„Růst ekonomiky má příznivý vliv na příjmy města,“ říká havířovská mluvčí Jana Dybová s tím, že celkové příjmy města za období leden až srpen letošního roku jsou v porovnání s rokem 2016 vyšší o 57,9 milionu korun.
Obdobně vidí přínos zlepšené ekonomické situace také v Opavě. Kolik peněz navíc letos přiteče do městské kasy, to si zatím netroufají odhadovat.
„Současná ekonomická situace se do rozpočtu našeho města, stejně jako do rozpočtů ostatních měst a obcí, promítá nárůstem podílů ze sdílených daní,“ říká mluvčí opavského magistrátu Lada Dobrovolná.
Města mají příjmy z několika daní
„Pro srovnání, příjem z těchto sdílených daní měla Opava v roce 2015 celkem 613 milionů korun a v roce 2016 to bylo 669 milionů. Tedy nárůst o 56 milionů. Kolik budou příjmy v letošním roce, zatím nejsme schopni definovat, jelikož tyto jsou městu poskytovány několikrát měsíčně a jsme teprve v září,“ uvedla Dobrovolná.
Příjmy měst a obcí se skládají z podílů hned na několika druzích daní vybíraných státem.
Vedle daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti to je i daň z příjmů fyzických osob podávajících daňové přiznání, daň z příjmů z kapitálových výnosů, daň z příjmů právnických osob nebo DPH.
Obce budou více investovat
Nově získané peníze chtějí města využít hlavně na investice. „Za první pololetí loňského roku jsme do rozpočtu města získali o 14 milionů korun více, než byl plán. Podle vývoje by to do konce roku mohlo být až 28 milionů korun,“ řekla mluvčí českotěšínské radnice Dorota Havlíková.
„Větší příjmy do rozpočtu nám samozřejmě umožní se lépe vypořádat s plány do budoucna. Chceme postavit autobusové stanoviště, multifunkční sportovní halu nebo pokračovat v opravách komunikací,“ doplnila Havlíková.
Do rekonstrukce koupaliště chtějí nad plán získané peníze použít například v Krnově. „Příjmy města byly k 31. srpnu o 17,5 milionu korun vyšší oproti stejnému období loňského roku, což znamená přibližně desetiprocentní nárůst,“ vysvětlila krnovská mluvčí Dita Círová.
Vyšší příjmy jsou podle ní zapojovány do rozpočtu města průběžně, převážně na investiční akce. „Například na zářijovém zasedání zastupitelstva byla z těchto finančních prostředků posílena položka rekonstrukce koupaliště,“ podotkla Círová.
Města při vytváření rozpočtů postupují při odhadu příjmů ze sdílených daní různými způsoby. Část jich využívá koeficient zveřejňovaný ministerstvem financí, jiná se rozhodují podle jiných kritérií. Predikce ministerstva využívají například v Havířově, kde měli v srpnu naplněno 73 procent rozpočtu na celý rok.
Odhady ministerstva nevycházejí
Další města chystají své rozpočty odlišnými způsoby. „Odhad příjmů neděláme podle doporučení ministerstva financí, ale vlastní analýzou přijatých daní průměrem za předchozí tři roky,“ vysvětlila mluvčí opavské radnice Dobrovolná.
Více než 64 milionů korun oproti původním odhadům získají do svého rozpočtu v Karviné. „My si predikce dle ekonomického vývoje děláme každoročně sami, neřídíme se daty z ministerstva financí. Má to prostý důvod, jejich predikce nevycházejí,“ vysvětlila mluvčí karvinského magistrátu Šárka Swiderová.
„S touto praxí jsme začali v letech krize, kdy ministerstvo financí predikovalo vždy rostoucí příjmy z daní, my sami jsme si tam dali nulu a realita byla na naší straně. Od té doby děláme vlastní odhady a jimi se při stavbě rozpočtu město řídí,“ podotkla Swiderová.
