Zatímco pevné ploty, nadchody a podchody pro zvěř vznikají kolem dálnic a cest I. třídy, pachové zábrany mají svá místa kolem menších silnic.
Z chemické látky v pěnovém zásobníku se uvolňuje díky UV záření zápach, který zvěři připomíná člověka, vlka, rysa nebo medvěda. Zvířata se těchto pachů bojí a místům s nimi se vyhýbají.
„Na základě policejních statistik nehodovosti v důsledku střetů se zvěří jsme v roce 2019 vytipovali sedm rizikových úseků v kraji v celkové délce sedmi kilometrů, kde jsme pachové ohradníky rozmístili. Před jejich instalací vyjížděli policisté do těchto míst průběžně třináctkrát až dvacetkrát do roka, po instalaci bylo výjezdů sedm. Proto jsme rozhodli o instalaci dalších,“ řekla krajská mluvčí Nikola Birklenová.
Ohradníky už na patnácti úsecích
„V tuto chvíli máme ohradníky na patnácti úsecích silnic II. a III. třídy v celkové délce 14,5 km. Nejvíce jich je na Ostravsku, Opavsku a Frýdecko-Místecku. Letos počet úseků zvyšovat nebudeme, nicméně jsme na údržbu stávajících vyčlenili 900 tisíc korun,“ dodala Birklenová.
Peníze krajská správa silnic použije nejen na opravy zničených částí, ale především na výměnu pachových zásobníků. „Firma, se kterou spolupracujeme, nám dodala online aplikaci, ve které je v reálném čase vidět účinnost a stav pachové látky v jednotlivých sloupcích. Každé tři měsíce pak vyměňuje a oživuje pachovou složku, kterou střídá tak, aby si zvěř nezvykla na jednu stejnou,“ řekl Tomáš Böhm, ředitel moravskoslezské správy silnic.
Účinnost pachových ohradníků potvrdili také myslivci, kteří ročně v důsledku srážek s vozidly přicházejí o stovky zvířat. „Loni jsme jen v našich honitbách našli šest mrtvých divokých prasat, 390 kusů srnčí zvěře, 145 zajíců a 163 bažantů,“ řekl Jiří Kozelský, předseda Okresního mysliveckého spolku v Ostravě. „Odhaduji, že tyto počty by určitě byly o polovinu vyšší, kdybychom neměli v rizikových místech instalovány pachové ploty.“
Čísla střetů obdobná, ale hustota provozu mnohem vyšší
Policisté v regionu vyjíždějí ročně ke stovkám střetů automobilů se zvěří. „V roce 2018 evidovali v kraji 1 330 nehod se zvěří, v roce 2021 jich bylo 1 752,“ uvádějí statistiky Policie České republiky.
Celkové statistiky, které zahrnují i místa, kde ohradníky nejsou, o úspěšnosti těchto zábran ale nevypovídají. „Postavit jejich úspěšnost jen na srovnávání úhynu zvěře v posledních deseti letech se nedá. Před deseti lety nebyl tak hustý provoz, nebyly ale ani pachové zátarasy. A jedno od druhého dnes nedokážeme při výpočtech oddělit. Protože doprava houstne a počty mrtvých kusů se příliš nemění, jsem přesvědčený, že pachové ohradníky k cestám patří,“ dodal Kozelský.
