Šestapadesátiletá zdravotní sestra Ljudmyla Djačoková ze Sumy nastoupila 5. dubna do Městské nemocnice Ostrava (MNO). Do města se vydala krátce po začátku války na popud třiatřicetileté dcery. Ta chtěla do bezpečí s dětmi ve věku tři a šest let a potřebovala matčinu pomoc.
Na Ukrajině pracovala žena v porodním centru včetně jednotky intenzivní péče. Teď je na neurologii, ale jen jako pomocnice. Žádní lékaři ani sestry z řad uprchlíků nesmí léčit. Do doby, než budou mít povolení k výkonu praxe, jsou zařazeni jako administrativní či pomocné síly. I pak musí pracovat pod dohledem a komunikovat česky.
„Pomáhám sestrám s ošetřovatelskou péčí, oblékat, krmit i polohovat pacienty,“ nastínila Djačoková, kterou její nadřízená chválí za pracovitost a skromnost.
Žena je ráda, že má práci, ale chce se vrátit domů: „V Ostravě se cítím dobře, bezpečně a všichni se k nám chovají hezky. Ale miluji svou zemi. Tam zůstalo mé srdce.“
V MNO je tato zdravotnice jedním ze tří desítek ukrajinských běženců, kteří již v zařízení pracují, nebo brzy nastoupí.
„Zatím jsme přijali 23 ukrajinských uprchlíků, z toho čtyři lékaře, deset sester a devět technicko-hospodářských pracovníků. S dalšími Ukrajinci o přijetí jednáme,“ uvedla mluvčí nemocnice Andrea Vojkovská.
Podotkla, že přijali například zahradníky, zkušenou kuchařku, skladníka a pradlenu. A kromě zdravotnických nabízí zařízení další místo pro kuchaře, ale i zedníka, malíře či stolaře.
