Jak jste se dostal do České republiky?
Přišel jsem sem před deseti lety, předtím jsem působil v Irsku, Spojených státech a ve Švédsku.
Jaký je rozdíl v životě v těchto zemích?
Evropské země jsou v podstatě podobné. Švédsko a Česká republika jsou hodně podobné, co se týče života a kulturního zázemí jsou skoro shodné, v Irsku už to je trochu jiné, ve Státech už jsou ty rozdíly větší.
A jak je to z hlediska pracovního života? Pracuje se někde jiným způsobem?
Stejně jako v běžném životě je život na pracovišti v České republice a ve Švédsku hodně podobný. Snad jen s tím rozdílem, že jsme v České republice trochu formálnější, více si vykáme, ale i to se snažíme postupně odbourávat. Hodně jiné to bylo ve Spojených státech.
V čem?
Ve Státech jsou si lidé víceméně rovni, jsou na stejné úrovni. V Evropě se dá o něco více na hierarchii, kdo je na jaké úrovni.
Bylo něco, co vás po příchodu do České republiky překvapilo? Co jste nečekal?
Snad jen to, jak si jsou Česká republika a Švédsko podobné.
Působíte více v Ostravě, nebo v Praze, kde máte sídlo firmy?
Mé pracoviště je v Ostravě, v Praze mám rodinu, je tam sídlo firmy. Do Ostravy tedy dojíždím.
Jak se vám dojíždí?
Je to skvělé. Vlakové spojení mi absolutně vyhovuje, funguje stoprocentně. To je obrovská deviza Ostravy. Trochu horší už to je pro naše hosty a návštěvníky, ne každý chce cestovat vlakem, to vidíme jako takové mírné úskalí Ostravy.
Hovoříte o lepším leteckém spojení Ostravy se světem?
Ano. Mně osobně to až tak nevadí, já jsem spokojen s vlakem, ale naši zákazníci by určitě přivítali lepší spojení. A také naši zaměstnanci. Ti hodně cestují a lepší spojení se světem by jim určitě pomohlo. Je to pro nás složitější, když musíme vymýšlet, jak je do cílových míst nejlépe dostat.
Společnost ABB
|
Co by vám v dopravě nejvíce pomohlo?
Určitě jedno, dvě letecká spojení denně s Frankfurtem. To by bylo výborné. Z 380 inženýrů, které tady máme, je minimálně stovka každý den na cestách někde po světě.
Kolik letenek byste takto denně potřebovali?
Určitě by mohlo jít o zhruba tucet letenek denně. Takto musíme využívat letiště v Katovicích a v Krakově.
Ta už jsou pro vás moc daleko?
Určitě bychom uvítali bližší letiště, takto děláme skvělý byznys pro zdejší taxikáře. Jinou možnost ale nemáme, ty lidi tam prostě potřebujeme dostat.
Pomohly by vám jiné letištní huby? Nyní se hodně hovoří o Varšavě, o Vídni. Získat přistávací sloty ve Frankfurtu je hodně složité.
Našimi cílovými destinacemi nejsou německá města, ale Skandinávie, Severní a Jižní Amerika, Střední východ, Rusko, takže ten Frankfurt využíváme hlavně jako přestupní místo, přestupní hub. Proto je pro nás tak důležitý.
Jak vidíte zdejší školství? Dokáže připravit absolventy?
Jsme velice spokojeni s Vysokou školou báňskou (VŠB), s jejími absolventy. Jsou výborní, ta škola je výborná. Jedním z důvodů, proč jsme v Ostravě, je právě tato škola. Je největším zdrojem našich zaměstnanců. Zdejší absolventi jsou minimálně na stejné úrovni jako ti ve Švédsku nebo v jiných státech.
Hodně zaměstnavatelů si ale stěžuje na kolísavou úroveň absolventů VŠB, na jejich špatné jazykové znalosti.
Jazykové znalosti jsou podle mne velmi dobré. Škola zavedla jazykové kurzy, část výukových programů probíhá v angličtině. Základní znalosti absolventů jsou plně dostačující. Podobné to je i s absolventy vysoké školy v Žilině.
Změnila se úroveň jazykových znalostí absolventů za tu dobu, co jste tady?
Máme srovnání od roku 2002, od kdy tu působíme, a mohu říct, že se ta úroveň neustále zlepšuje. Nyní máme pobočku v Kaliningradu, takže můžeme srovnávat, a úroveň lidí z VŠB je mnohem vyšší než absolventů z ruských univerzit.
Jaký je stav na trhu práce? Zaměstnavatelé si stěžují na nedostatek odborníků.
Máme výhodu, že jsme mezinárodní firma a pro spoustu našich zaměstnanců je Česká republika zajímavým místem, kde mohou pracovat. Samozřejmě se stává, že nemůžeme pro některé profese, zvláště na seniorních místech, snadno nalézt vhodné adepty, ale to je všeobecný problém.
Jak v tomto vnímáte konkurenční boj? Musíte přeplácet lidi, abyste je mohli zaměstnat?
V posledních osmnácti měsících je konkurenční boj na trhu práce silnější. Sázíme vedle peněz i na možnost kariérního růstu, který nabízíme. Nábor je nyní složitější, ale není to nějaký zásadní problém. Tlak na růst platu tady samozřejmě je, jako firma tyto trendy sledujeme. Ale v okolních státech takový tlak na růst mezd není.
Ale tam mají trochu vyšší základ, ze kterého rostou.
To je pravda. Ta situace se liší podle zemí. V České republice ten problém velmi vnímáme, ale třeba v Číně rostou mzdy ještě rychleji než tady. Musíme vše sledovat.
Co vám v Ostravě nejvíce chybí?
Frankfurtské letiště... (směje se) Ostrava je pro naši firmu dobré místo a rychle zde rosteme. Pokud se něco dramatického nestane, určitě zde zůstaneme a budeme se dál rozvíjet.
Kam až chcete jako firma v Ostravě růst?
Jsme globální firmou a Ostrava je jedním z našich hlavních center. Chceme tady rozšiřovat týmy, které se budou věnovat zákazníkům. Vedle inženýringu a automatizace, kterým se nyní věnujeme, se chceme zaměřit i na obchodní podporu a projektový management.
Dá se to říct v číslech? Nyní máte 450 zaměstnanců, kolik byste jich chtěli mít za dva roky?
To bude záležet na růstu poptávky, ale v posledních dvou letech rosteme o zhruba 80 lidí ročně, v tom bychom chtěli pokračovat. Nehledáme lidi na rok, na dva, nabízíme jim dlouhodobou spolupráci. Já sám jsem u ABB třicet let. Kontinuita je pro nás důležitá.
Jak velkou máte fluktuaci?
Pohybuje se okolo čtyř až pěti procent. Chtěli bychom se dostat na čtyři procenta.
Nakolik jste startovací firma pro absolventy, nebo vás zajímají spíše zkušení zaměstnanci?
Zajímají nás obě skupiny, byť větší procento je u absolventů. Právě poměrně velký nábor absolventů způsobuje část fluktuace, část lidí teprve po nástupu do práce třeba zjistí, že vůbec nechtějí v tomto oboru pracovat.
Jak sledujete hokejové zápasy mezi Českou republikou a Švédskem?
Sleduji každý zápas reprezentace, chodím i na zápasy Vítkovic, třeba i když hrají v Praze zápas například se Spartou.
