Poradna pro ty, kteří ve vztahu teprve začínají

Poradna

Ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Kamila Douchová

Zeptejte se Kamily Douchové, pedagožky se zájmem o vztahovou psychologii a s odbornou praxí v několika poradnách.

Nejvíce se ptáte

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

Seznamování a namlouvání
Dobrý den,

zhruba před třemi lety jsem na jedné silvestrovské akci pořádané přáteli potkala sympatického mladého muže. Od té doby se vídáme celkem pravidelně, ale nechodíme spolu, ani se nevídáme v soukromí. Kontakt mezi námi je víceméně veden v jakési neutrální přátelské rovině. Občas mám ale dojem, že tam probublává něco víc a netuším, jak s tím naložit. Na jedné ze společných akcí ke mně přišel a zničehonic mě pohladil po vlasech a pak zase odešel, aniž by cokoliv řekl. Jednoho dne jsme spolu jeli vlakem a on se mi stulil do klína a usnul, opět aniž by řekl cokoliv dalšího. Nic z toho mi nebylo nepříjemné, akorát mě to přivádí do rozpaků. Nepouštím si mnoho lidí k tělu. Když jsme se viděli naposledy, byl trochu protivný a začal mne dokonce kritizovat za hlouposti a také nadnesl, že jsem vůči němu nevšímavá, což mě trochu urazilo. Nemám zatím pocit, že bych jej znala natolik dobře, abych k němu mohla být důvěrnější, ale už jen jeho pouhá přítomnost ve mě vyvolává silné vnitřní pocity. Asi na něj působím chladným dojmem, ale uvnitř to tak není. Nevím, jestli je vhodná doba na to s ním o tom mluvit nebo to nechat být, až tyto pocity odejdou. Ráda bych věděla, na čem jsem. V minulosti mi dost mužů ublížilo a dneska je situace taková, že se jim vyhýbám. Tenhle působí, že bude hodný, ale mám strach, že se třeba v budoucnu může projevit nějakým negativním dojmem a já budu opět zklamaná.
Petra
Kamila Douchová
Dobrý den, Petro,
vypadá to, že vám osud postavil do cesty někoho, kdo vám není lhostejný, ale nikam se to neposouvá, protože máte strach ze vztahů. On má evidentně taky strach, i když vám dává jasné náznaky sympatií, ale bojí se udělat větší krok kupředu-pozvat vás na rande. Z velké části to může být tím, že můžete na potencialní zájemce působit, jak sama píšete, chladným dojmem. Chápu, že nemáte chuť každého si jen tak pouštět k těl a chápu i, že máte strach z dalšího zklamání, které jste si zažila v minulosti, ale byla by velká škoda si kvůli tomu pokaždé zavírat vrátka a zůstávat sama. Nečekala bych, až ty pocity odejdou. To, že s ním třeba jen zajdete někam na kafe, neznamená, že musíte hned navazovat vztah. Pro začátek se zkuste víc navzájem poznat, povídat si. Jděte na to pomalu, nic neočekávejte a uvidíte, třeba na vás čeká štěstí.

Seznamování a namlouvání
Dobrý den. Jsem 22 letý student VŠ. Vždy mi scházelo sebevědomí. Pocházím ze smíšeného páru, proto se vzhledem již od mala trochu odlišuji od ostatních vrstevníků. Rozdíly nejsou nijak zásadní, ale již i to mě napadlo obviňovat za můj stav. Od mala jsem byl spíš domácí typ, s vrstevníky jsem moc tzv. netáhl, nikdy nechodil na párty, oslavy, prostě nežil tím klasickým teenage životem. Byl jsem spíš doma, hrál na pc (to již ale hodně let nedělám) a snažil se kontaktů s vrstevníky vyhýbat. To zapříčinilo, že ve věku cca. 16ti let jsem zjistil, že ostatní již první vztahové krůčky měli, já nel a nyní mám problém vůbec kontakt s ženou iniciovat. Čas nějak se školou ubíhal a do mého současného věku se nic nezměnilo. Na akce vrstevníků stále nechodím, nebavím se a dá se říci, že ani nežiji, spíš jen přežívám. To celé vede k tomu, že jsem vlastně za celý život neměl vztah, polibek, vlastně ani rande. Obracím se proto na Vás. Máte nějaké obecné rady či doporučení na koho se obrátit?
