Dnes tu jsou úrodná pole. Když se ale podíváte do Územního plánu města Ostravy, najdete u funkce tohoto území „lehký průmysl“.
Na více než dvacetihektarové ploše sousedící s už fungujícím areálem firmy Prologis by v budoucnu měly vzniknout další průmyslové stavby.
„Bude se tam stavět. Zájem o to má jedna zahraniční firma,“ uvedl Alois Hadamczik, předseda dozorčí rady společnosti Development OVA West, která území vlastní. Víc ale říct nechtěl s tím, že má jen strohé informace a že se o to nestará.
Zájem o výstavbu v daném území dle všeho existuje, už dřív ho ale brzdil odpor některých místních. Těm krom jiného vadilo, že má zaniknout úrodná půda nebo že magistrát zábor pole hájil veřejným zájmem.
Kritizovali i podle nich nestandardní průběh pořizování změny územního plánu v roce 2008, kdy byl místo návrhu projednaného dotčenými orgány předložen variantní - a do té doby veřejně neznámý návrh počítající i se stavbou rozvodny elektřiny.
Změna prošla bez námitky. Ale...
Právě změnu územního plánu, díky níž se z orné půdy staly pozemky pro lehký průmysl, lidé v červnu 2008 napadli správní žalobou. V téměř dva roky trvající soudní při, během které žalobce zastupovalo i Ministerstvo vnitra, nakonec Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s přáním lidí - a provedenou změnu územního plánu zrušil. Město tak mělo danému území opět vrátit funkci orné půdy.
Zvítězil ale lehký průmysl. „Nejvyšší správní soud nezrušil část územního plánu proto, že by lehký průmysl na daných pozemcích neměl být nebo že by dal za pravdu občanům, jak se uvádí, ale proto, že jedno ze stanovisek dotčených orgánů během projednávání považoval za takzvaně nepřezkoumatelné,“ uvedla mluvčí Ostravy Andrea Vojkovská.
A dodala, že v takovém případě se muselo projednání zopakovat a stanovisko napravit. Situaci podle mluvčí zástupci města napravili při projednávání nového územního plánu, ke kterému nebyla v dané lokalitě podána námitka.
Nutno připomenout, že způsob veřejného projednávání nového územního plánu část Ostravanů včetně odborníků kritizovala. Lidem vadilo, že město vznik nové verze strategického dokumentu příliš nepropagovalo.
Poruba zatím neví nic konkrétního
Zatím není jasné, která firma konkrétně má zájem v polích na kraji Poruby stavět, ani kolik nových pracovních míst by případně nabídla. Jak ale uvedli zástupci porubské radnice, stavebně-správní odbor magistrátu už v únoru 2009 vydal pro stavbu územní rozhodnutí.
Zbyněk Richter, šéf odboru právních vztahů, výstavby a životního prostředí porubské radnice, na dotaz, jaká správní rozhodnutí vztahující se k danému území už vydal obvodní stavební úřad, řekl:
„V souvislosti se stavbou Průmyslový park Poruba vydal v lednu 2011 stavební úřad rozhodnutí, které se týkalo dopravního napojení na silnici II/647 (jde o cestu z Poruby do Klimkovic - pozn. red.) a příjezdové komunikace do areálu.“
O tom, že by případný investor chtěl v polích stavět, ale podle starosty Lumíra Palyzy nemají zástupci městského obvodu Poruba informace. „Vítáme ale každou investici, která je v souladu s územním plánem a přinese Ostravě nová pracovní místa,“ dodal Palyza.
Klimkovičtí jsou proti výstavbě
Opačný názor zastává Zdeněk Hušťák, starosta lázeňského města Klimkovice, jejichž katastr začíná poblíž polí, kde by v budoucnu mohla vzniknout průmyslová zástavba.
„Tu zástavbu nechceme a v tom smyslu jsme se vyjádřili, když se měnil územní plán. Máme za to, že i ze zákona vyplývá, že by osm kilometrů v okolí lázní neměla být podobná průmyslová aglomerace,“ sdělil Hušťák s tím, že žádal o stanovisko i Český inspektorát lázní a zřídel, jehož zástupci však řekli, že věc není vymahatelná. „Tím pádem jsme k té záležitosti vydali oficiální vyjádření jen my,“ dodal starosta.
V čele skupiny lidí, kteří před časem správní žalobou napadli provedenou změnu územního plánu, stál někdejší porubský zastupitel Dušan Richtár. Jak tehdejší úsilí vnímá z dnešního pohledu? „Myslím, že taková snaha vždy stojí za to. Lidé mě požádali, abych je zastupoval, a já to bral jako samozřejmost. Udělal bych to zase.“
