Od popravy nevinných mužů včera uplynulo 80. let. Lískovecký výbuch se stal první velkou odbojovou akcí na železnici. Výbuch na kolejích v noci 1. září byl v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava, byť se už psal rok 1943, novinkou.
„Šlo o první úspěšný útok trhavinou na vlak na území protektorátu,“ popsal už dříve explozi, která poničila lokomotivu a další vagony vykolejila, historik Vojtěch Šír z webu Fronta.cz. „Dřívější útoky na vlaky spočívaly hlavně v uvolňování šroubů kolejnic nebo kladení překážek na koleje. Gestapo se snažilo původce vypátrat, to se mu však nepodařilo ani za pomoci nasazených konfidentů.“
Za první úspěšný útok odboje na vlak v Lískovci nacisté popravili pět lidí |
Skuteční pachatelé tehdy dopadeni nebyli, tak okupanti sáhli k zastrašování. Proto bylo 4. září v Lískovci, nedaleko místa výbuchu, popraveno hned pět mužů. Josef Drozd z Bordovic, Jan Ermis ze Sklenova, Bohumír Janáček z Brušperka, Josef Lichnovský z Vlčovic a Zdeněk Žáček z Fryčovic. Nikdo z nich neměl s výbuchem na trati nic společného.
„Byli to mladí kluci, někteří to úplně neunesli, vzpomínal později otec na popravu. Ale Bohumil Janáček, bratr mé maminky, prý šel k popravišti krokem jako důstojník. Věděl, že s tím nic nenadělá,“ doplnil Felix Kozelský vzpomínky svého otce na poslední okamžiky Bohumíra Janáčka.
Za výbuchem stála Bílá lvice
„Velká část naší rodiny se to nedozvěděla hned, třeba maminka až když se vrátila o dva měsíce později z vězení,“ doplnil další detaily válečných let jeho strýc, Ladislav Janáček. Bratr popraveného, jemuž bylo v roce 1943 13 let.
„Nejprve zavřeli otce, pak bratra. Matku a sestru pak vzali najednou. Já jsem zůstal doma s další sestrou, byli jsme moc malí. Starala se o nás babička, která měla 78 roků,“ doplnil další informace z tragických let.
Gestapo dráždil výbuchy na železnici. Před 110 lety se narodil odbojář Čapka |
Za samotným výbuchem stáli členové odbojové organizace Bílá lvice tvořené mimo jiné i příslušníky 8. pěšího pluku Slezského, známého obranou Czajánkových kasáren v březnu 1939. Mezi nimi byl i Karel Martínek, který společně s Karlem Pavlíkem obraně kasáren v roce 1939 velel.
Na oběti německé msty pravidelně vzpomínají i zástupci Frýdku-Místku. „Ale zřejmě ne všichni stejně, loni někdo zde položené květiny ještě ten den ukradl,“ povzdechl si primátor Petr Korč.
29. ledna 2022 |