Michal
Kamila Douchová
Dobrý den, Michale,
osobně si myslím, že to, že pocházíte ze smíšeného páru vůbec nemusít být mínus. Naopak bych to brala jako vaše plus a vaši zajímavost. A pak si taky nemyslím, že je ojedinělé to, že jste neměl "klasický teenage život", tj.chození ven s kamarády, na párty, do hospody, atd. Je pravda, že tak se líp navazují partnerské vztahy a sbírají první zkušenosti, ale ne každý je sociální a chce se mu tímhle způsobem trávit svůj volný čas. Znamená to, že takhle funguje i spousta holek, které můžou být naladěné stejně jako vy a cítit se stejně jako vy (hloupě, že ještě žádný vztah neprožily a nemají žádné zkušenosti). Každý má svůj čas, někdo začíná v 16 letech a někdo třeba až ve 30. Pokud po vztahu a seznámení toužíte, ale neláká vás jít za tím účelem někam do společnosti, když se v tomhle necítíte, zkusila bych seznamku. Není na tom ani trochu nic trapného, touhle formou se seznamuje čím dál víc lidí (ať už více nebo méně společensky založených), protože není vždycky lehké narazit na partnera někde "venku". Jestliže cítíte potřebu o svém problému s někým mluvit, zkuste vyhledat odbornou "pomoc" v podobě partnerského psychologa. Minimálně se vám uleví už jen proto, že o svém problému s někým budete mluvit a zjistíte, že podobný problém neřešíte zdaleka sám.
Seznamování a namlouvání
Dobrý den, chci se zeptat. Oboum je 19 let. Známe se s jedním klukem už 4 roky před 3 lety k něčemu mělo dojít avšak jsem se rozhodla pro jiného. Nyní jsem sama on taky a jsme v kontaktu a ptal se mě jestli s ním nechci mít sex bez citů. Hodně jsem váhala, ale souhlasila jsem . Asi po měsíci to mezi námi nějak začlo fungovat jiným způsobem a řekli jsme si co k sobě cítíme. Jenže on není moc na vztahy a někdy je jeho zájem o mě veliký a jindy zase ne. Jeho rodině o mně řekl, že někoho ,,má,,. Jenže nedávno říkal, že by s nikým nikdy nechodil, že na to moc není. Tak teď nevím co dělat, já jsem holka na vztahy on spíš na užívání si. Jeden týden o mě projevuje velký zájem, další skoro vůbec. Jak byste to řešila? Nejsem si jistá, že mě má dost rád na to, aby semnou chodil. Jinak bysme už byli spolu přece? Zatím je to pořád takové mezi kamarádstvím a vztahem..A postavit ho před hotovou věc bud vztah nebo nic to nevím jak zareaguje, ale určitě by se cítíl, že ho moc ,,tlačím ke zdi". Děkuji - otázka upravena poradcem
Alexandra
Kamila Douchová
Dobrý den den, Alexandro,
jediné, co bych vám v tomhle případě poradila je, netlačit na něj. Jestliže tvrdí, že na vztahy moc není, nemá cenu se nijak zvlášť snažit a tlačit ho ke zdi, jak píšete. To ho jenom zablokuje a zatvrzele bude vážnější vztah bojkotovat a vy se budete trápit. Zkuste "najet" na jeho styl chování, někdy projevte zájem víc, někdy nemějte čas a nechte ho být. Bude cítit nejistotu a mohlo by ho pomoct to rozhoupat k nějakému stanovisku. A když ne, jděte od toho, potkáte někoho, kdo v tom bude mít jasno hned :-).
