„Záměr s názvem ‚Modernizace ocelárny – Silové vedení 110 kV‘ nemá významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví a nebude posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,“ stojí v rozhodnutí krajského úřadu pro Liberty Ostrava.
Vedení velmi vysokého napětí je přitom pro huť důležité. Jen díky jeho posílení se může dostat blíže k plánované „zelené“ výrobě oceli. V daném případě se jedná o více než dvoukilometrové vedení ze stávající rozvodny minihutě k nové rozvodně ocelárny.
Tu by měla huti zajistit nová hybridní pec. Kvůli přípravným pracím se musela zrušit i jedna ze železničních tratí v areálu.
„Očekává se, že nové hybridní elektrické obloukové pece budou v Liberty postaveny do konce roku 2025, přípravné práce pro výstavbu haly nových pecí již nyní postupují rychlým tempem,“ konstatoval Andrej Čírtek, mluvčí Liberty Ostrava.
Ostravská huť Liberty začala se stavbou nové ocelárny za 8,6 miliardy korun |
„Teď se staví nový energomost, který bude rozvádět plyny a elektrické kabely potřebné pro provoz nové ocelárny a dalších závodů ve stávající ocelárně. V plném proudu je i změna systému železničních tratí závodu,“ doplnil.
Zda se ocelárnu skutečně podaří v plánovaném termínu postavit, ale zatím není jasné, huť se v posledních měsících potýká s poklesem ocelářského trhu, její mateřská firma si vyžádala navrácení několika miliard korun a zatím se nerozhodlo ani o opětovném spuštění druhé vysoké pece po rekonstrukci, což se také může projevit na ekonomice firmy.
Stále tak nebylo zveřejněno, z jakých zdrojů se bude stavba nové ocelárny hradit, zda a za jakých podmínek získá huť potřebné peníze. Původně se na stavbu počítalo s penězi za emisní povolenky, které Liberty držela, jejich počet se ale rychle snižuje.
Třinecké železárny musí investovat miliardy korun do čistší výroby |
O modernizaci výroby usilují rovněž v nedalekých Třineckých železárnách, patřících spolu s Liberty ke dvěma největším hutím v republice. Tam zatím vsadili na vylepšení využívání cirkulární ekonomiky, tedy využívání již existujících energií, v konkrétním případě na větším využívání koksárenského plynu. Na investice letos v Třinci počítají s více než miliardou korun.
„Koksárenský plyn nyní nově zavedeme i na několik ohřevových stanovišť provozu výroba železa a oceli, kde se dosud využívá plyn zemní,“ přiblížil plán firmy investiční ředitel Radek Olszar. „Jde například o ohřevy torpéd, licích pánví, vakuovacích komor a podobně.“
Kvůli rozdílným vlastnostem zemního a koksárenského plynu musí firma jednotlivá ohřívací místa upravit. To ji vyjde na zhruba 200 milionů korun. Dalších 160 milionů korun má stát chystaná frézovací linka na výrobu žebrových podkladnic.
„Nové obráběcí centrum plně pokryje roční výrobu dvou nahrazovaných výrobních linek. Přínosem je zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců a zvýšení automatizace. Největším přínosem projektu je snížení energetické náročnosti,“ doplnil investiční ředitel Třineckých železáren.
