Kůrovcové dřevo? Kůrovce si pěstují sami. Kdysi bylo zásadou vykácet všechny stromy v okruhu 10 m od posledního výskytu kůrovce. Nyní se odtěží pouze suché stromy.

To není pravda, těží se stále všechny přímo ohrožené stromy.

Je to děsné, vozíme s ČD Cargo několik vlaků po 2000 tunách denně, nakládá se všude kde to jde...Do pár let nebude v okolí Krnova, Bruntálu jedinný smrk..

Jsem zvědav, jak se bude ječet tak za 20 let, až kůrovcová kalamita na smrkových monokultirách skončí a smrkového dřeva bude citelný nedostatek.

Jak budou ječet na pilách, protože z dřeva z listnatzých stromů bude při výrobě trámů a řeziva tak dvojnásobný odpad. Jak budou ječet na stavbách, protože místo vlastnostmi jednotného smrkového dřeva se budou muset učit pracovat z množstvím druhů dřev z různých listnatých stromů, z nichž každé bude mít své specifické vlastnosti a zaměnit je bude často fatální.

Dřevo bude násobně dražší a navíc rozměrově delší řezivo bude dražší ještě víc, protože bude z těch pokroucených listnáčů mnohem hůř vyrobitelné než z rovných smrkových kmenů.

Budou se muset holt naučit pracovat třeba s borovicí. Sám jsem si už před lety na rekonstrukci domku nechal nařezat namísto smrku někde i borovicové trámy. Jde to.

Vedle kůrovce a vichřic je podle mně dalším (možná tím největším) nepřítelem současných lesů člověk. Toto nemám ze své hlavy, ale od dvou, naprosto jinde žijících lesáků. Jde o naprosto nekontrolovatelné drancování lesů za účelem prodeje dřeva, třeba i pod hodnotou, do zahraničí anebo i v tuzemsku. Prodané plochy k vytěžení se prý u státních lesů těžaři klidně překračují až na dvojnásobek, v lese se to prý ztěží přeměřuje. O nějaké plnohodnotné náhradě výsadbou si můžeme nechat jen zdát. A k tomu si přičtěte i normální krádeže u malých majitelů či měst, kteří když přijdou do svého lesa tak se většinou diví, že tam vlastně už není.

A nejhorší je řvaní některých politků, že přílišné kontroly a administrativa brzdí podnikání, podnikatelům je třeba dát volnost, zdravá konkurence prý vyřeší vše......

Jenže se kácejí tak 80leté porosty, vysázené ještě buď za První republiky nebo Němci za války nebo po válce vysázené komunisty. A nově vysázené porosty napadá kůrovec až jsou trochu větší, řekněme nejdřív po 10 - 15 letech po vysázení. A to ještě málo, protože mnohem vhodnější jsou pro kůrovce právě ty starší stromy.

Takže jak může kácení lesa za účelem prodeje dřeva odstartovat kůrovcovou kalamitu?

Když předpokládám, že mimo skutečně nelegální těžbu - krádeže dřeva bez vědomí vlastníka lesa, težaři nenechávají nikde v lese zbytky dřeva, které by mohly posloužit ke množení kůrovce.

Asi před měsícem jsem na Bruntálsku byl,není to pěkný pohled, ale že by netěžili i jiné stromy - to tak docela pravda není, viděl jsem i spoustu pokácených modřínů

Stačí ten článek pozorně číst.

Když vykácí část lesa a zbytek, který od malých stromků rostl společně s těmi vykácenými, tak takzvaně otevřou les.

Neboli vítr se dostane dovnitř lesa odspodu , kde není porost a kde větru nic nebrání a postupně tak budekaždý silnější vítr zhazovat další a další stromky.

proto je často výhodné pokácet se smrky i ostatní stromy, protože by je vít pokácel stejně.

nevhodný způsob hospodaření, divit se není důvod

To je ale zajímavé video!

Hlavně aby nedošlo bahno, bo by neměli co těžit!

Nech tomu daju pokoj a o 50 rokov tam bude poriadny zdravy les.

Popis „Jsou tu poslední zbytky smrků. V okolí města jsou holiny. Porosty tam byly stoprocentně smrkové, v lese byla tma, pod nohama jehličí. Teď je ráz krajiny jiný – tráva po pás a v ní mladé stromky,“ popsal jednatel Lesů

Dobře vystihuje v čem je problém - 100% smrkový porost u nás může být je v omezených lokalitách, ne v celém pohoří.

A je dobře že se to mění.

p.s. Na Šumavě v 1.z NP kde to nechali na přírodě se les obnovuje sám, jen to není "100% smrkové a tma v lese" jak si to představují milovníci smrkových plantáží.

Stoprocentní smrkový porost tady byl bez problémů po 200 let, to je až 3 - 4 generace produkčního lesa a bez větších problémů.