Začátky ve vztazích
Dobrý den, už jsem s přítelme pár měsícu ale on zprvu nedával lasku najevo ale ted mi ji zacal davat ale já nevím jestli k nemu jeste neco cítím jako po chvilkách citím že ho miluju a ze mi hrozně chybí ale nekdy proste nic :( tak já nevím....dekuji za radu
Eliška
Kamila Douchová
Dobrý den, Eliško,

máte v sobě velký zmatek, možná je na vás přítel najednou moc hr s návalem citů, pokud předtím nedával nic najevo. Vysvětlila bych to i jemu, aby věděl, na čem je a trochu zvolnil, aby vás tím úplně nezastrašil. A vy tomu dejte čas, zkuste se víc poznat bez nějakého nátlaku na vztah a sama uvidíte, jak se s ním budete cítit a jestli máte vy dva nějakou šanci na opětované city.
Začátky ve vztazích
pokracování číslo 2- prej prosím bud trpělivá semnou,moc me to mrzí,že sme te zklamal,chtel bych si psát dal,jen potrebuju chvilu casu...pak sme si něco malo napsaly,pac mi slibil že dojede mi to rict osobne chtěla sem,nedojel pac nestihal nebo co..napsala sem mu dik žes dojel teda,zas psal že je mimo,omlouval se..jel do práce prý aby mohl přemýšlet..a srovnal si to v hlave,prý ma chaos v ni.. po 8 dnech nepsani mi napsal ahoj jak se mám,já:proč mi píše? on: je to spatne? to už si nebudeme psát? ja:ok on: chápu zklamal sem te,naštval sem te atd...ja: není to pro me snadné,kjdyž mi chodily dene smsky..on:promin budu psát casteji,jen potrebuju vážne cas..že mu prý nejsu volná i přesto vse na me myslí..nevim co si mam myslet:/to jaks em si volaly i tři hodiny..a ted konec ,nechápu nic:( prosím poradte co delat,proč mi píše že mu na me záleží,když nevim ani jesi to myslí vážne,napsala sme až dojede at se smenou sejde,prý ano sejdeme se..ae už nevim cemu veřit, a proč se tak chová:/
Romana
Kamila Douchová
otázka zodpovězena
Seznamování a namlouvání
Dobrý den,potřebuju poradit,nevim co delat dal,jsem z toho hrozne smutná..seznámila jsem se s klukem(22) mě bude 26) rozumely sme si,vek nikdo nerešil.. byl fajn,hodne sme si psaly,každý den,pracuje v zahranicí)belgie),padly sme si do noty proste,chtel me poznat,chtely sme oba to stejne vztah,po case bydlet apod..pak sme si daly čísla apsaly si i smsky,když byl v práci. videly sme se jednou,jak mile dojel,tešil se. v unoru,pak sicelé dva mesice opet,psaly,volaly..furt psal jak se teší,že sem užasná slečna,a je rád že sme se poznaly apod...moc hezké slova proste.. 5 dubna zamnou mel jet,ale doala mi v ten den pak sms: že nevi co chce,že mu zaclo vrtat hlavou,jaký ma život, a je zmatenej,že mu na me záleží,ale ta doba co je sam j e krátká(4mesice po rozchodu) už bydlel s přítelkyni ta ho nechala. mel kuli ni dluhy proto ta práce,koupil postel,auto bylo vše psané na neho..prý je za to rád,že by tak nepoznal me apod...že me má rád,ale není si jistej esi chce vztah..pokracování bude číslo2
Romana
Kamila Douchová
Dobrý den, Romano,
myslím si, že se chová přesně tak, jak se cítí, tj. zmatený. Vlastně vám to sám řekl. Evidentně je po rozchodu, po kterém má problém s důvěrou a bojí se, ale na druhou stranu potkal vás a zajímáte ho a on neví, jak s tou situací naložit. Proto ty odmlky, a poté zas navazování komunikace, protože o vás nechce definitivně přijít. Pokud o něj stojíte, nechala bych tomu volný průběh a nijak na něj netlačila, i když chápu, že to jde těžce, když o někoho stojíte. Opačným přístupem o něj můžete nadobro přijít. Dejte tomu čas, co jste ochotná snést, a uvidíte, jestli se on rozhoupe. Možná, že mezitím sama pochopíte, že vám bude lépe s někým zralejším a hlavně s někým, kdo je vztahu víc otevřený.
