Ostravská těžební v Heřmanicích v roce 2017 postavila třídicí linku, oddělující kamení a uhlí z hlušiny vytěžené na haldě. Prodej separovaných materiálů pak měl hradit náklady na stavbu a provoz a Ostravské těžební i něco vydělat.
Jenomže plán nefungoval, linka nevynášela. A spory mezi Diamem a Ostravskou těžební přerostly ve vypovězení smlouvy. Tu se nyní pokouší zástupci Ostravské těžební obnovit.
„Rozhodli jsme se nabídnout provoz linky bez nároku na ekonomický profit,“ napsal Diamu Dalibor Tesař, předseda dozorčí rady Ostravské těžební s tím, že tak chce firma pomoci republice se zajištěním energetické bezpečnosti tím, že by třídicí linka mohla z heřmanické haldy získat až 1,5 milionu tun uhlí. Tedy podobný objem, jaký nyní za rok vytěží OKD.
Diamo ale nabídku z více důvodů odmítá. „Státní podnik nemůže linku využívat, protože náklady spojené s jejím provozem, tedy desítky milionů korun ročně, nejsou z hlediska malého přínosu k sanaci obhajitelné,“ přiblížila stanovisko Diama mluvčí podniku Jana Dronská.
Podle Dalibora Tesaře ale je obnovení třídění ekonomicky výhodné. „Výnosy z provozu mohou při stávajících cenách uhlí podstatně převýšit její provozní náklady,“ řekl. Státní podnik navíc zpochybňuje i možný přínos linky k energetické bezpečnosti státu.
Objem získaného uhlí není velký
„Produkce linky by se mohla pohybovat mezi 30 až 50 tisíci tun uhelných produktů ročně, což je například při plném provozu elektrárny v Dětmarovicích zásoba jen na několik dnů.“
Diamo si přitom původně od spuštění linky slibovalo i úsporu nákladů při rekultivaci haldy.
„Pokud bychom postupovali tradičně, stála by rekultivace haldy dvě miliardy, takto bude stát jen 500 milionů,“ odhadoval v roce 2016, při zahájení stavby separační linky, její přínos tehdejší ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík.
Už o tři roky později bylo ale všechno jinak. Diamo Ostravské těžební smlouvu vypovědělo.
„To se stalo pro neplnění smluvních podmínek ze strany Ostravské těžební, zejména pro opakované neplacení za nakládku hlušiny,“ vysvětlila mluvčí Diama.
Bez dodávek hlušiny ke třídění neměl provoz linky smysl, Ostravská těžební proto provoz přerušila a Diamo zažalovala. A hned třikrát.
Zájem o rekultivaci haldy má další firma
Vedle sporu, komu patří hlušina vrácená z třídicí linky, je to i spor o více než 1,2 miliardy korun, ve kterém Ostravská těžební požaduje, aby soud Diamu přikázal obnovit dodávky hlušiny, nebo separační linku za téměř půl miliardy koupit. A k tomu ještě vyplatit Ostravské těžební 700 milionů jako ušlý zisk za dobu, kdy zařízení stálo. Vedle toho chce ještě Ostravská těžební vrátit téměř půl milionu korun, který zaplatila za nájem pozemků.
Diamo se žádnou ze žalob nesouhlasí. Třídicí linku podle svého tvrzení nepotřebuje, jejímu dalšímu využití se ale nebrání.
„Byl to podnikatelský záměr soukromého subjektu k získávání stavebního kameniva a vedlejšího produktu uhelných složek. Tento však nebyl ekonomicky úspěšný,“ konstatovala Jana Dronská. „Ekonomickou udržitelnost projektu nyní zkoumá další soukromý subjekt. V případě, že bude chtít provoz obnovit, jsme připraveni spolupracovat.“
