Místo lesů holá místa. Kůrovcová kalamita na Bruntálsku mění krajinu

Během tří let úplně jiný svět. Místo rozsáhlých smrkových lesů holé pláně, jen občas je vidět modřín, borovici či osamocený buk. Kůrovcová kalamita na Bruntálsku a v části Opavska výrazně zasáhla do podoby místní krajiny.

„Pohledy na okolí se zásadně mění. Napřed jen malé rezavé kolečko a do měsíce už poškozená většina lesa. Těžba obrovsky narůstá,“ líčí starostka Široké Nivy na Bruntálsku Alena Mátéová.

Tamní lesy se proměnily v holiny. „Původního stavu už se nikdy nedožijeme,“ míní starostka. Nejen proto, že nové stromy rostou desetiletí. Mění se i struktura nově sázených stromů, prokládají se listnáči. Smrčiny proto nahradí smíšené lesy.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Například z lesních ploch spravovaných městem Krnov zmizely veškeré smrky staré sedmdesát let i více. Stromy ubývají stále rychleji, loni Lesní správa města Krnova odtěžila 110 tisíc kubíků kůrovcem napadených stromů, letos už koncem srpna těžba čítala 100 tisíc kubíků.

„Starší les užitkového dříví, které se prodává třeba na kulatiny, je zcela vytěžený. Kůrovec už se dostává do čtyřiceti - i třicetiletých porostů. Zhruba na dvou třetinách lesa zůstávají holé pláně,“ popsal situaci jednatel lesní správy Ivan Vrátný.

Co nestihne kůrovec, dokončí větry

Zdravé modříny, borovice či listnaté stromy sice lesníci nechají stát, první silnější vítr je však zlomí. Kůrovec změnil i panorama Bruntálu.

„Před městem ve směru od Opavy byly vytěženy velké části lesa, což výrazně změnilo krajinu,“ uvedl mluvčí města Jiří Ondrášek. Loni Bruntál ve svých lesích musel těžit téměř čtyřnásobek dřeva než o rok dříve. Letos je situace podobná.

„Těžíme jen kůrovcové dřevo,“ doplnil Ondrášek informaci, která poslední roky shodně platí pro všechny lesní správce v okolí.

Rozsah kalamity je podle místních nepředstavitelný. „Za dekádu obvykle těžíme 27 tisíc kubíků. Teď ročně padne 10 tisíc kubíků,“ říká starosta Rýmařova Petr Klouda.

Obec těžko shání lidi na práci v lese a přichází také o majetek. Dřevo se těží ve velkém, což tlačí na ceny. „A další rok totéž. Co nestihne kůrovec, dokončí větry. Smrku tady dávám dva tři roky,“ odhaduje Klouda.

Kůrovcová těžba

• O současné situaci coby dosud největší kůrovcové kalamitě v republice se mluví od roku 2015. 
• Lesy ČR za poslední tři roky v kraji odtěžily 2,6 milionu m³ dřeva. V roce 2015 šlo o 549 tisíc kubíků, loni už o 1,255 milionu a letos do konce srpna o 806 tisíc kubíků. 
• Jen z Moravskoslezského kraje v roce 2015 pocházelo 46 procent republikové kůrovcové těžby, loni to bylo 51 procent a letos jde zatím o 45 procent. Cifra ale v poslední třetině roku ještě výrazněji naroste.

O zkáze lesů starostové ani místní nedokážou mluvit bez emocí. „Stojí to za houby. Stát situaci neřeší. Kůrovec přišel z Vítkovska a Opavska, kde s ním bojovali před lety. A postupuje dál,“ zlobí se Klouda.

Na Vítkovsku už přišli téměř o všechny smrčiny.

„Jsou tu poslední zbytky smrků. V okolí města jsou holiny. Porosty tam byly stoprocentně smrkové, v lese byla tma, pod nohama jehličí. Teď je ráz krajiny jiný – tráva po pás a v ní mladé stromky,“ popsal jednatel Lesů Budišov nad Budišovkou Josef Klus.

A proměnily se i lesy v okolí Opavy. Podle ředitele Městských lesů Opava Radomíra Drašáka je teď jejich skladba půl na půl s listnáči.

Lesy ČR označují situaci v kraji za kalamitu. „Kriticky je zasažena celá západní polovina kraje. Na východě je to o něco příznivější, ale z legislativního pohledu přesto kalamitní,“ sdělila mluvčí Eva Jouklová.

Loni jen z Moravskoslezského kraje pocházela asi polovina republikové kůrovcové těžby. Letos zatím 45 procent. „Cifra se ale zvětší. V nekalamitních oblastech v poslední třetině roku rapidně klesá nutná těžba, v kalamitních ne,“ dodala Jouklová.