Mnohem víc než ten českotřebovský je pro cestující ze severovýchodu kraje důležitý železniční uzel v Ústí nad Orlicí. Tam přijíždějí od Králík a Letohradu, aby při cestě do školy či za prací přestoupili na hlavní trať a zamířili například do sídla svého kraje. Jenomže ani České dráhy, ani kraj nemají pro pravidelně dojíždějící lidi s traťovou jízdenkou moc pochopení.
„Povinně místenkový vlak před šestou ráno způsobí to, že strávím měsíčně 40 hodin navíc ve vlaku, anebo zaplatím ročně navíc sedm tisíc korun. Mám tedy na vybranou. Taková je dnes lákavá nabídka Českých drah od prosincového nového jízdního řádu. Z hlediska dopravní obslužnosti jsem občanem Pardubického kraje čtvrté kategorie,“ říká úředník Antonín Nykles který dojíždí do Pardubic ze stanice Dolní Dobrouč na trati Ústí nad Orlicí - Lichkov.
Loni cestující s novým řádem zjistili, že přišli o ranní spoj IC 542 pravidelně zastavující v železniční stanici Ústí nad Orlicí. Tím se citelně zhoršila dopravní obslužnost ze zmíněných oblastí. Přimluvil se i hejtman, diskutované zrušení „ícéčka“ se podařilo zvrátit.
V návrhu nového jízdního řádu sice pojede ve stejném čase spoj Ex 546 z Bohumína, ale ten má pro pravidelné cestující jedno veliké mínus - je povinně místenkový. Zatímco při koupi běžné jízdenky přes e-shop ČD a pro držitele aplikace IN 100 jako doplňková služba přes e-shop je místenka zdarma, držitele traťové jízdenky stojí místenka 35 korun.
České dráhy jedou na komerční riziko
„Takový spoj je pro každodenní používání téměř nepoužitelný. Pokud cestující vydá ročně za traťové jízdenky na trati Lichkov - Pardubice 13 až 20 tisíc korun, těžko bude při zhruba dvou stovkách jízd věnovat dalších minimálně 7 tisíc korun na místenku na ranní spoj Ústí nad Orlicí - Pardubice,“ řekl další z pravidelných cestujících do Pardubic Vladimír Římánek z Letohradu.
Mluvčí Českých drah Monika Bezuchová vysvětluje toto zpřísnění podmínek pro cestující komerčním zaměřením její firmy.
„Pokud si držitel traťové jízdenky vybere k dojíždění tento komerční povinně místenkový spoj, tak pro něj cesta bude dražší. U expresu 546 Ostravan není primárním účelem zajišťování regionální dopravní obslužnosti v rámci jednoho kraje, ale obslužnosti dálkové. Jde o vlak provozovaný na takzvané komerční riziko, ve kterém musíme nabízet služby srovnatelné s konkurencí,“ uvedla mluvčí a odkázala na jiné ranní spoje na hlavní trati.
Jenomže ty zase nenavazují a musí se na ně čekat, anebo pomalou jízdou působí problémy cestujícím, kteří už řadu let míří do Pardubic za prací nebo do škol. Tisková mluvčí zdůrazňuje u povinných místenek benefit nákupu zdarma přes e-shop. Jenže s traťovou jízdenkou se tento benefit nenabízí.
„Copak my nejsme zákazníci Českých drah? Copak z našeho pravidelného cestování nemají benefity srovnatelné s cestujícími, kteří platí za jednotlivou jízdu více, ale zato jezdí jednou za čas?“ stěžuje si Vladimír Římánek.
Osobní vlaky jedou do cíle dlouho, oblíbené spěšné vlaky vymizely. Ještě před třemi lety byla osou dopravní obslužnosti Pardubického kraje trať Pardubice-Lichkov a ráno jezdily z Lichkova do Pardubic dva přímé spěšné spoje a odpoledne z Pardubice do Lichkova dokonce čtyři.
V mezičase mezi normálními rychlíky jezdily „spěšňáky“ dostatečně. Pak jim v regionu odzvonilo s argumentem, že diskriminují malé obce, kde nestavěly a že se na hlavní trať už víc vlaků nevejde.
„Někdy nám připadá, že se úpravy v jízdních řádech dělají podle pravidla, co funguje, je třeba změnit. Cestující je pak nucen měnit zavedený životní styl, když musí vstávat v jinou hodinu, vrací se později z práce, nebo začne jezdit do práce autem místo vlakem,“ dodal projektový manažer Vladimír Římánek.
Když jedu autem, tak nikde netrčím
Jeho slova by mohla podepsat úřednice Markéta Mlynářová, která přestala dojíždět do Pardubic z Králík hned po zavedení současného jízdního řádu.
„Od letoška jezdím autem, už to nebylo únosné. Neustálé přesedání a opakované výluky byly nepříjemné. Přitom jsem si nikdy nemyslela, že se s vlaky rozloučím,“ řekla žena, která si v předchozích letech kupovala roční jízdenku a připlatila si první třídu.
„Ale přišlo mi, že za ty peníze nedostanu to, co jsme si předplatila. Já jsem jezdila vlakem hlavně proto, že jsem tu dobu skoro dvě hodiny využívala k práci nebo se věnovala něčemu jinému. Ale když musíte hromadně přestupovat a chybí předpokládaný komfort, co mě může ve vlacích udržet? Teď nikdy nezůstanu trčet, netlačím se, když přistaví méně vagónů - už nejsem ve věku, kdy vydržím dlouho stát,“ dodává Markéta Mlynářová.
České dráhy by měly podle ní myslet hlavně na každodenní cestující a také na to, aby předešli „martýriu“, jak říká, spojenému s pátečním odpoledním cestováním v namačkaných vagónech mezi Ústím nad Orlicí a Králíky. Ale zhoršila se i rána.
„Kdysi jsem ráno nastoupila v Lichkově do Elefantu a jela jsem pohodlně až do Pardubic. Dokud jsem si myslela, že budu jezdit tímto způsobem, vydržela jsem a platila první třídu, i když jsem ji při všech těch dlouhých výlukách nemohla používat,“ dodala žena pracující v Pardubicích.
O úspěch při jednání o změně jízdního řádu se snaží i starosta Letohradu Petr Fiala, který již jednal s obchodním ředitelem Českých drah pro Pardubický kraj. A nejen o tom, aby Ostravan nebyl povinně místenkový, ale i aby se o rok později objevily v jízdních řádech alespoň dva páry spěšných vlaků, které by na hlavním tahu zastavily pouze v Chocni.
Zájem o zastavování „spěšňáků“ ovšem budou mít v případě jeho obnovení i cestující z města Brandýs nad Orlicí, kteří se před několika lety ozvali proti nevyhovujícímu novému jízdnímu řádu dokonce peticí.