nezařazeno
Dobrý den, jsem pět měsíců ve vztahu s mužem, který nehledá povrchní dobrodružství, jde mu o hloubku (jeho slova). Tím zdůvodňuje i to, že zatím nedošlo k žádným tělesným kontaktům, pohlazení, polibkům, natož k něčemu dalšímu, byť příležitost by byla. Ani slova, kterými by sděloval své city ke mě, se zatím nedostavila. Pouze několikeré ujištění, že o mě velmi stojí. Jsme oba ve středním věku, nějaké vztahy už máme za sebou, nejsme tedy bez zkušeností. Mé jsou takové, že jsem vždy jako žena na počátku nemusela dělat nic, muži mě dobývali, byli ve všem aktivní. Zde je nová zkušenost, cítím, že ten muž ode mě očekává jakousi interakci, zřejmě by uvítal, abych první kroky podnikla já. Přijde mi to divné, ne součástí ženské role. Navíc nevím, jak konkrétně na to a zda vůbec mám něco takového dělat. Vždy mi vyhovovala počáteční mužova aktivita, které se tady zjevně nedočkám. O vztah stojíme oba. Co mám dělat? Myslím opravdu konkrétní kroky, ne abstraktní doporučení. Moc děkuji.
Zuzana
Kamila Douchová
Dobrý den, Zuzano,
děkuji za dotaz, jen vám doporučuji obrátit se raději na partnerskou psychologickou poradnu Jitky Douchové. Tato poradna je cílena na ty, kdo se vztahy začínají.
Seznamování a namlouvání
Dobrý den, nedávno jsem se sblížila s jedním mužem, který mi dával najevo, jak jsem pro něj to nejlepší, co ho mohlo potkat, mluvil o společné budoucnosti, přesvědčoval mě několikrát o tom, že se k sobě hodíme a jak mu na mě záleží, pořád jsme byli v kontaktu, žárlil na ostatní muže kolem mě. Pak ale jednoho dne řekl, že jeho city ke mně nejsou tak silné, aby se mnou navázal vztah a věnoval mi čas, kterého má málo. Tímhle i dalšími věcmi, co řekl, v podstatě popřel vše, co mi celé ty týdny říkal. Nevím co si o tom mám myslet a taky se bojím budoucnosti, nevím, jak v budoucnu rozliším, kdy se jedná o někoho, kdo to myslí upřímně a má o mě zájem, nebo o někoho, kdo má jen plané řeči? Moc díky za radu.
Em
Kamila Douchová
Dobrý den, Em,
nevím, v jakém stadiu sbližování jste byli, jestli to byla fáze, kdy si vás teprve namlouval a jen ztratil trpělivost, pokud jste mu sympatie alespoň trochu neopětovala (pravděpodobně mohla být ve hře ještě další žena, u které ucítil větší jistotu a vybral si ji). A nebo jestli jste už vztah navázali, a on si pak vše rozmyslel a nechal vás (bohužel i v tomhle případě si myslím, že by ve hře někdo jiný). Rada na to, jak příště poznat, jestli to muž myslí opravdu vážně, a nebo jsou to jen líbivá slova namlouvání, je asi jen to, abyste takhle silná slova ze začátku brala s velkou rezervou, protože jen to vás chrání od dalšího zklamání. Až čas prověří, jaký člověk opravdu je a jak vážně to myslel. Když si muž ženu namlouvá, je schopen toho namluvit hodně :-).

Slepované vztahy
Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat - s přítelem, který je o 16 let starší, jsemse poznala, ještě když byl ženatý. Bydlel odděleně, i když jeho manželka tvrdí opak, ale v tu dobu zrovna spolu nebydleli.Vzal mě ještě s kamarádem do Itálie, na večírk,y , jeli jsme do Norska - to všechno během prázdnin. Jeho manželka na náš vztah brzo přišla, nluvila s ním (řekl jí, že chce odejít), pak vyheldala mě, pak mi docela dělala potíže v rodině i v práci. Nakonec stejně podala žádost o rozvod. S přítelem spolu nebydlíme, on už má děti velké, já se s nimi nestýkám,hlavně jeho dcera jemu i mně docela dělá poříže. Byli jsme spolu cca rok, s několika přestávkami. Pak jsme se na cca necelý rok úplně rozešli, občas sms, nic víc. Před pár týdny mi přítel zase zavolal,jeli jsme spolu k moři, pak zase za známými, jsem tomu ráda, že se zase stýkáme. Zase ho i mě kontaktovala jeho maželka, která s rozvodem není srovnaná, vyčítá. On je z ní špatný, u soudu mají majetek,kdy ona ho chce oškubat, navíc její dospělá dcera podala žádost o aliomenty. Přítel je z toho hodně špatný. Poradíte, jak to posunout dál:?


