Ta pracuje v Odboru strategického rozvoje Magistrátu města Ostravy, Jan Petrus je influencer a autor projektu Moje Ostrava.
V čem se use-it mapa liší od těch klasických?
Markéta Kučová: Use-it mapa Ostravy je mapou zdarma pro mladé cestovatele. Má Ostravu vykreslit jako neotřelou a zbavit ji stereotypů, které o ní panují. Ukázat místa, která nejsou tak frekventovaná, mnohdy jsou třeba i opomíjená.
Jan Petrus: Já to pojmu z toho historického hlediska, i když na to nám tu trochu chybí Pavel Smutný, který je jakýmsi otcem Use-it mapy pro Ostravu v České republice. Use-it mapa je v podstatě soubor map evropských, ale i světových měst, které je představují jiným způsobem než tradiční průvodci. Mají například společnou sekci s názvem „Act like a local“, což znamená „Chovej se jako místní“. Primárně vychází v angličtině a úplně poprvé byla vydána v roce 2002 a 2005 v Gentu v Belgii. V Česku jsme byli po Praze druzí a první vydání té ostravské mapy vyšlo v roce 2012.
Česká verze mapy tedy není úplně obvyklá...
Kučová: Use-it mapa je akreditovaná jen v angličtině. Ta naše česká je taková její mladší sestřička. Oproti anglické verzi jsme v ní měli co aktualizovat, a to i vzhledem k tomu, že byla určená pro české obecenstvo a české cestovatele. Letos jsme kromě aktualizace podniků jako největší novinku dodali dokončené strategické projekty města. Takže kromě například procházky po Porubě týkající se sorely tam člověk najde cestu i po těchto projektech pod značkou fajnOVA.
Co všechno lidé v mapě najdou?
Kučová: Samozřejmě jsme neopomněli ta hlavní místa, která najdete ve většině průvodců, ale kromě toho tam najdete různé podniky, bary, výjimečné gastropodniky, ale také obchůdky, odkud si cestovatel může něco odvézt. Nechybí ani umělecky zajímavá místa, jako je třeba galerie Plato v nově rekonstruované budově jatek nebo Galerie Dukla. A máme tam i cestu po průmyslových památkách, protože je to to, čím jsme unikátní, a neměli bychom na to i přes veškeré stereotypy zapomínat. Naopak z toho můžeme těžit.
Petrus: Je to jak mix klasik, tak i takových až excentrických míst. Zmínit můžu například sochu Špinarky, která se tam dostala. Je to unikátní místo, které je pro tohoto průvodce typické. Místní se u ní scházejí, dávají tam různé předměty a fotí to na Instagram. Dále v mapě najdete autentická místa, která jsou mnohdy zapadlá a nešli by tam úplně všichni, ale jen určitá skupina lidí jako například studenti okolo dvacítky.
Nejpikantnější klišé o Ostravě šíří sami Ostraváci, říká influencer Jan Petrus |
Mohou mapu využít i samotní obyvatelé města?
Petrus: Za mě jednoznačně. Mapa je nejen pro návštěvníky města, ale i pro místní a lidi z Moravskoslezského kraje. Protože právě oni často nemusí to město až tak dobře znát. A typicky v Ostravě, která je rozdělená na obvody typu Poruba, Centrum a Jih. V Porubě se někteří lidé zdržují hlavně tam a do centra až tolik nejezdí. Právě pro ně může mapa být plná tipů, které neznají. Kučová: Nezapomeňme také na české turisty obecně. Myslím, že je spousta dalších, kteří si chtějí udělat výlet po Česku a báli se dojet až do Ostravy, tak právě tato mapa může být příjemným průvodcem a motivací se sem podívat.
Mapa obsahuje přes šedesát míst. Vyzkoušeli jste úplně všechna?
Kučová: Troufnu si říct, že ano.
Petrus: Rozhodně. Navíc už jsme přišli do procesu, který byl daný dříve. To znamená, že se místa přebírají z minulého vydání a zhruba třetina z nich se obmění. Něco logicky zanikne, něco nového vznikne nebo se popularita přelije jinam. Výběr vypadá tak, že se shromáždí nové tipy, u kterých na schůzkách řešíme, jak moc jsou relevantní a zda si být v mapě zaslouží. Na spoustě z nich se neshodneme.
Kučová: Ano, ta debata je občas velmi šťavnatá.
U čeho například?
Petrus: Asi nejpikantnější diskusi jsme vedli o centru města. Nemohli jsme se shodnout na tom, jestli to žije, nežije nebo jak moc chceme posunout, aby to žilo.
Kučová: Uvědomujeme si, že je ještě hodně co dělat a je třeba dovést lidi do centra. Zároveň bych ale z pohledu cestovatele nechtěla přijet někam, kde je mrtvo. Chtěli jsme rovněž ukázat, že se tu situace pomalu mění.
Vidím, že mapa má několik částí...
Petrus: Jedna strana je centrum s tipy a část „Act like a local“, čili „Buď jak Ostravák“. Je velmi zajímavá a nemohli jsme se u ní dlouho shodnout, jak Ostravu nadefinovat. Jestli využít ta klišé, nebo se je spíše snažit zahladit. Nakonec jsme došli ke kompromisu.
Kučová: Ano, dobře přibližuje náturu Ostraváků.
Petrus: Je tam například zmínka, že Ostravák je rázovity. Já se proti tomu ve své vlastní tvorbě docela vymezuju. Rázovitost je pro mě mrtvá a je to jakýsi Nohavicův komplex z osmdesátých let. Ale na druhou stranu stále existuje. Lidé to používají, říkají to i místní. Takže se to tam muselo nakonec objevit.
Návštěvnost hotelů v kraji roste, turisty pomáhají lákat soutěže a aplikace |
A co druhá strana?
Petrus: Najdete tam větší část města včetně Poruby a slovníček ostravských výrazů, který je unikátní pro ostravskou mapu.
Kučová: Je tam zmiňovaná cesta po strategických projektech, aby člověk opravdu na vlastní oči vnímal tu změnu, kterou v posledních letech Ostrava prošla.
Proč se na mapě objevuje zajíc?
Kučová: Grafickou práci odvedla Elen Rozhkova, původem z Běloruska. Žije tady už třetím rokem a mapa odráží její dojmy z Ostravy. Souvisí s tím jak výběr barev, tak i to, že se na mapě objevuje zajíc. Elen totiž fascinuje to, že vidí v ulicích Ostravy běžně pobíhat zajíce.
Petrus: Zajímavostí je, že use-it mapy postupně mění grafický design. Pokaždé, když vyjde nová verze, spolupracují na ní trochu jiní lidé a člověk má i jinou mapu. Papírový výtisk je tak hezkým suvenýrem.
Jinak mapu tvořili opravdu samí Ostraváci?
Kučová: Ano, jsme všichni ostravští patrioti, aby to bylo skutečně autentické a přenesli jsme do mapy naše zkušenosti.
Kde je možné mapu získat?
Kučová: Na webových stránkách www.use-it-ostrava.cz, kde lidé najdou nejen aktuálně vydanou verzi v češtině a angličtině, ale i ty starší v obou verzích. Je také k dostání v ostravských informačních centrech, na nádražích a také v podnicích. Nejen v těch z mapy, snažíme se ji dostat do co největšího množství podniků i mimo centrum. Plánujeme tak dodávku i do Poruby nebo na Slezskou Ostravu. Spolupracujeme i s univerzitami, takže báňská i Ostravská univerzita už každá svou tisícovku obdržela. Přáli si doplnit zásoby anglické verze pro zahraniční studenty, což nás hodně potěšilo.
