Jaromír Radkovský by rád v Mošnově rozšířil nákladní leteckou přepravu.

Jaromír Radkovský by rád v Mošnově rozšířil nákladní leteckou přepravu. | foto: Jan Smekal, MF DNES

Nákladní lety nám pomáhají udržet návyky, říká ředitel letiště v Mošnově

  • 0
Společnost Letiště Ostrava, spravující krajské letiště v Mošnově, je jedním z velkých podniků v Moravskoslezském kraji, na které dopadla opatření nařízená v souvislosti s bojem proti koronaviru nejvíce. Generální ředitel Jaromír Radkovský věří, že se situace co nejdříve zlepší.

V jakém stavu je letiště poté, co vláda před více než měsícem přerušila provoz letecké osobní přepravy?
Provoz letiště se dá rozdělit na dvě části. Jednou jsou letecké aktivity a vše s nimi související, druhou pak služby, které poskytujeme kraji a okolním obcím, například v podobě výjezdů našich hasičů k zásahům a podobně. Tato část funguje pořád v plném rozsahu a já musím poděkovat všem zdravotníkům, hasičům a dalším lidem, kteří se na chodu letiště podílí. Letecký provoz je samozřejmě omezen.

Osobní letecká přeprava je přerušena, jak funguje ta nákladní?
Už rok provozujeme pravidelnou cargo linku do Číny. Dříve se na ní běžně létaly dva až tři lety týdně, například minulý týden, kdy se letiště stalo vedle Pardubic dalším z míst, kde byla přijímána letadla s dodávkami pro vládu, bylo těch letů šest. Čtyřikrát se letělo do Urumči, dvakrát do Šanghaje. Vedle toho létá pětkrát týdně pravidelná linka do Lipska a od minulého čtvrtka je povolen i provoz malých letadel. Ta měla stop stav, nyní už létat mohou.

Museli jste na současný stav reagovat i co se zaměstnanců týče?
Část zaměstnanců musela zůstat doma, nemáme práci pro všechny. Ale to, že zůstaly nákladní lety, nám pomáhá například i v tom, aby si zaměstnanci udrželi pracovní návyky. Jsme na tom rozhodně lépe než letiště v Brně, Českých Budějovicích nebo v Karlových Varech, kde se provoz zastavil skoro úplně.

Nákladní lety jsou teď asi zaměřeny hlavně na zdravotnický materiál.
Ano. Letecký most, který tady máme s Čínou, je zaměřený hlavně na přepravu zdravotnického materiálu a techniky. Dříve se vozilo i zboží do Číny, v současnosti se ale letadla tím směrem naplnit nedaří, ale věřím, že se situace poté, co se obnoví výroba v některých firmách, zase zlepší.

Jak se ještě současný stav projevil na provozu letiště?
Zatímco dříve jsme byli v provozu celodenně, nyní fungujeme od šesti do desíti hodin večer, přes noc je letiště zavřené.

Kolik tedy potřebujete zaměstnanců?
Přibližně dvacet procent lidí je doma, z důvodu překážky na straně zaměstnavatele, část zaměstnanců, u nichž je to možné, pracuje z domu v rámci home office, máme tady i příklad obchodního ředitele, který zůstal uzavřen na Slovensku, odkud pochází. Tamní zákony jsou ještě tvrdší než u nás, takže pracuje z domova. Ale fungují telekonference, jsme stále v kontaktu, takže to nijak naši akceschopnost nesnižuje. V práci se s dalšími členy managementu střídáme spíše jako psychická podpora pro ty, kteří musí být na letišti. Například jako strážní. Ti tady být prostě musí, i přes noc, kdy je letiště zavřené, pravidla platí pořád. Také potřebujeme lidi pro vykládání nákladů, navíc letadla z Číny se musí vykládat v podstatě ručně, u tankování letadel musí být hasiči a hlídat, je toho hodně, není to tak jednoduché.

