Stal jste se zmocněncem Svazu průmyslu pro Ukrajinu. Co to znamená?
Já bych to uvedl jinak. Stal jsem se šéfem pracovní skupiny Ukrajina, která funguje pod platformou exportérů, což je jeden z expertních týmů Svazu průmyslu a dopravy. Důvodem vzniku je fakt, že to, co se děje na Ukrajině, zasahuje i náš ekonomický prostor, průmysl i obchod. Proto máme zájem, i vzhledem k Česku a jeho orientaci, podílet se na poválečné obnově Ukrajiny. A dnes už si můžeme říkat, že to je i válečná obnova.
Na to jsem se chtěl zeptat. Jestli se chcete chystat na dobu „až“ válka na Ukrajině skončí, nebo zda lze nějak pomáhat už nyní.
Chystáme se na dobu, která přijde, a český průmysl je připraven i na možnosti, které jsou tu už nyní, některé věci probíhají. V tom český průmysl spolupracuje i s vládním zmocněncem pro Ukrajinu Tomášem Kopečným z ministerstva zahraničních věcí, který má na Ukrajině vybudovanou velmi dobrou síť kontaktů. Od vládní úrovně přes municipality až po tamní obdobu hospodářské komory či profesních sdružení.
Jak taková spolupráce s vládním zmocněncem funguje?
Spolupracujeme na velice úzké bázi, i s jeho týmem. Jedna mise na Ukrajinu byla v červenci, té se zúčastnilo na třicet podnikatelů, navštívili jsme Kyjev, Dnipro a Lvov, další mise se nyní chystá.
Ta se uskuteční kdy?
V únoru. Je naplánována, připravena, ale z bezpečnostních důvodů nechceme sdělovat podrobnosti.
Budou se na této misi podepisovat konkrétní smlouvy, nebo je to spíše seznamovací cesta?
Spíše to je seznamovací cesta, byť nějaké bilaterální vztahy už v současné době fungují. Ostatně naše firma je na tom podobně. Nakupujeme z Ukrajiny materiál. Jde o malé objemy, ale vazby tu jsou a kontakty neustále probíhají.
Zmocněnec Svazu průmyslu pro Ukrajinu a generální ředitel Bonatrans Bohumín Jakub Weimann. (9. února 2024)
Jak se vlastně vyvíjely naše vztahy po napadení Ukrajiny, co se ekonomiky týče?
Pokles zahraničního obchodu v roce 2022 byl mírný, v roce 2023 se naopak navýšil, celkem výrazně. Ale statistiky jsou zkreslené, protože se do nich zahrnuje i humanitární pomoc.
To mluvíte celkově, nebo za vaši firmu?
Celkově. Za Bonatrans říkám, že jsme jedna z firem, jež styky s Ukrajinou nepřerušila, byť pro nás není velkým obchodním partnerem.
Jak to ve vašem oboru vypadalo před napadením Ukrajiny? Byla firma orientována, i kvůli širšímu rozchodu tamních železnic, spíše na Rusko?
Z pohledu drážního průmyslu jednoznačně. Pro český průmysl se tu otevírá pole jak v běžné obnově Ukrajiny, tak vznikají příležitosti pro investiční výstavbu a podobně.
Nebude hrozit přetlak nabídky? Každý ví, že Ukrajina bude potřebovat obnovu, že půjde o hodně peněz. Předpokládám, že nejsme jediní, kdo to tak cítí.
Tlak tu samozřejmě je a bude. My jsme rádi, že spolupráce už probíhá, že tu byl třeba už loni v červenci spuštěn program pojištění běžného obchodního styku na Ukrajinu pod EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost – pozn. red) ve výši 339 milionů korun. Tady jde o běžné obchodní transakce s nízkým individuálním limitem.
Co se zmrazenými ruskými aktivy? EU a G7 je chtějí použít na ukrajinské úvěry |
Co to znamená?