Lucie
Kamila Douchová
Dobrý den, Lucie,
navázat vztah se ženatým mužem neznamená nikdy jednoduchý průběh. V horším případě muž od své ženy a rodiny nemá vůbec v úmyslu odejít a žena, která má nejdřív růžové brýle a je přesvědčená o tom, že je jen otázka času, kdy se muž rozvede, postupem času "střízliví" a jestliže se nechce smířit s rolí milenky, muže opustí. Ta lepší varianta, kdy je muž k rozvodu třeba už delší dobu nakloněn a svou ženu nakonec opravdu opustí, je vzácnější. Vy jste měla to štěstí, že se váš partner s manželkou opravdu rozvedl, i když to doprovázely a doprovází nepříjemnosti. Otázka je, jestli vám váš vztah stojí za to, abyste spolu tohle všechno překonali a užívali si konečně sami sebe bez toho, aniž by mezi vás někdo zasahoval. A jestli o to opravdu stojí i váš přítel, věřím, že soud s manželkou i neshody s dcerou ustojí. Vy se sama sebe zeptejte, jestli do toho půjdete naplno a jestli budete mít sílu na to přítele podporovat a vydržet to spolu s ním. 
Začátky ve vztazích
Dobrý den, prosím o Váš pohled na věc. Několik měsícu znám mladého muže. Je několik let rozvedený. Dal do vztahu všechno a strašně se zklamal. S bývalou ženou si ale rozumí a často jsou v kontaktu. Pokud se o ní ale vyjadřuje, tak takovým způsobem, že vím, že by ji zpět nechtěl. Ale mají se rádi. Je líná atd. Jenže cítím, že po letech samoty není připravený na nový vztah, že je bolavý. A ač prohlubujeme to mezi námi, ví, co k němu cítím, on to ze mně cítí, tak není schopný jít dál. a já nevím, jestli mám čekat, ale nejsem schopna dát šanci zase někomu jinému, protože tady..jakoby to bylo z mé strany to osudové. Takže jsme oba zraněni a jsem schopna dát čas, protože i ta samotná blízkost je nádherná. Poprvé cítím lásku..Nevím, kam až zajít z mé strany, rady dávat nechci, asi si musí svou zkušenost nějak zpracovat sám, nevím. Ani nevím, jak tomu pomoci, prostě netlačím a jsem svá. Pokud máme být spolu, asi budeme spolu.. Děkuji za názor.
Jana
Kamila Douchová
Dobrý den, Jano,
z vašeho dotazu je cítít, že jste hodně vnímavá a netlačíte na pilu, což je skvělé. Na vašem místě bych se ani nesnažila "násilím" dávat šanci jiným, když to tak necítíte, nemá to smysl. Naopak, poprvé cítíte lásku. Když jste spolu, tak je to nádherné..Chápu, že je zároveň těžké být v nejistotě, kdy z něj cítíte, že neumí už jít dál. Ale já vlastně ani nemám, co bych dodala k vašemu vyjádření, tak jen podpořím to, co už sama víte..netlačíte na to, jste svá a žijete s tím, že pokud spolu máte být, tak budete. Držte se toho, protože se nedá nic lepšího dělat. Jestli cítíte osudovost, potkat jste se měli, zamilovat jste se měla, něco si společně prožít jste si měli.