Budete muset kvůli krizi propouštět?
Nepropouštíme. Ale máme zastavený nábor. A v některých složkách letiště by to třeba ani nešlo. Z 208 zaměstnanců je 64 hasičů, ti zajišťují služby jak pro letiště, tak pomáhají chránit obce v okolí.

Jak silná je současná krize?
Když jsme loni překonali Maxy (krize v letectví, způsobená uzemněním letounů Boeing 737 Max, pozn. red.), tak jsem si říkal, že nás nic horšího už potkat nemůže. Tohle ale je větší problém. Jeho velikost bude záviset na tom, kdy se situace zase uvolní.

Jak se krize letiště dotkne ekonomicky?
Loňský rok jsme skončili zhruba v pětimilionové ztrátě, což není mnoho. Kdybychom například snížili některé investice, byli bychom v zisku. Ale investice jsou pro další rozvoj důležitější než chlubení se ziskem za každou cenu.

Jak jsou na tom letečtí partneři letiště? Kvůli krizi se odložil například start linky do Varšavy.
S LOT jsme v neustálém kontaktu, jeho zástupci si myslí, že v létě se vše uklidní a začne se létat. Věřím, že linka do Varšavy začne od 1. září. To ale bude mimo jiné záviset i na rozhodnutí vlády, jak bude letecká doprava vypadat. Zástupci společnosti Ryanair jsou také optimističtí, věří, že se v létě už bude létat. Stále je tady ale neznámá, jak se k tomu postaví jednotlivé státy.

Jak současnou krizi zvládají další firmy na letišti?
Hodně z nich je u nás v nájmu. My plně respektujeme nařízení vlády o odkladu nájmů, je nám jasné, že firmy mají omezený provoz, často úplně zastavený, jako například půjčovny, restaurace a další drobní podnikatelé. Těm všem zatím dáváme odklady na placení nájmů. Případné odpouštění nájmů – a už jsme takové žádosti zaregistrovali – budeme teprve řešit. Není to totiž tak jednoduché. Nejsme soukromá společnost, takže nemůžeme odpouštět jen tak, to by asi musela rozhodovat případně valná hromada. Navíc by taková věc zřejmě nešla udělat se zpětnou platností. Ale nejde o jednostrannou záležitost, my také plníme smlouvy, musíme platit všem.

Jsou nějaké další ztráty, které letišti krize přinesla?
Přišli jsme například o hodně inzerentů. Na letišti máme velké reklamní plochy, ale cestující, kteří by tady jinak byli, nejsou.

Jak se krize projeví na hospodaření letiště?
Máme slušně nastavené obchodní vztahy, krizi budeme schopni zvládnout, byť třeba za cenu překlenovacího úvěru. Každopádně budeme žádat o refundaci mezd zaměstnanců, to nám pomůže. Samozřejmě, kdyby se nelétalo celý rok, znamenalo by to ztrátu třeba ve výši 100 milionů korun. My v současnosti očekáváme spíše ztrátu několika desítek milionu, ale to se dá zvládnout.

Může se současná krize projevit například na plánech na rekonstrukci dráhy?
Vlastníkem dráhy je kraj, který je pro banky dobrým partnerem, takže financování opravy dráhy by krize neměla ohrozit. Naopak. Velké investiční projekty startují ekonomiku, tak jako třeba Karel IV. stavěl Karlův most a Hladovou zeď. Zastavení investic by bylo daleko horší než stavba za pomoci úvěrů.

Co se po krizi podle vás změní?
Letiště krizi zvládne. Věřím, že lidé budou chtít i nadále cestovat, na dovolenou, za prací. Nízkonákladové aerolinie možná přestanou být nízkonákladovými, protože často pracovaly na hranici nákladovosti, ale lidé budou dál chtít cestovat. Doufám, že se neuzavřeme zpátky do hranic. A když budou lidé trvat na cestách z Ostravy, bude to pro letiště to nejlepší. Přesvědčit cestovní kanceláře, aby co nejvíce zájezdů nabízely z Ostravy, je jednou ze strategií, které se nám povedlo rozjet. Věříme, že se zase rozběhneme.