„Projekt předčil naše očekávání, zejména co se návštěvnosti týče. Do Olympijského parku Pardubice si našlo cestu skoro na 400 tisíc návštěvníků nejen z České republiky, ale i ze zahraničí, taková akce tu od roku 1931 nebyla,“ řekl s odkazem na Výstavu sportu a tělovýchovy, kterou zahajoval tehdejší prezident Masaryk, náměstek pardubického primátora Jakub Rychtecký.
Olympijský park až na úplné výjimky bral jen chválu všech zúčastněných.
„Druhou olympijskou neděli k nám přišlo hrát tenis přes tisíc lidí za jediný den. To bylo neskutečné, museli jsme přidělávat náhradní kurty. Moc nás takový zájem těšil,“ uvedl Pavel Holub, který jako tenisový trenér dohlížel na stanoviště u kurtů TK Pernštýn. Ovšem takových, a podobně úspěšných, bylo dalších 59.
„Vím, že se budu opakovat, ale určitě bych chtěl poděkovat dobrovolníkům a sportovním klubům, bez nichž by k realizaci Olympijského parku nedošlo. Pardubice takovou akci potřebovaly a taky si ji podle toho všichni užili. Šlo nám hlavně o to, aby se v parku cítili dobře jak děti, tak i jejich rodiče, a to se nám myslím podařilo,“ uvedl Pavel Stara, který jako manažer projekt řídil.
Park přežil Rio bez újmy
„Celkově přišlo přímo do parku 374 tisíc lidí, dalších 27 tisíc se účastnilo slavnostního zahájení a davy sledovaly i nedělní ukončení akce. K tomu je potřeba připočíst doprovodné festivaly. Myslím, že se celkem pohybujeme u půl milionu účastníků,“ dodal Stara.
Poznamenal, že se během her nikomu nic vážného nestalo a že i park Na Špici, kde bylo těžiště parku, přečkal olympijské křepčení bez větších materiálních škod.
I tak se ale našli kritici velké akce. Jedním z hlavních se stal zastupitel prvního obvodu Filip Sedlák. Vadilo mu třeba to, že lidé ze sportovních klubů, kteří se starali o zmíněná sportoviště, za svou snahu nedostali nic.
„Lidé přímo ze sportovních klubů zajistili celou náplň tomuto projektu. Bez nich by to nemohlo vůbec fungovat. Proto je právě paradoxní, že k těmto lidem zde byl nejhorší přístup. Tito lidé nedostali ani ošacení, aby to vypadalo, že jsou členy týmu, ani nedostávali svačinu a oběd,“ uvedl Sedlák, který se sám akce jako trenér účastnil.
Pavel Stara takovou kritiku odmítá s tím, že nebylo reálné zajistit všem účastníkům olympijské oblečení. Navíc i další trenéři poukazují na to, že to kvůli tričku či bagetě nedělali.
„V našem klubu jsme do toho nešli z povinnosti, ale ze zájmu. U stánku jsme měli stále pět šest lidí - trenéry, veterány, dorostence i žáky. A že za to nic nedostali? Na to jsme ve sportu zvyklí, bylo nám ctí se takové akce zúčastnit,“ uvedl městský zastupitel Petr Klimpl, který se zároveň věnuje orientačnímu běhu.
Sportoviště se zavírala příliš brzy, litují lidé
Dalším lidem zase vadilo, že sportoviště se zavírala už v 16 hodin a oni tak neměli šanci ve všední den park navštívit.
„Bez dovolené to nešlo řešit, než jsem přijel z práce a vzal děti, tak už vlastně nemělo cenu někam chodit. O víkendu tam zase bylo hodně lidí, ale jinak musím říct, že se nám tady s dcerami líbilo,“ uvedl Jan Ilič z Pardubic.
Handicapu s časem si pořadatelé byli vědomi. „O sportoviště se starali zástupci klubů ve volném čase. Byli na místě od 8 do 16 hodin každý den. Těžko jsme po nich mohli chtít více,“ uvedl Pavel Stara.
I největší park Rio-Lipno přivítal skoro 350 tisíc lidí. V Plzni a Ostravě pořadatelé tak úspěšní nebyli.
