Muzeum chce, aby si lidé i za sto let uměli představit, co obyvatelé v regionu v těchto dnech prožívají. „Se sbíráním a dokumentací jsme začali prakticky hned po vypuknutí pandemie viru,“ popsala ředitelka Slezského zemského muzea Jana Horáková.
Vysvětlila, že není na co čekat. Věci běžné denní potřeby lidé po dosloužení vyhazují a za nějakou dobu už by nemusely být k sehnání.
Koronavirus v Česku   |
„Vzpomínám si, když jsme v roce 2009 připravovali výstavu k výročí sametové revoluce a chtěli připomenout některé ikonické předměty z doby před ní. Byl problém je sehnat. Například tuzexové poukázky nebo céčka – všichni je měli, ale schoval si je málokdo. Proto jsme založili tuto sbírku. Za padesát nebo sto let budou tyto věci pro ty, co přijdou po nás, možná zajímavé,“ upřesnila.
Vzniká tak například reprezentativní vzorek roušek ušitých v kraji. „Ze začátku byl velký problém je sehnat, byl po nich velký hlad a každý šil pro sebe a pro lidi ze svého okolí. Je úžasné, jak téměř každý, kdo mohl a uměl, a nebyly to jen ženy, sedl k šicímu stroji a šil. Mnohdy z krásných látek, stříhalo se oblečení, povlečení a vznikly krásné kousky,“ konstatovala Horáková.
I ona pro tyto účely po dvaceti letech oprášila šicí stroj. Kvůli sbírce roušek oslovila instituce, které je šily pro domovy seniorů i zdravotnická zařízení a sešla se jí série od těch úplně nejjednodušších až po takřka umělecká díla. Cenné jednou budou pro historiky i způsoby jejich ušití či použité úchyty gumiček a šňůrek.
Historici se budou ptát na zkušenosti s pandemií
Kurátoři ale také sbírají štíty, respirátory, obaly od dezinfekcí, shromažďují články, fotografie, plakáty, které ohlašovaly uzavření firem a restaurací, i snímky vyhlášek, opatření či směrnic.
„Jezdila jsem po regionu a fotila si ta zahrazená a zapáskovaná parkoviště nebo nápisy na zavřených restauracích. Kolegové postupují stejně. Chystáme se také zaznamenat zkušenosti současníků s pandemií,“ dodala ředitelka.
Historici se budou ptát lidí všech věkových skupin. „Zeptáme se, co jim pandemie přinesla a co vzala nebo jak se promítla do jejich osobního a pracovního života. I tyto informace jednou budou velmi cenné,“ řekla ředitelka. Všechny materiály budou součástí sbírky novodobých dějin muzea.
