
„Intelekt je slabě průměrný, mohl ho mít vyšší, kdyby se snažil na sobě pracovat. Má až amorální postoje, sám si neuvědomuje své emoce. Ty jsou důrazné a labilní. Není vnímavý, má potřebu vyhledávat přeexponováné podněty a pak je nezvládá. Jeho agresivita je instrumentální, tedy neprožívá ji jako emoci, ale jako prostředek k dosažení cíle,“ řekla soudní znalkyně z oboru psychologie Marcela Langová Šindelářová.
Mrtvolu vařili tři hodiny. „Byly to čtyři kýble kostí a čtyři tkání,“ řekl muž |
U Jirečka dále shledala značné sebevědomí, disociální a asociální rysy jsou potvrzené jeho bohatou kriminální minulostí. Z toho, co prožil, se podle znalkyně nijak nepoučil.
Druhý obžalovaný jednatřicetiletý Golubničenko se s vraždou, na níž se podle obžaloby podílel, vypořádává daleko hůř. „Měl strach a byl z té situace zděšený. Psychicky to celé neunesl, proto se také dalším lidem svěřil, ačkoli si musel být jistý, že se dostává do nebezpečí, že se může prozradit,“ řekla Langová Šindelářová.
Zjistila, že Golubničenko v sobě zmíněný zločin nemá zpracovaný. Jednak svůj podíl zcela popíral a aktivitu přičítal Jirečkovi, ospravedlňoval se, že byl pod vlivem drog a zaštiťoval se strachem z Jirečka. Když ho vyšetřovala, měl psychické tenze, které svědčily o tom, že se svým činem nebyl zdaleka vyrovnán.
Jsem tady kvůli tomu, žes ty uvařil člověka! U soudu mluvili vystrašení svědci |
I jeho intelekt se podle znalkyně nachází v nižším pásmu, osobnost je jednoduše strukturovaná a labilní. Má slabou sebekontrolu. „Jeho sebevědomí je komplikované, považuje se za sebejistého a je se sebou spokojený, ale má chabou sebedůvěru v sociálních kontaktech, svůj život neplánuje a nikam nesměřuje,“ uvedla Langová Šindelářová.
Golubničenkova osobnost už se podle ní nijak nezmění. „Vývojové změny osobnosti se ukončují kolem pětadvaceti let. Golubničenko se od sedmnácti let potkává se zákonem a neučinil z toho žádnou zkušenost,“ podotkla Langová Šindelářová.
Podle ní jsou předpoklady pro resocializaci u Golubničenka omezené, ale zcela vyloučené nejsou. Golubničenko se identifikoval s anetickými jedinci, tedy těmi, které jdou proti morálce. Soudním znalkyním řekl, že do poslední chvíle netušil, že „by to mohlo skončit smrtí.“ Na rozdíl od Jirečka je závislý na kanabinoidech, alkoholu, sedativech a analgetikách.
Tělo ani DNA se nikdy nenašly
Nelehkou úlohu měl znalec z oboru soudního lékařství Jan Rejthárek. Zatímco jindy mu při zpracování posudku pomáhají fotografie, tělo poškozeného, či cokoli hmotného, nyní se o nic konkrétního opřít nemohl. Měl popsat, jaká byla v tomto případě příčina smrti a hodnotit mechanismy, které poškozeného usmrtily. Musel ovšem vycházet pouze ze spisu, tělo poškozeného se nikdy nenašlo a jak přiznal obžalovaný Golubničenko, bylo uvařeno.
Kriminalisté dokonce nenašli ani žádné stopy DNA zemřelého. „Nenašlo se nic,“ sdělila již dříve státní zástupkyně Lenka Faltusová.
Proč přesně poškozený zemřel, proto Rejthárek nedokázal konstatovat. „Nelze jednoznačně určit bezprostřední příčinu smrti. Nemohu říct, jaká zranění reálně utrpěl, nebo neutrpěl. Ve spisu jsou ale obsaženy mechanismy, které ukazují k bezprostřední smrti,“ řekl.
A nebylo jich málo. Znalec zmínil opakované údery pěstí do hlavy, při nichž může dojít například k úrazovému otoku mozku. Z ran do hrudníku zas mohou vzniknout zlomeniny žeber, jejich úlomky mohou až ohrozit na životě.
Smrtící mohlo být také zraňování strunovou sekačkou, které je popsáno v obžalobě. „Dotyk tepen může způsobit masové krvácení nebo na krku vzduchovou embolii. Také chlad mohl být příčinou smrti. Podchlazení může rozvinout život ohrožující stav, který se odvine od zánětu plic,“ narážel Rejthárek fakt, že podle spisu drželi obžalovaní poškozeného polonahého muže několik dní ve sklepě domu.
Poškozený zažíval psychické i fyzické týrání
Dále znalec podotkl, že také svázání do kozelce, tedy spojení zápěstí a kotníku a také mechanismus ukřižování jsou reálně způsobilé k udušení kvůli neadekvátní poloze těla. „Také cestování v plachtě v kufru auta může vést k udušení při vydýchání vzduchu v malém prostoru,“ řekl Rejthárek. Připomněl tak část spisu, v níž se uvádí, že obžalovaní poškozeného ve sklepě věznili s rukama ve výšce, svazovali ho do kozelce a zraněného převáželi ve futrálu od spacáku.
Dále Rejthárek zmínil, že poškozený byl bez jídla a vody. Jeho stav ovlivňoval také podávaný pervitin. Navíc mu Golubničenko podle obžaloby podal lék na schizofrenii. Jeho účinek se může projevit zrychlenou srdeční činnosti a kolapsem, dostavit se mohou křeče.
Podle Rejthárka informace ve spisu jednoznačně ukazují na to, že poškozený zažíval mučivé útrapy, tedy výrazné psychické i fyzické týrání, která sama o sobě ohrožují život. Znaky mučivých útrap lze vnímat opakovaným násilím proti zraněným částem těla, ale také vynucenou polohou těla s výraznou bolestivostí a psychickou stránkou. Ve spisu naopak Rejthárek neobjevil žádné aktivity, které by útrapy poškozeného zmírňovaly.
Násilníci unesli muže z Břeclavska a ve sklepě ho utýrali, tělo se nenašlo |
Podle obžaloby Jireček a Golubničenko v létě roku 2022 unesli poškozeného mladíka z obce Drnholec na Břeclavsku. Chtěli se mu pomstít za to, že v Jirečkově domě v Pohodlí na Svitavsku ukradl peníze a marihuanu.
V domech v Lubné a v Pohodlí poškozeného podle žalobkyně nejprve zraňovali strunovou sekačkou a bili. Když ho utýrali, přemýšleli, jak se zbavit těla. Usekli mu proto nohu v kotníku a „na zkoušku“ ji uvařili. Tělo později uvařili v sudu na dvoře, pak se různými způsoby postupně zbavovali tkání a kostí. Pálili je a rozlili na polích.
Obžalovanému Jirečkovi navrhuje státní zástupkyně Lenka Faltusová třicet let ve vězení se zvýšenou ostrahou, Golubničenkovi pak o pět let méně. S obžalobou a navrženým trestem ani jeden z mužů nesouhlasí. Verdikt v případu zatím nepadl.