Začátky ve vztazích
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak přítele přimět, aby mi dával najevo city. Nedává mi je, nepohladí mě, nedotkne se, nedá pořádně pusu, neříká hezké věci. Vím ale, že mě má rád. Vím to od jeho dcer a maminky, které mi říkají, jak je vždy naštvaný a zoufalý kdy za ním nepřijedu. Je totiž mimo jiné i velký koler a cholerik a vše ho vytočí, takže se občas i stane, že víkend u něj zruším z důvodu jeho chování vůči mě. On to ví, ale nedělá s tím nic. Je rozvedený a má dvě děti, já mám jedno. Někdy dělá rozdíly mezi jeho a mým, ale nic, co by se nedalo vyřešit. Spíš mě štve to jeho věčné křičení a ten chlad. Po rozvodu měl vztah, který nevydržel a kdy ho ta dáma hodně zranila a myslím že i ovlivnila. Nepomůže nic, když nepřijedu, je naštvaný, když přijedu, křičí. Když mu v klidu řeknu nekřič, také nepomůže. Nevím jak na něj. Jsme spolu teprve 4 měsíce a místo abychom si sebe užívali, tak řeším toto. Mu vadí, že to řeším, ale nedělá nic abych to řešit nemusela. Děkuji za rady
Andrea
Kamila Douchová
Dobrý den, Andreo,
když čtu váš dotaz, tak si říkám, proč spolu vlastně jste. Máte ho očividně hodně ráda, ale co vám takovýhle muž dává? Lásku vám neprojeví. To, že ji neprojeví slovně, bych vůbec neodsuzovala, ale to že vás ani nepohladí a nedá vám pusu? Rušíte společné víkendy proto, že křičí? A to, že váš má rád, víte vlastně jen skrze jeho rodinu? Myslím si, že chlap jako on si vás vůbec nezaslouží. Není v tom žádná vzájemná reciprocita, vždyť v tom vztahu dáváte jen vy a on z toho bere. On by si měl uvědomovat, co ve vás má. Dobře, někdo mu ublížil, tak to ještě asi nemá srovnané, ale tím pádem by měl být nějaký čas sám se sebou a netrápit tím někoho, komu na něm záleží. Nevím, jestli jste zrovna tohle potřebovala slyšet, ale radila bych vám tenhle vztah ukončit. Minimálně dočasně, aby se on vzpamatoval a začal si uvědomovat, jak se choval a že vás tím může ztratit.
Seznamování a namlouvání
Dobrý den, prosím Vás o radu, již dvě moje nedávné ,,známosti" skončily v bodě, kdy jsem po vzájemném seznamování (oboustranný flirt, sympatie, stejná vlna) k protějšku začala cítit něco více a o svých citech jsem mu řekla, protože jsem nestála o kamarádství, ale vztah. Následovalo však ,,ochladnutí" ze strany muže, nerozhodnost a přerušení komunikace. Jsem toho názoru, že pokud partner o ženu opravdu stojí, nerozlišuje, zda udělal tento první krok on a spíše jej ocení. Chápu, že muž potřebuje nějakou dobu ženu dobývat, ale bohužel nedokážu žít měsíce v nejistotě. Nevím, jestli jsem narazila na nesprávný typ mužů, nebo byly mé kroky opravdu špatné? Předem děkuju za odpověď. - otázka upravena poradcem
Katka
Kamila Douchová
Dobrý den, Katko,
když se ptáte, jestli jste narazila na špatný typ mužů nebo byly vaše kroky špatné, myslím si, že je tam od obojího něco. Dokážu naprosto pochopit, že pokud máte zájem, tak nestojíte o to sečkávat v nejistotě bůh ví jak dlouho, a raději narovinu projevíte city s tím, že buď to vyjde nebo ne. Na stranu druhou, chápu taky, že to leckterého chlapa může vyděsit. Je pravda, že se najdou muži, kteří naopak ocení to, že nemusí dělat první nejistý krok oni a převezme to za ně žena. Jenže tady závisí taky na typu. Vy si zřejmě vybíráte ty, kteří chtějí být ti muži dobyvatelé, a když jdete hned s barvou ven, tak se vaší ráznosti leknout a jdou od toho. Na vašem místě bych si při další takové příležitosti už dala pozor. Neříkám, že máte vyčkávat měsíce, jestli se ten, o kterého stojíte, konečně nějak projeví. Klidně zájem najevo dávejte, jen ne tak napřímo. Spíš jemněji, rafinovaně, žensky :-). 
