"Zvířat, pro které by mohli něco přinést, je málo, máme tady většinou dravce. Ale v případě ježků jsme rádi za každého dárce," říká Kašinský a dodává, že v současnosti u nich našla zimní útočiště více než padesátka ježků. Pochutnávají si na konzervách a granulích pro kočky, sem tam na pár dní usnou. Jde především o malé kusy, které by zimu v přírodě nezvládly.
"Ježci, kteří se na podzim narodí pozdě, jsou zesláblí a nestihnou zazimovat. Momentálně jich máme ve stanici několik desítek. Jde vesměs o malé jedince," popisuje Kašinský.
A malí ježci přes zimu nespí. Naopak, ti nejmenší se musí udržovat v teple. A i když jsou ti o něco větší v chladnějším prostředí, zdřímnou si maximálně na několik dní. "Pokud ježek nemá minimálně půl kila, nezazimuje se a celou zimu nevydrží spát. Na úspěšné zazimování potřebuje aspoň šest set až sedm set gramů."
Ježkům nejvíce chutnají kočičí dobroty
Ježky je tak potřeba celou zimu krmit, nejvíc si pochutnávají na kočičích dobrotách. "Stačí konzerva nebo navlhčené granule. Krmiva pro kočky obsahují vše, co ježek potřebuje," konstatuje Kašinský.
Dodává, že padesátka ježků spotřebuje pořádnou hromadu konzerv i granulí. I když se příroda ukládá k zimnímu spánku, bartošovičtí ochránci zvířat jsou v pohotovosti pořád. Kromě ježků se starají převážně o ptáky. S každým zasněžením krajiny jim například přibude sov a malých dravců.
"Loví v blízkosti silnic a často se střetnou s projíždějícími auty. Pokaždé, když napadne sníh, je to znát," uvádí Kašinský. Ve stanici jsou momentálně desítky kusů.
Raritou letošní zimy byla zatím potáplice severní, ta už je ale zpátky ve volné přírodě. "Za letu narazila do překážky a spadla na zem. Umí ale startovat jen z vodní hladiny, ne ze země, takže tam zůstala. Když jsme ji hned druhý den pustili na vodu, zvládla to už sama," líčí ochránce.
