Na zamrzlém Matičním jezeře předváděl své první brankářské kousky hrdina z olympijského Nagana Dominik Hašek.
Dodnes, když v Pardubicích zrovna náhodou mrzne, lidé u Chrudimky bruslí. V létě tam zase děti krmí labutě či kachny. Ovšem na koupání to rozhodně není. Ani na malé osvěžení.
„Maťák“ je totiž silně zanesený bahnem. Proto politici už dlouhé roky diskutují o tom, že by jezero bylo vhodné vyčistit.
„Mluví se o tom minimálně dvacet roků. V minulosti ovšem plány zastavily vždy vysoké náklady, které se odhadovaly na 40 milionů korun,“ řekl starosta prvního městského obvodu Jaroslav Menšík (ANO).
Jeho slova potvrzuje pohled do archivu. Naposledy se nahlas o odbahnění hovořilo za vlády primátora Jaroslava Demla v roce 2008. Tehdejší garnitura politiků však musela akci odpískat.
„Jak nám náklady neustále stoupají, tak se nám akce čím dál víc jeví jako ne úplně nezbytná,“ řekl tehdejší náměstek primátora Michal Koláček.
Cena díla byla podle něj více než 40 milionů korun. Největší položka? Odvoz vytěženého bahna a jeho následná ekologická likvidace.
„Musí jít o šetrný způsob s ohledem na centrum města a lidi, kteří v okolí bydlí,“ řekl v roce 2008 další tehdejší náměstek primátora Jan Kislinger s tím, že by bylo technicky náročné šetrně odčerpat tisíce metrů krychlových bahna.
Místo je klidovou zónou s parkem u břehu Chrudimky a nedalekou vilovou čtvrtí. Nevábně vyhlížející a páchnoucí bahno proto nešlo vozit nákladními auty, ale uvažovalo se o transportu potrubím o délce asi dva kilometry.
„Bahno by čekalo uskladnění na pronajatých pozemcích, dostatečně vzdálených od bytové zástavby, a pozdější ekologická likvidace,“ dodal.
Bahno se uloží do vaků
Dnešní radní i díky technologickému pokroku mohou sáhnout k jinému řešení. Otázkou je, jak se bude líbit vlivným lidem, kteří bydlí hned u jezera.
Rodiny bývalého radního Miroslava Petráně, exmajitele hokejového klubu Romana Šmidberského či někdejšího prezidenta Dynama Ondřeje Heřmana se musí připravit na to, že bahno jim bude „vonět“ nějaký ten čas přímo pod okny.
„Bude nutné odstranit až metr usazeného bahna. Teď se nám podařilo použít technologii takzvaných vsakovacích vaků, kdy se bahno nemusí odvážet. Bude se cpát do vaků, které zůstanou kolem břehů a vytvoří podklad pro úpravu trávníků. Celý prostor jezera a okolí bude součástí projektu Náhrdelník kolem řeky Chrudimky,“ uvedl starosta Menšík.
Město má příslib získání dotace 17 milionů korun od Agentury životního prostředí. Další čtyři miliony by pak radnice zaplatila ze svého rozpočtu. Práce plánované na letošní a příští rok by měly být kvůli živočichům rozděleny do dvou etap, jarní a podzimní, aby se nezasáhlo do jejich biotopu.
„Musíme myslet na ochranu tamních živočichů i rostlin,“ uvedl primátor Martin Charvát s tím, že třeba pro žáby budou mezi vaky koridory, aby se mohly dostat do vody.
Lidé se nemusí bát ani o lekníny, které se na hladině také vyskytují.
„Ty se přesadí. Ovšem většinu plochy zakrývá rostlina zvaná stulík, která je vlastně plevel. Toho se rádi při čištění jezera zbavíme,“ dodal starosta Menšík s vysvětlením, že vytěžené a vysušené bahno se bude používat jako hnojivo.
Vodní plocha vznikla v roce 1910 ze slepého ramene Chrudimky, od té doby se nikdy nečistila. Na dně se za tu doby usadil metr až metr a půl bahna. Voda v jezeře se v dostatečné míře neobměňuje a její kvalita se zhoršuje.