nezařazeno
Kamilo, prosím o radu, jsme oba starší, oba rozvedení, začínáme. Zjistila jsem u něj drobné lži - zabouchne dveře u auta, když je běžím rychle otevřít (klíče jsou vevnitř), tak tvrdí, že se zabouchly samy (nezabouchly. viděla jsem ho). Nenadávala jsem, nic, že by třeba měl důvod se bát. Sám má velmi negativní vztah ke svým dětem, já když spílám na fakt objektivně negativní vztah mého bývalého k mým dětem, tak přizvukuje a nasazuje si. Připadá mi to pokrytecké. Další lží jsou zase třeba nějaké momenty z jeho života, mimoděk mi sděluje už třeba třetí verzi příběhu. Bojím se, že se přetvařuje. Navíc začal po půl roce tlačit na svatbu, nebo alespoň zásnuby a ač nic neproběhlo, tvrdí mi, že jsem zasnoubená... nebydlíme spolu. Jak to vidíte Vy? Děkuji
Jana
Kamila Douchová
Dobrý den, Jano,
děkuji za váš dotaz, ale odkážu vás s dotazem spíše na partnerskou poradnu psycholožky Jitky Douchové. Zodpovídám dotazy v poradně pro ty, kteří ve vztahu začínají.
Slepované vztahy
Vážená paní Douchová,
se svojí první velkou láskou jsme byli 4 roky. Teď jsme již 2 roky od sebe (rozcházeli jsme se na několikrát), oba si prošli nějakými vztahy, přesto jsme pořád mysleli jeden na druhého. Nejspíš proto moje (24) i jeho (28) vztahy krachly. Vím, že s jednou přítelkyní i bydlel, i tak to nevyšlo. Jdu dál, věnuji se práci, studiu, přátelům, ale vždy, když se potkáme, musím ho obejmout a nechci ho pustit. Miluji ho snad stále? On by mě chtěl zpátky hned. Je to jeho přání. Říkal to mnohokrát. Já jsem na vážkách, protože mě i mojí rodině ublížil a vím, že náš „vztah“ postrádá důvěru a respekt jeden k druhému. Je mnoho věcí, které mně na něm vadí, přesto jsem se přistihla, že když hledám vztah, v podstatě definuji jeho. Co si myslíte o vztazích, které se dají po čase dohromady? Všichni a všechno je proti nám, přesto, když se potkáme, cítíme se, jako bysme k sobě patřili. Mám strach, kdyby to nevyšlo, to by mě úplně položilo. Děkuji Vám.
Lucie
Kamila Douchová
Milá Lucie,
myslím si, že první velkou lásku si každý nese v sobě a nezapomene na ni, srovnává s ní pak další vztahy. Nevím, proč jste se rozešli (zmiňujete, že vám i rodině ublížil, jak moc?), takže nejsem schopná posoudit nakolik vás to zasáhlo a je to ve vás. Když se "slepí" vztah, který už jednou z nějakého důvodu (důvodů) skončil, je dost pravděpodobné, že po čase skončí na tom stejném problému, protože ano, lidé se sice vyvíjejí, ale zas tolik se nemění. Podle mého byste měla zapřemýšlet nad tím, jestli na něj nemyslíte a nevzpomínáte jen proto, že to zatím bylo to nejsilnější pouto, které jste ve vztahu zažila. Ale jestliže nad ním pořád tak moc přemýšlíte, zkusila bych se s ním nejdřív jen vídat bez toho, aniž byste skočili po hlavě znovu do vážného vztahu. Spíš si tak oťukávat, jestli by to mohlo znovu klapat. Třeba už jen touhle zkouškou zjistíte, že to slepit nepůjde a zachováte si jen hezkou vzpomínku na první velkou lásku. Přikláním se k variantě, abyste to zkusila, protože je lepší to zkusit a počítat s nezdarem, než pak v životě litovat, když už bude pozdě, že jste do toho nešla.