To znamená, že si firmy mohou pojistit dodávky do této země, které odpovídají menšímu objemu výrobků. Nestačí to na větší investiční celky, na větší obráběcí stroje, lokomotivy, zařízení nemocnic a podobně.
Není to tedy málo?
Tady budeme čelit velké konkurenci. Nyní třeba Polsko nabízí až 17krát vyšší objem prostředků, Dánsko nebo Itálie až 70krát více.
To jsou půjčky, které ty státy Ukrajině nabízí?
To nejsou půjčky, to jsou spíše pojištění exportních rizik.
V Ostravě jedna firma doplatila na vývoz na Ukrajinu přesně v den zahájení války. Existuje více takových případů?
Nejsem si toho vědom.
Neměla být pomoc ze strany státu skrz EGAP rychlejší?
Nemyslím si, že by to šlo udělat rychleji. Jsme rádi, že se alespoň něco umožnilo. Pojišťovat obchody v zemích, které jsou postiženy válečnými konflikty, je velice složité. Ovšem pro poválečnou obnovu Ukrajiny je tento objem prostředků nízký na to, aby mohl být český průmysl a obchod v první linii těch, kteří se na tom podílejí.
Co by to znamenalo, pokud by to tak zůstalo i nadále?
Mohli bychom se kvalifikovat do role subdodavatelů větších investičních celků, ale nebyli bychom v první linii. Tam by byly firmy z jiných států, které by měly lepší možnosti.
Nebyla by to škoda?
Škoda to je, právě proto chceme vytvářet předpolí, proto spolupracujeme s ministerstvem zahraničí, s ministerstvem průmyslu, apelujeme i na ministra financí, aby se tyto objemy navyšovaly, aby se podařilo podpořit byznys s Ukrajinou.
A jakou v tom má pozici Svaz průmyslu a dopravy?
Smysl naší pracovní skupiny je ten, že by měla nějakým způsobem posbírat informace, co firmy potřebují, snažit se tuto poptávku konsolidovat a následně ji nějakým smysluplným způsobem představit zástupcům české legislativy, české vládě, ale i ukrajinským partnerům. Protože i tento směr je důležitý.
S kým chcete na Ukrajině jednat?
Jde jak o vládu, tak o jednotlivé municipality, které budou následně vypisovat jednotlivé programy poválečné obnovy.
Budoucí civilní piloti z Ukrajiny se učí létat v Česku. Pod dohledem ČVUT |
Co by to navýšení podpory, po kterém voláte, znamenalo pro státní rozpočet?
To, o čem se bavíme, je zajištění vývozu. Celková obnova Ukrajiny je druhá věc, něco, co přesahuje možnosti českého státu. To se bude muset řešit na úrovni Evropské unie. Ta už nyní projednává vznik fondu pro Ukrajinu s tím, že by v něm mělo být zhruba 50 miliard eur.
Co se bude dít pak?
Ty peníze by měly být distribuovány pomocí nadnárodních společností typu Evropská investiční banka, Světová banka nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj a podobně. A tady bychom měli využít možnosti, které se nám naskýtají.
Ty jsou jaké?
Už probíhají semináře přístupné jak oborovým svazům, tak firmám, a ty nám umožní získat povědomí o tom, jak tyto programy fungují. Pak je důležité být u toho a využívat toho, že jsme u zdroje, kde se jednotlivé programy obnovy zadávají, abychom věděli, jak budou formulovány, jak je půjde čerpat.
Poválečná obnova Ukrajiny přijde na stovky miliard dolarů.
Bude to podobné, jako nyní fungují klasické evropské dotační programy?
Unie bude peníze podle všeho distribuovat již zmiňovaným nadnárodním bankám a institucím, které budou jednotlivé projekty hradit. Ony totiž budou těmi, kdo bude hlídat dodržování podmínek těch tendrů a podobně.
Dokážou české firmy mít v tomto dostatečně silné slovo? Budou mít co nabídnout?
