Miloš Dempír šestnáctým rokem pečuje o středověký hrad Svojanov, který se za jeho působení stal jednou z nejnavštěvovanějších památek na východě Čech. Stovky návštěvníků se na středověký hrad přijíždějí zchladit i během panujících veder.
„V těchto tropických dnech je nejlépe ve sklepení, kde je pořád konstantní teplota. Ale i ve všech vnitřních prostorách hradu je příjemné klima,“ láká na Svojanov jeho kastelán Miloš Dempír.
Polička hrad Svojanov od soukromého majitele koupila v roce 1910. Který z kastelánů byl na hradě nejdéle?
Pan Alois Živný, který má dodnes na hradě pamětní síň a vystavené obrazy. Rád hrad maloval. Na Svojanov přišel po válce a do důchodu odcházel někdy v 80. letech. Na hradě žil jako penzista skoro až do své smrti v roce 1997.
Tak této mety asi nedosáhnete.
Nedosáhnu, ale i tak už jsem druhý nejdéle sloužící kastelán, protože po něm už na Svojanově nevydržel nikdo tak dlouho jako já.
Na hradě bydlíte už 16 let. Existuje něco, na co si nemůžete ani po těch letech zvyknout?
Přímo ve vztahu k hradu je na něm život docela fajn. Možná má člověk někdy trochu málo soukromí. Vzhledem k tomu, že je na hradě ubytování, vnímáte každodenní provoz. Klidných chvílí tady proto mnoho není. Ale není to věc, na kterou by se nedalo zvyknout.
A já myslel, že řeknete, že je to k nevydržení s duchem zazděné Kateřiny z Lichtenburka. Prý bývá slyšet někdy po půlnoci.
To jsou všechno hodný duše (smích). Co slýchávám já i moje návštěvy, jsou různé kroky z pokojů v 1. patře v době, kdy tam vůbec nikdo není, takže takové nějaké zvuky se hradem občas linou.
Co mají na Svojanově nejraději lovci záhad, pro které je hrad oblíbeným místem?
Co se týče prostor, nejvíce je lákají obytné prostory v paláci, přízemí a 1. patro. To jsou prostory, kde vnímají nejvíce energie, proto v nich tráví nejvíce času. Málo je láká třeba sklepení a vůbec je nepřitahuje dům zbrojnošů.
V minulosti se zde našla spousta zazděných koster. Během prohlídky ukazujete i na místo v přízemí, kde by mohl být další kostlivec. Pustíte se někdy do jeho objevování?
Takové tendence nemám, protože destruktivní činnost hradu určitě neprospěje ani není v souladu s památkovou péčí. Romantická tajemství, která hrad má, by si měl zachovat i do budoucna. Nejsem přesvědčený o tom, že zrovna my jsme ti, kteří by měli odkrýt a vědět úplně všechno.
Která pověst návštěvníkům nahání strach nejvíce?
Asi pověst o zazděné malé Kateřince, která zahynula a občas má bloudit po hradu. Anebo lidi hodně negativně vnímají paní Kateřinu z Lichtenburka, jež byla zazděna do hradeb za nevěru. Ve zdech brány hradu byly zazděny i tři malé děti. Jejich kostry byly objeveny v 18. století.
Odkud k vám jezdí nejvíc návštěvníků?
Největší podíl tvoří tuzemští návštěvníci, i když podíl zahraničních návštěvníků trošičku narůstá. Jezdí čím dál více lidí třeba ze Slovenska, z Polska i z Německa. Velkou spádovost máme z jižní Moravy, od Pardubic, Hradce Králové i třeba z Olomouckého kraje.
Jak se vzpamatováváte z posledních tří let, kdy mnohé památky utrpěly následkem covidu?
Návštěvnost je vyšší než třeba v loňském roce, ale úplně nedosahuje doby před covidem. Trend je naštěstí pomalu vzrůstající. Nejvíce návštěv máme samozřejmě o víkendech. Loni přišlo 60 tisíc návštěvníků. Rok byl výjimečný tím, že jsme měli na hradě výstavu replik korunovačních klenotů. Letos budeme rádi za podobná čísla.
Pomáhá vám, že máte hrad otevřen prakticky po celý rok?
Máme otevřeno kromě ledna a února. Návštěvníci toho využívají, protože v podzimních a jarních měsících rádi cestují a možnosti k návštěvě jiných památek mají omezené. Zejména naše letní otevřené pondělky jsou oblíbené, protože na státních památkách je zavřeno.
Jakými akcemi v současné době hrad žije?
O tomto víkendu v sobotu vrcholí Řezbářské dny. Do tradičního programu hradu patří i oživená mučírna. V té bude opět úřadovat mistr kat se svými pohůnky od 20. do 23. července. Na začátek srpna připravujeme Divadelní pouť, na konec prázdnin dobývání hradu v rámci Třicetileté války na Svojanově. Velmi oblíbenou akcí jsou Dny dobové kuchyně, protože lidé v rámci prohlídek mohou ochutnat nejrůznější dobové pokrmy, které se připravují přímo v historické hradní kuchyni podle starých receptů.
Jak se osvědčila nová galerie?
Jelikož je hrad vybaven historickým inventářem, neměli jsme moc možností pořádat další výstavy. K tomu využíváme právě galerii, v níž jsou letos dvě velice zajímavé výstavy. Jednak výstava historických divadélek a jednak pohlednic našich hradů a zámků.
Co připravujete za investice?
Dokončujeme projektovou dokumentaci na revitalizaci hradní gotické zahrady. Když vysoutěžíme dodavatele, měla by být zahájena ještě letos v podzimních měsících. Základní ráz zahrady zůstane zachován. Nový bude vyhlídkový altánek s popínavými růžemi, oživením budou zeleninové záhony a větší množství vinic. Takovým technickým zhodnocením bude večerní osvětlení.
V roce 2020 jste koupil zámek Poláky, který byl ruinou. Už o rok později jste do něj nechal nahlédnout veřejnost. Co všechno už je opraveno?
Podařilo se opravit vilu, která sloužila správci velkostatku. Teď slouží vlastně jako takové obytné zázemí. Na zámku se podařilo obnovit asi polovinu střešních krovů, zajistit polovinu budovy staticky a letos jsme začali s obnovou interiéru. Teď probíhá obnova 14 místností v 1. patře zámku, které připravuji pro budoucí expozici. Kromě toho se dělá postupná údržba a pročišťování parku.
Bez podpory lidí by to asi nešlo. Kolik brigád jste už uskutečnil?
Máme zhruba čtyři až pět brigád ročně. Vznikla při tom docela příjemná komunita lidí, kteří se vracejí pravidelně, a kromě toho občas přijíždějí i další zájemci.
Kdy chcete Poláky otevřít?
Zatím mám vizi víkendového provozu. Tu bych chtěl vyzkoušet v příštím roce, aby se ukázalo, jaký zájem bude ze strany veřejnosti.
Jak dlouho rekonstrukce potrvá?
Čeká nás práce na desetiletí, protože pořád jsme jakoby v začátcích. Není to tak, že by měl být zámek za dva roky opravený. Je to o odhodlání. O tom, že člověk musí jít za nějakým cílem. To je nejdůležitější. Baví mě budování, takže já jsem spokojený už teď. Můj cíl je opravdu spíš ta cesta.
