„Soud prohlásil za neplatnou kupní smlouvu z roku 1994, kdy společnost, od níž jsem později hotel koupil, za něj zaplatila 65 milionů korun,“ řekl Josef Lanc, dlouhodobý majitel hotelu.
„Přicházím tak o majetek, za který jsem zaplatil a o který jsem se staral. Doplácím na zpackanou malou privatizaci i na chyby státu, který nedokázal jednotlivé právní kroky pohlídat.“
Paradoxem rozhodnutí soudu je, že hotel dnes patří mrtvému muži, jehož dědici se svých práv kvůli jeho dluhům zřekli. Příběh plný antedatovaných smluv, dluhů, nesplácení závazků a minimálně podezřelých rozhodnutí konkurzních správců znovu přibližuje kolorit devadesátých let.
Hotel původně koupil za 90 milionů
Hotel Centrum koupil původní majitel v roce 1991 od státního podniku Beskydské hotely a restaurace za zhruba 90 milionů korun Alexandr Bogdan. Za hotel ale hned nezaplatil. Z ceny mělo jít 60 milionů Beskydským hotelům, 30 milionů státu.
„Těch třicet milionů stát nikdy neviděl, šedesát milionů nikdy z vlastních prostředků nesplatil,“ vysvětluje Josef Lanc.
Původní majitel nakonec získal třiapadesátimilionový úvěr od dnes již neexistující Realitbanky, peníze šly přímo na účet Beskydských hotelů a restaurací. Těm tak za privatizaci Bogdan dlužil ještě sedm milionů. A stále dalších třicet státu. Realitbance nakonec došla trpělivost a hotel šel do dražby.
Problém ale byl v tom, že Beskydské hotely a restaurace předtím požádaly soud o zákaz nakládání s majetkem v obavách, aby dlužník hotel neprodal někomu jinému.
„Při prodeji dražbou ale se zrušením blokace souhlasily a hotel se za 65 milionů prodal společnosti Horský hotel. Vše bylo zapsáno do katastru a zástavy byly vymazány,“ popisuje stav na konci roku 1995 Josef Lanc.
Dědici o hotel nestojí, poslední majitel se chce bránit
Na začátku roku 1996 vznikla společnost Hotel Centrum, do níž byla jako majetek vložena právě budova stejnojmenného hotelu. Tuto firmu následně koupil právě Josef Lanc.
„Za kolik to tehdy bylo, neřeknu, ale další desítky milionů jsem investoval do oprav, údržby a oddlužení. A o to vše jsem teď přišel, soud totiž rozhodl, že se vše vrací do stavu před dražbou z roku 1994. Nevím, kdo mi nyní zaplatí, co jsem do hotelu vložil, navíc společnost bez základního jmění, kterým byla budova, musí skončit. Člověk, který zaplatil pouhých 100 tisíc, při prodeji získal 65 milionů a státu nemusel zaplatit 30 milionů, tak dostal hotel zpátky.“
„Právní spor byl o to, kdo byl v dané době majitelem budovy. Nejvyšší soud vydal závazný právní názor, podle kterého původní vlastník neměl právo nakládat s majetkem. A krajský soud se musel jeho rozhodnutím řídit,“ vysvětluje mluvčí krajského soudu Dalibor Zecha. „Další podrobnosti ještě nemohu zveřejnit, nemáme potvrzeno, že rozhodnutí bylo doručeno všem účastníkům řízení.“
Za tím, že hotel podle všeho definitivně skončí, stojí i fakt, že současný majitel nemá budovu komu předat. „Nemá to kdo převzít, není kontinuita. Takže lidi budu muset propustit, odhlásit plyn a vodu a podobně,“ řekl Lanc.
Hotel by měl připadnout státu, úplně jasné to ale ještě není. „Soud potvrdil situaci, že je hotel součástí dědictví. Že se dědici vzdali účasti na řízení, ale ještě neznamená, že dědictví automaticky připadne státu,“ vysvětluje ředitel krajské pobočky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Karol Siwek. „Nejprve musí o dalším rozhodnout soud, který bude schvalovat návrh státem pověřeného notáře.“
„Čekám na písemné vyhotovení rozhodnutí soudu, pak se budu bránit. Budu chtít své peníze,“ dokončil Lanc.
