Jen myslivci ve Frýdku-Místku každý rok přijdou o zhruba 400 kusů srnčí zvěře. Dvě třetiny zvířat přitom zahyne po střetu s auty. Pro myslivce to představuje ztrátu zhruba půl milionu korun.
"Jedná se ale jen o nalezenou zvěř, u níž jsme zjistili, že ji přejelo auto. Hodně je dalších kusů, které po střetu utečou a pak uhynou. Nikdo je však už nenajde. Nebo druhý případ - po srážce je zvěř odvezena a myslivci se to ani nedozví," říká předseda Okresního mysliveckého spolku ve Frýdku-Místku Martin Hlaváč.
Skutečná škoda je tak daleko vyšší, a to i z jiného důvodu. "Je to jen škoda na zvěřině, která se dá vyčíslit. Čísla už nezahrnují chovatelskou hodnotu. Když přijdeme o mladou srnu, která by mohla ještě třeba čtyři roky klást mladé, tak je to velká ztráta," potvrzuje předseda Okresní myslivecké rady v Karviné Václav Přeček.
Látka napodobuje pach predátorů
Nemalé škody vznikají při střetech se zvěří i řidičům automobilů a výjimkou není ani to, že při nehodě zemře člověk. Proto nyní nejen myslivci vítají rozhodnutí, které učinili radní Moravskoslezského kraje.
Nebezpečné úsekyMezi úseky, kde hrozí nejčastěji střet se zvěří, patří například: |
Vyčlenili totiž 120 tisíc korun na takzvané pachové ohradníky. Díky nim prý střetů se zvěří podstatně ubude.
"Na stromy nebo samostatné dřevěné tyče podél vytipovaných silnic II. a III. třídy, které jsou ve vlastnictví kraje se nastříká pěnová hmota, do níž se vstříkne látka s pachem predátora," vysvětluje postup ředitel Správy silnic Moravskoslezského kraje Tomáš Böhm.
Pachový ohradník údajně zvíře odpudí natolik, že se k místu ani nepřiblíží. "Ohradníky už používají například v Čechách. Snížil se tam úhyn zvěře na cestách víc jak o 80 procent," říká Václav Přeček a dodává: "Pachová látka působí na 25 až 40 metrů. Když ji zvíře ucítí, místu se vyhne."
Ohradníky se u silnic objeví v listopadu
Správa silnic už společně s myslivci vytipovala místa, kde ohradníky použije. Půjde o úseky na Karvinsku, Opavsku, Frýdecko-Místecku a Bruntálsku, kde dochází k nejčastějším střetům se zvěří.
"Látka se bude rozmisťovat po osmi až deseti metrech a plánujeme, že se osadí kolem 40 až 50 kilometrů," říká Böhm.
Upozorňuje, že ohradníky se vytvoří jen v místech, kde zvěř může nepředvídatelně vběhnout do silnice.
"Půjde tedy o lesní úseky nebo nepřehledné zatáčky. Není to ale tak, že by se zvěři tímto zamezilo migrovat. Budou se osazovat jen určité části komunikace," vysvětluje Böhm.
S rozmísťováním ohradníků by se podle něj mohlo začít v listopadu. Jednou za dva až tři měsíce pak bude nutné pachové látky aplikovat znovu.
"Po roce nám myslivecké spolky předají informace, které pak předložíme do rady kraje. Vyhodnotí se tedy, nakolik toto opatření bylo účinné," uzavírá Böhm.