České firmy mají co nabídnout, náš exportně orientovaný průmysl je toho dokladem. Dokážeme nabídnout dobrou kvalitu za dobrou cenu, navíc nabízíme to, co budou Ukrajinci potřebovat a chtít.
To je co?
Je toho hodně. Od vybavení nemocnic přes mobilitu, logistiku až po nabídku lehkého i těžkého strojírenství.
Umíme ještě nabídnout stavbu celků? Celých závodů? Firmy, které to kdysi nabízely, už často neexistují.
Určitě jsme schopni nabídnout zajímavé strojní vybavení, zajímavé strojírenské produkty.
Už máte nějakou konkrétní poptávku ze strany Ukrajiny?
Běžný obchodní styk probíhá. Obchody se uzavírají těžce hlavně kvůli nejasnostem okolo zajištění a financování, je potřeba samozřejmě dotvořit i legislativní prostředí na Ukrajině. To je teď velká otázka toho, aby Ukrajina mohla nabídnout „západní“ podmínky a vymahatelnost práva.
O vysoké míře korupce se stále hodně mluví. Dá se tomu vůbec zabránit?
To je věc, kterou si musí Ukrajina vyřešit. Evropa na to tlačí, je to samozřejmě záležitost jednání na daleko vyšší úrovni, než jakou reprezentuje Svaz průmyslu, nebo Česko. Ukrajina započala přístupové rozhovory do Unie, což povede jen k tomu, že se bude muset k tomuto tématu nějak postavit.
Změnila se nějak pozice Bonatransu, předního světového výrobce dvojkolí, s ohledem na Ukrajinu?
Zatím necítíme větší zájem, ale Ukrajina se ve velkém odřezává od Ruska, chce přecházet na evropské normy, což pro nás může být velká příležitost.
Ruské peníze pro Ukrajinu. Konfiskace aktiv Ruské centrální banky se blíží |
Jak se změnila situace z pohledu zbrojařského sektoru?
Zbrojařina je vyloučena ze statistik obchodu. Nejsem si ani vědom, že by byli zbrojaři výraznějšími členy Svazu průmyslu.
Co jsem se bavil s dopravci, všichni si stěžovali na zhoršující se situaci na hranicích, na dlouhé fronty. Jak to vnímáte?
Z osobní zkušenosti nemohu říct, že by se obchodní styk s Ukrajinou nějak výrazně zhoršil.
Jak daleko si myslíte, že se Česku podaří uspět v obnově Ukrajiny?
To se špatně kvantifikuje. Z pohledu dodávek máme co nabídnout, v jak velké části dokážeme být konkurenceschopní, to ukážou až výsledky jednotlivých tendrů. Naším hlavním současným cílem je vybudování předpolí, abychom mohli být úspěšní.
Budou hrát svou roli současné vazby, pomoc Ukrajincům, nebo to už zase bude jen tvrdý byznys a uspějí jen ti nejlepší?
Vazby se budují proto, aby přetrvávaly.
Ale kde jde o peníze, tam končí veškeré kamarádství.
To je pravda, ale je to i o tom, jakým způsobem dokážete ty vazby vybudovat, jak dokážete vyhovět poptávce.
Dají se srovnat současné vazby s Ukrajinou s těmi před začátkem války?
To se hodnotí těžko. Vzájemné vazby, řekl bych, jsou nyní vřelejší. Před válkou někteří brali Ukrajinu jako možný zdroj materiálového ohrožení, Ukrajina se brala jako východ. V současnosti je Ukrajina na naší pozici z roku 1990, kdy nás západní Evropa také brala jako Východ. Dnes už můžeme i my reprezentovat Západ, navíc máme s Ukrajinou blízké vazby, což může ve výsledku pomoci i byznysu. Protože i díky nim dokážeme pochopit, co naši zákazníci potřebují, a to jim umíme nabídnout.
17. prosince 2023 |
