Nejbližší obyvatelé Trnávky mají planinu, kde se dříve těžilo, jen zhruba 200 metrů za domem. I proto se obávají, zda jim kolem domů nebudou jezdit kamiony s manganem či zda se do vesnice nevrátí prach, který vznikal z dobývání této suroviny, která se nikde jinde v Česku netěží.
Do čtyř let by ale mohla. Alespoň taková je vize kanadské společnosti, která zde plánuje obnovit těžbu suroviny vhodné k výrobě oceli nebo hnojiv.
ManganJe to světlešedý tvrdý, ale křehký kov, který se přidává do různých slitin železa. Využívá se nejen v hutnictví, ale také k výrobě baterií nebo se například přidává do hnojiv. Své uplatnění má i ve sklářství. |
„Chápu obavy místních. Mají to skutečně hned za domy. Prachu se však obávat nemusejí. Charakter rudy, z níž chceme mangan získávat, obsahuje třicet procent vlhkosti, chová se tedy spíš jako bahno,“ řekl generální ředitel společnosti Jan Votava.
Podle něj nebude odkaliště, z něhož se bude mangan dostávat, nikdy otevřené celé. Bude se odvážet v úzkých pásech. Těžba má podle něj i ekologický dopad.
„Odtěžením manganu bychom tuto kontaminovanou lokalitu vyčistili. Zemina i rostliny jsou zde poškozené, nedají se tu sbírat houby,“ řekl Votava. Jako bonus přidává fakt, že zde najde práci až 350 lidí různých profesí.
Obce a hřebčín: Chceme vidět vše na papíře
Z možnosti obnovit těžbu však nejsou nadšení starostové nejbližších obcí ani kladrubský hřebčín, jenž usiluje o zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
„Stavím se k tomu zatím rezervovaně až odmítavě. Nemáme konkrétní informace o tom, jak bude těžba vypadat. Skutečnost, že se v našem okolí začne těžit mangan, ve mně vzbuzuje obavy vzhledem k našemu možnému zápisu do UNESCO,“ řekl náměstek ředitele kladrubského hřebčína Radek Václavík.
Plánovaná těžba se ale nachází mimo dotčené pásmo krajiny, která usiluje o zápis.
„Musíme to brát v širších souvislostech,“ řekl Václavík a přidal se na stranu starostů. Společně požadují po kanadské firmě záruky, že poklidný život v obcích nebude narušený.
„Bojíme se zvýšené prašnosti a hlučnosti. Firma nás ubezpečila, že používá moderní technologie. Také slíbila, že nám během května dodá podnikatelský záměr, abychom se seznámili s jejich plány,“ řekl starosta Trnávky Radek Valenta.
Firma nyní provádí geologický průzkum, testuje možnosti těžby, zásoby a kvalitu rudy, z níž se mangan dostává. Teprve poté může požádat o povolení těžby, které uděluje Báňský úřad.
„Firma EMI naleziště prověřuje. Žádost o stanovení dobývacího prostoru tedy nebyla podána,“ řekl mluvčí Báňského úřadu Bohuslav Machek.
Pokud firma žádost podá a uspěje s ní, začne těžit do čtyř let.
Nejbližším vesnicím by pak z dobyté suroviny odváděla část získaných peněz. Nejblíže k nalezišti mají kromě zmíněné Trnové také Chvaletice, Labské Chrčice či Kladruby nad Labem.
