Ano, pamatuji. Nádherné okamžiky, když jsem si domů odnášel Wish You Were Here ještě zapečetěné byť za 330 Kč :-)

"byla sice oficiálně zakázána (rocková hudba)", autor by mohl citovat onen paragraf zákona ČSSR nebo alespoň nějaké podzákonné opatření , které oficiálně tu rockovou hudbu zakazovalo, když už zde nepokrytě tvrdí, že byla zakázána.

Nebo by možná stačilo vysvětlit jak se takovému Jandovy dařilo být prominentem jak před 89 tak po něm, když byl vlastně se svou hudbou před rokem 89 oficiálně zakázán.

On je krapet rozdíl mezi tím byt zakázán a byt nepodporován a nedostupný v krámě.

Taky bych spíše řekl, že tato cizojazyčná hudba směrem k západním kulturám nebyla spíše podporována a nebyl tedy zájem ji objednávat přes podnik zahraničního obchodu apod. Vyloženě zakázána bych také neřekl. Vím, že se o vánocích občas a v pár kusech objevily i v prodejnách Supraphonu či Pantonu zahraniční kousky vyspělé západní a americké hudební scény.

Dalo se dost dobre nakoupit v Madarsku. Vetsinou ani celnici moc neprudili, kdyz jste to nacmarali do celniho prohlaseni. Tta natriskana Hungaria v patek v noci do Budapesti To se neda zapomenout.. Jo to byly casy... Na prd.

Se Zemanem tohle znovu !

No vidite. A ted mame stbacka ve vlade. Mozna jeste chvili a bude to jak driv. I ta honicka s policajtama bude.

Vratimov-Ostrava, zátah VB, musel jsem se legitimovat a odpovídat na blbé otázky, co tam dělám, co jsem koupil, od koho. Bylo mi 16. Ještě že ta doba se změnila.

Dne jsou zátahy na vietnamských tržnicích také a celníci mě osobně obtěžují více než za komunistů potkávám je denně mim 3x. Jen to kouzlo jed v 5 ráno přeplněnou tramvaji tomu tak nějak chybí.

Všem nostalgikům doporučuji najít si na Facebooku "Králové videa". Není to sice o muzice, ale borci natáčí dokument o rychlodabingu s lidmi, kteří jej za totality natáčeli ;-)

Přatelé nevím, jak v Ostravě, ale pražská burza byla nelegální a také fízly opakovaně rozháněná. Často se stěhovala, zájem byl ovšem obrovský. Byl jsem postupem času jedním z jejích organizátorů a vím, jak jsme vždycky vymýšleli, kam jít příště. Mezi námi byli i infiltrovaní estébáci. Režimu burza vadila, ale současně jim umožnila sledovat jednu z neloajálních skupin. Desky stály v průměru 300 Kčs, což v přepočtu na dnešek by bylo tak minimálně pět tisíc. Takže jsme si jich nějak vážili! A že big beat nebyl zakázaný a že běžel pořad na Vltavě (která v té době neexistovala) jménem Větrník? To bylo na Praze, pokud se nemýlím a rockový byl jen velmi okrajově. Byla to doba, kdy jsme si vážili takové hudby, kdy bylo i skvělé divadlo, knížky nebo filmy. Všechno má dvě stránky.

....ano Větrník taky jsem hodně poslouchal tuším v pátek a Jakub Jakoubek se jmenoval co ho uváděl....

Raz udělali fizli zátah a zdrhalo se přes Ostravicu na druhý břeh...

Začal jsem chodit asi o nějaký pátek dřív - v éře Slejdů, Párplů, prvních Nazaretů... Byl to adrenalin dvojího druhu - za prvé jestli nás policajti zrovna nechaj na pokoji, nebo nás budou rozhánět, za druhé jestli se povede bez ztráty prodat a rovnou něco koupit. V těch začátcích jsem měl vždycky jen jedno elpíčko, které jsem se snažil nějak výhodně protočit. Však jenom magnetofonové pásky (později kazety) stály nekřesťanské peníze.

Nákupy desek se koordinovaly s kámoši, navzájem jsme si desky půjčovali. Samozřejmě jen s těmi, kteří desky vraceli bez škrábanců a otisků prstů.

Jestli tady někdo píše, že burzy zakázané nebyly, tak si asi pamatuje už jen ty dva tři poslední roky totáče, kdy už komanč začínal rezignovat. (Snad?) nejdřív byla legální burza na zrušeném nádraží na konci Strašnic, po čase ve smíchovském kulturáku. To byly burzy se všelijakou veteší, ale lidí s elpíčkama tam bylo dost. První čistě hudební burza byla ve Slovači na Příkopech. Pořadatelé se akorát trochu snažili znepříjemnit prodej doma nahraných kazet. Nikoho nenechali vyložit kazety na stůl, ale nějak méně nápadně se nakoupit dalo. Časem člověk zjistil, kdo nahrává opravdu kvalitně a navíc se s ním dá do příštího týdne domluvit nahrání na chromku.

Dnes už jsou elpíčka rozdaná, kazety vyházené, poslouchám už jiný styl (pagan, viking, slavic, pirate...), v mp3 toho mám tolik, že ani nemám přehled, ale kdykoliv čtu takovýhle článek, nostalgicky zavzpomínám na ten nábožný pocit prvního opatrného vytáhnutí elpíčka z obalu a prvního poslechu.