Vedení Pardubického kraje se ještě letos pustí například do stavby nové...

Vedení Pardubického kraje se ještě letos pustí například do stavby nové Nemocnice následné péče v Moravské Třebové. Stavba za 240 milionů má být hotová příští rok. | foto: Pardubický kraj

Pardubický kraj se do dalších let zadluží, peníze půjdou hlavně do nemocnic

  • 4
Nemá smysl se ptát, zda strany kandidující do zastupitelstva Pardubického kraje v příštích čtyřech letech budou souhlasit s výrazným zadlužením. Budou muset. Kraj hospodařil slušně, ale jen za cenu, že odkládal důležité investice. A ty nyní přicházejí na řadu.

Dobrou zprávou je, že Pardubický kraj není příliš zadlužený. Tou horší je skutečnost, že to už nebude platit dlouho.

Podle pravidla rozpočtové odpovědnosti obec nebo kraj musí hospodařit tak, aby výše dluhu nepřekročila 60 % průměrného ročního příjmu, počítáno za poslední čtyři roky. K tomu má Pardubický kraj s osmi procenty daleko. V současnosti se výše nesplacených úvěrů pohybuje kolem částky 800 milionů korun. 

Optimistická čísla se ale začnou měnit. Kraj nyní čelí propadu příjmů kvůli koronaviru, místo očekávaných 4,6 miliardy bude mít letos příjmy na úrovni 3,7 miliardy.

Zároveň rozjíždí velké investice.Přestavbu Automatických mlýnů na galerii za 338 milionů s DPH, stavbu centrálního příjmu v Orlickoústecké nemocnici za 400 milionů, ještě do voleb chce zahájit výstavbu Nemocnice následné péče v Moravské Třebové za 240 milionů.

Příští rok pak konečně dojde na stavbu budovy s operačními sály a centrálním příjmem v Pardubické nemocnici, která vyjde i s přístrojovým vybavením na minimálně 2,2 miliardy korun. S financováním má kraji pomoci úvěr od Evropské investiční banky v hodnotě dvou miliard korun, který chce kraj začít čerpat až příští rok. 

„Domluvili jsme se na dvou miliardách, ale mohli bychom si dovolit nesrovnatelně více,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

Díky tomu, že investice budou rozloženy do dalších čtyř či pěti rozpočtů, kraj se podle něj nedostane do potíží kvůli vysoké zadluženosti. Dodal, že banky by byly ochotny jednat i o úvěru ve výši čtyř miliard korun.

Po volbách mohou politici začít utrácet víc

Není vyloučeno, že nové vedení kraje po říjnových volbách dostane chuť tuto ochotu zhmotnit do podoby vypůjčených peněz. Právě volby znamenají další riziko pro zadlužení kraje. 

Jak hospodaří kraje

Pravidlo rozpočtové odpovědnosti u krajů (podíl dluhu k příjmům)

1. Olomoucký kraj 23,53 %

2. Zlínský kraj 14,70 %

3. Moravskoslezský 9,29 % 

4. Středočeský kraj 9,06 %

5. Jihomoravský kraj 8,62 %

6. Pardubický kraj 7,78 %

7. Ústecký kraj 5,32 %

8. Karlovarský kraj 5,16 %

9. Liberecký kraj 4,29 %

10. Kraj Vysočina 3,16 %

Jihočeský, Plzeňský a Královéhradecký kraj 0 %.

Zdroj: Informace o monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2019, MF, ČTK

Například lídr ANO Martin Kolovratník se netají tím, že by z krajského rozpočtu utrácel velkoryseji. Mluví o větší podpoře pardubického letiště, o větší odvaze při investování a navíc láká voliče na pětistovku pro každého z Pardubického kraje na pobyty na území regionu. Kdyby toho využil každý druhý, kraj za splnění předvolebního slibu ANO zaplatí 130 milionů korun.

Nebezpečím pro krajský rozpočet jsou i ztráty jeho pěti krajských nemocnic. Ty až dosud měly vyrovnané hospodaření, kvůli koronaviru se chod v nemocnicích skoro zastavil a dodnes se ani zdaleka nevrátil na původní úroveň.

Nemocnice netuší, jak se změní úhradový mechanismus, podle generálního ředitele Nemocnice Pardubického kraje Tomáše Gottvalda by společnost mohla vracet zdravotním pojišťovnám v příštím roce 300 milionů až miliardu korun.

Pardubický kraj usiluje o změnu zákona o rozpočtovém určení daní. Novela by měla zavést rozdělování peněz mezi kraje podle počtu obyvatel a počtu kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Pardubický kraj dostává 18 tisíc korun na obyvatele, například sousední Vysočina má příjmy 20 tisíc korun na hlavu.

,