„Jak vyplývá z téměř 500 odpovědí květnového průzkumu mezi členskými obcemi v Česku, v horizontu tří let plánuje reálně bezmála 60 procent obcí vystavět vlastní energetické zdroje,“ konstatovala Šárka Kuželová, tisková mluvčí SMS ČR. „V Moravskoslezském kraji se průzkumu zúčastnilo 33 obcí, z nich si chce nějaký vlastní energetický zdroj pořídit 67 procent.“
Ve hře jsou hlavně solární elektrárny, umístěné například na střechách obecních budov. Pro některé obce by mohly být zajímavé třeba i větrné elektrárny, s jejich výstavbou se ale pojí i odpor některých jejich obyvatel. Výkonnost takových elektráren je přitom více než zajímavá.
„Elektřinu pro domácnost na jeden den vyrobí větrná elektrárna za půl minuty. Jen půl roku trvá, než moderní větrná elektrárna vyprodukuje stejný objem energie, který je potřeba na její výrobu,“ přiblížil výkonnost větrné elektrárny mluvčí společnosti ČEZ Vladislav Sobol.
Soláry i tepelné čerpadlo, studenti elektrotechniky využijí experimentální dům |
Velká část oslovených obcí v regionu zatím ale sází hlavně na úspory. „Pro modernizaci veřejného osvětlení se v rámci zvýšení úspor energií a zvýšení energetické soběstačnosti v posledních letech rozhodlo 72 procent oslovených obcí, 69 procent z nich zateplovalo budovy, 66 procent vyměnilo okna v obecních budovách,“ přiblížila další ze zjištění mluvčí sdružení.
Jako jeden z největších problémů pro další rozvoj vidí zástupci obcí, jak v krajském, tak v celostátním měřítku nedokonalou legislativu. Ta v současnosti znemožňuje například komunitní sdílení energií. To by přitom mohlo zájem o výstavbu nových zdrojů energie a jejich využívání ještě zvýšit.
„Účet za elektřinu je poloviční“
„Rozvoj komunitní energetiky zejména umožní obcím a energetickým společenstvím sdílet elektrickou energii vyrobenou v daném místě v rámci komunity za takové ceny, které si daná komunita stanoví,“ vysvětlila Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR.
„Cílem je zvýšit energetickou soběstačnost obcí, snížit emise skleníkových plynů a podpořit udržitelný rozvoj. Dnes platí stav, že i když obec vyrobí elektřinu, spotřebitelům ze sousedství ji nemůže dodat napřímo, ale pouze prostřednictvím prodeje do sítě za nízké výkupní ceny,“ dodala Eliška Olšáková.
Radnice chtějí šetřit díky fotovoltaice, projektanti a firmy nestíhají |
To potvrzuje i starosta Litultovic Jan Birgus. Obec už dlouho platí za průkopníky v zajišťování vlastních zdrojů energie.
„Komunitní energetika by nám umožnila ještě lépe využívat zdroje, které už máme nebo chystáme. Například v létě nebo o víkendech je školka, na níž provozujeme fotovoltaickou elektrárnu, prázdná. Zato se hraje třeba fotbal na hřišti. A my zatím nemůžeme jednoduše tu energii vyrobenou na střeše školky využít třeba na ohřívání vody pro naše fotbalisty. A využívat by ji mohli i naši občané. Zatím to ale nejde,“ přiblížil jednu z výhod komunitní energetiky Birgus. „Kdy budeme moci komunitní energetiku využívat, nevím. Netuším ani, zda a kdy vůbec, ty lobbistické tlaky tam jsou velké.“
Města v kraji řeší, kde ušetřit na energiích. Přidávají čerpadla a kolektory |
Samotné Litultovice by přitom měly ve svém okolí co nabídnout. Na budově mateřské školy provozuje úřad fotovoltaickou energetiku už od roku 2017, letos chystají stejnou na budovu úřadu městyse, v příštím roce pak i na střechu základní školy.
„Samotná fotovoltaika na školce se projevila snížením spotřeby o 70 procent, účet za elektřinu se snížil na polovinu,“ přiblížil konkrétní dopady využívání vlastních zdrojů starosta Litultovic. „Spolu s tím jsme dělali i další opatření, po zdražení plynu jsme díky tomu měli třeba na škole spotřebu jako v rodinném domku.“
5. srpna 2022 |
