Jiří Karásek ze Lvovic (1871–1951) patří k pozoruhodným postavám české kultury. Proslul jako literát i sběratel, k jeho zálibám patřily okultismus a magie, jako první otevřeně obhajoval homosexualitu.
„Nestárnoucí a velice moderní osobnost Karáska dáváme do souvislosti s faktorem temných stránek lidské duše. Symbolizují ji vlkodlaci, tedy bytosti v příbězích ovládané a dřímající v našem podvědomí,“ řekl autor výstavy, spolupracovník MF DNES Martin Jiroušek. „Proto se na expozici objevují souvislosti s hororovým žánrem, ale i špičkovým výtvarným uměním, které třeba reprezentují Josef Váchal nebo František Kobliha.“
Jiroušek se rovněž podílel na doprovodném programu, který je inspirován nedávno vydanou publikací Fantasmagoriana, kniha, která zrodila Frankensteina.
„Fantasmagoriana ukazuje, že i po více než dvou stech letech od premiéry svého vydání dokážou některé strašidelné a preromantické příběhy zaujmout,“ uvedl Jiroušek.
Autor unikátní výstavy Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky aneb Fantasmagoriana v Ostravě Martin Jiroušek.
„Karásek byl znám jako člověk s nadhledem, který dokázal spojovat zdánlivě nesouvisející věci a poukazoval na jejich nové kvality, pro nás je tak ideálním představitelem a průvodcem v době moderní hrůzy. Celé to tak může působit jako spaghetti western z Rakousko-Uherska říznutý gotickým hororem, který má ale potenciál Terminátora 21. století,“ přiblížil autor výstavy.
Návštěvníci se mohou těšit na raritní exponáty, první vydání dávno rozebraných publikací, autorských tisků, raných bibliofilií. Vedle Karáska se tak například objeví Oscar Wilde, autor Obrazu Doriana Graye, ale také první časopisecké vydání Psa baskervillského z roku 1903.
Zastoupeni jsou klasici české, ale i světové literární scény. Knihy nebo časopisy zaujmou svou jedinečnou výtvarnou stránkou, filmové plakáty překvapí autorskou nápaditostí.
„Karásek jako osobnost udržoval kontakty s řadou významných postav české literární scény. Například Jakuba Arbese zasvěcoval do historie krvavých románů, napsal oslavný dopis autorovi Slezských písní Petru Bezručovi, ze svých lásek se vyzpovídal básníkovi Vilému Závadovi a podpořil ostravskou básnířku Terezu Dubrovskou,“ vysvětlil Jiroušek.
Součástí výstavy jsou i pořady oslavující vznik gotického románu a příbuzných žánrů. „Tak, aby kontext Fantasmagoriany vynikl a vytvořil symbolické pandemonium více než dvě stě let staré, ale stále svěží světové hrůzy v evropském umění,“ dodal Jiroušek. „Všichni příznivci dobrodružství a metafyzických záhad si přijdou na své.“
Výstava potrvá do 31. března.
