Vlčí stopy zjištěné při sčítání šelem v Beskydech v únoru 2020 | foto: Hnutí Duha

V Beskydech žije víc vlků, medvědi se při sčítání šelem asi ukryli v horách

  • 5
Rysů zůstává v Beskydech stejně jako loni, podařilo se však nalézt stopy většího pohybu vlků než v předchozích letech. Takové jsou výsledky už šestatřicátého mapování výskytu velkých šelem v horách na moravsko-slovenském pomezí, které se uskutečnilo v polovině února. Podílelo se na něm zhruba sedmdesát ochránců přírody.

V současnosti se v CHKO Beskydy a v pohraničním slovenském území pohybuje přibližně dvanáct dospělých rysů, jedna vlčí smečka se vyskytuje v Javorníkách, převážně na slovenské straně, v Moravskoslezských Beskydech byly nalezeny stopy dalších dvou zvířat, na severu CHKO Beskydy pak jednoho vlka. 

„Přítomnost medvědů nebyla potvrzena ani v CHKO Beskydy, ani v javornické části CHKO Kysuce, což však neznamená, že zde medvědi nežijí. Je pravděpodobné, že se v zimě zdržovali v nepřístupných horských lokalitách,“ shrnula Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).

Veřovické vrchy rysí samici ztratily

Konkrétně přítomnost rysů pak ochránci přírody zaznamenali v tradičních lokalitách, jako jsou Čertův Mlýn, Kněhyně, Smrk, Lysá hora a Travný, dále v lesích kolem nádrže Šance a v pohraniční části Beskyd, v oblasti Bílý Kříž – Malý Polom.

Rysí stopy zjištěné v Beskydech v únoru 2020 při sčítání šelem.

Nově se rys objevil také ve Vsetínských Beskydech, naopak zmizel z Veřovických vrchů, kde v dřívějších letech zde žijící samice pravidelně vyváděla mláďata. Ta však byla před třemi lety nalezena mrtvá na železniční trati mezi Mořkovem a Veřovicemi.

„Od té doby je tato oblast bez rysů. V době říje se zde navíc objevovali samci, kteří od té doby, co tam samice není, nemají potřebu do těchto míst docházet,“ podotkl Michal Bojda z Hnutí Duha.

Koronavirová omezení mohou šelmám pomoci v migraci

Výsledky sčítání udělaly ochráncům přírody radost. „Je potěšující, že rysi, vlci a medvědi dokážou žít i v tak ‚přelidněných‘ horách, jako jsou Beskydy. Početnost těchto šelem na okraji Karpat však není a nikdy nebude velká, pro zdejší přírodu je ale jejich přítomnost zásadní. Proto je potřeba důsledně chránit jak jednotlivé šelmy, tak jejich životní prostředí,“ říká Dana Bartošová z beskydské správy AOPK.

11. března 2019

Důležité je podle ní zabezpečit fungující migrační koridory, jimiž šelmy putují do Beskyd z početnějších slovenských a polských populací. Ty by nyní mohly být průchodnější i díky současným koronavirovým omezením. V horách se kvůli tomu pohybuje menší počet lidí, stejně tak se zklidnil i provoz na silnicích. 

„To může znamenat, že migrační koridory budou snadněji průchozí než jindy a šelmy se sem ze Slovenska mohou lépe dostat. Právě v této době například vrcholí období říje u rysů a s tím je spojen i větší pohyb samců. Ti tak mohou zároveň obsadit i nová, dosud volná místa. Na hodnocení je ale zatím brzy,“ nastínil Bojda.