Stává se dokonce, že některé nemocnice už nemají žádné volné lůžko a nové dětské pacienty musí posílat do vzdálenějších zařízení v jiných městech. Na vysoký nárůst nemocných dětí a nutnou spolupráci nemocnic v regionu při zajištění jejich hospitalizace a léčby upozornil primář dětského oddělení Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice Jan Boženský.
„Aktuálně máme asi o třetinu více hospitalizovaných pacientů, než jsme mívali v tomto období v předchozích letech. Jsme zvyklí, že na podzim nemocnost roste. Nejvíce nemocné byly vždy nejmenší děti. Letos se to ale týká všech věkových skupin včetně předškoláků a starších školáků,“ uvedl primář.
Dodal, že v řadě nemocnic jsou hospitalizační kapacity využité téměř na maximum, proto musí lékaři vzájemně spolupracovat.
„Snažíme se hospitalizovat pacienty z jiných zdravotnických zařízení a naopak. Nárůst nemocných v téhle míře jsme neočekávali a myslím, že to nečekali ani pediatři. Je to pro nás problém, protože s lůžkovou kapacitou už jsme na hraně,“ řekl Boženský, který vede oddělení s 30 lůžky, z toho pět je na jednotce intenzivní péče (JIP).
Mnoho pacientů se neobejde bez kyslíku
Totéž potvrdila i Věra Murínová, mluvčí nemocnice v Karviné-Ráji, ve které je 20 standardních lůžek pro děti a šest na JIP. „Nejméně půl roku jsme neměli na dětském oddělení takový nával jako poslední tři týdny. Když to jde, bereme pacienty z Havířova, Třince i Frýdku-Místku. Někdy naopak musíme místní děti posílat jinam,“ popsala mluvčí.
Podotkla, že v nemocnicích končí jen děti, jejichž stav je těžší a domácí léčba by nestačila. „O vážnosti situace svědčí to, že máme stále plnou i naši poměrně velkou dětskou JIP. Řada dětí má tak velké potíže, že se neobejdou bez masky, přes kterou dýchají kyslík či zvlhčený vzduch, často s přídavkem dalších léčiv,“ dodala Murínová.
Totožnou situaci popisují i pediatři Městské nemocnice Ostrava, jejíž dětské oddělení má 64 lůžek včetně 34 pro novorozence a šesti na JIP.
„Máme tak obrovský nárůst pacientů, jaký jsem nezažila. Děti mají těžké průběhy, dlouhotrvající teploty, špatně reagují na léky, trpí nechutenstvím a jsou velmi unavené. Mnohé potřebují kyslík a přístroje k podpoře dýchání,“ uvedla primářka dětského oddělení Alice Nogolová. Podotkla, že když mají volnou kapacitu, přebírají pacienty dalších nemocnic včetně fakultní.
Narůstají počty zánětů plic
„Pacientů výrazně přibylo. A protože jako spádová nemocnice musíme garantovat péči o děti s kardiologickými, plicními, hematoonkologickými i infekčními nemocemi, některé nachlazené děti v minulých dnech převzaly jiné nemocnice,“ potvrdila mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Petra Petlachová.
Virové infekce dýchacích cest, hlavně rýmy a bronchitidy, se letos projevily u dětí dřív. Lékaři míní, že je to následek omezení kontaktů v době covidu. K virům se později přidávají bakteriální onemocnění. „Zaznamenali jsme už nyní prudký nárůst zánětů plic, což je také dříve než v minulosti,“ řekl Boženský.
Podle lékařů budou počty nemocných dětí růst ještě několik týdnů. A s příchodem chladných měsíců se objeví chřipka. „Očekávám, že chřipková epidemie zasáhne i děti, proto bych doporučil jejich očkování. Říjen je ideální čas. U nejmenších dětí je navíc možné použít šetrnou metodu formou nosních kapek,“ doporučil Boženský.