Seznamování a namlouvání
Dobrý den,

poznala jsem na vysoké opravdu skvělého muže (23) mně je 25. Jen mám trochu obavy protože měl přede mnou pouze jednu partnerku (já měla více vztahů). Bojím se, že vztah nevydrží, že časem bude mít potřebu ,,poznávat" další ženy, i když náš vztah třeba bude hezký. Myslíte, že jsou moje obavy oprávněné? Pokud ne, jak se těchto ,,strachů" zbavit? Děkuju za odpověď. - otázka upravena poradcem
Sabina
Kamila Douchová
Dobrý den, Sabino,
jasně, je pravda, že u 23letého muže je to oprávněný strach. Může se cítit ještě nevybouřený, a chtít poznávat další. Ale úplně to stejné může nastat i u vás. Po čase třeba zjistíte, že už vás vztah nenaplňuje a že to není to, co jste čekala, a budete chtít poznávat další muže. Pak jsou taky muži, kterým je přes 30 a ještě stále nedošli do stádia, kdy by chtěli být ve stabilním dlouhodobém partnerském vztahu a mají chuť poznávat, a jsou naopak 20letí, kteří se zamilují, přítelkyni si po čase vezmou a jsou spokojení. Tím vším chci říct, že nemůžeme tímhle způsobem paušalizovat a strachovat se, tím byste se jen okrádala o to krásné, co může být. Pokud jste našla skvělého chlapa, jděte do toho, užívejte si to, buďte za to vděčná a nebojte se dopředu, protože se nikdy nedá takhle předvídat. Třeba jste našla toho pravého. A pokud ano, tak vás o tom i přesvědčí a vy budete moct hodit za hlavu tyhle myšlenky.
Seznamování a namlouvání
Dobrý den a prosím o radu. CHtěla bych se zeptat, jak se zachovat při seznamování. Dostala jsem se zcela nově do seskupení lidí se stejným zájem, např.turistický oddíl. A nějak jsem tam nová a předpokládám, že někdo zajímavý by se tam mohl najít. Jsem ale velmi zdrženlivá, ale umím i zapůsobit. Chtěla bych se za a) dobře rozhlédnout a trošku poznat všechny, kteří by přišli v úvahu do vztahu, zažít je v nějakých situacích a při aktivitách (to by došlo asi k nějaké selekci, myslím, hned, ale i trvat rok?) a až později si vybrat-pokud vůbec. Za b) pokud bych si s někým hned začala, pak by mi vadilo, kdyby to nebylo to ono, začít si zase s někým dalším. Jak dlouho je zdravé takto působit v neutrálnu a sondovat, aby zase ostatní mým odmítáním nemysleli, že nechci vztah? Je tento můj pohled na věc rozumný? Odmítat každého ze začátku? Nebo když poznám, i celkem brzy, že by někdo byl fajn, jít do toho..i tím společným poznáváním? A něco jako risk/zisk. Prostě se bojím unáhlení. Děkuji Vám.
Jana
Kamila Douchová
Dobrý den, Jano,
z vašeho psaní na mě dýchá hlavně to, že o tom až moc přemýšlíte a analyzujete. Určitě by nebylo od věci alespoň trošku ubrat a uvolnit se, protože vám stejně víc než raciálno dají nakonec pocity. Na druhou stranu chápu to i z vašeho pohledu, že se nechcete unáhlovat a chcete jít do vztahu až s někým, s kým to bude mít smysl a budoucnost. Je fajn, že jste našla koníček, kde vám přijde, že můžete potkat potenciálního partnera. A určitě nic nezkazíte tím, že si s někým, pro vás sympatickým, vyrazíte na kafe nebo na procházku, úplně nezávazně.  Naopak takhle můžete s někým vyrážet častěji a třeba i s více muži, protože nikde přece není psáno, že se tím okamžitě uvazujete do vztahu. Jestliže jste člověk, který si potřebuje situaci nejdřív zmapovat a promyslet, udělejte si tímhle stylem prvně přátele, a postupem času se vám samo vyjeví, jestli by to s někým mohlo pokračovat v něco hlubšího.
nezařazeno
Mám 21 rokov a neviem brať život s ľahkosťou ako moji rovesníci. :( Mám pocit, že sa mi nič nedarí a všetko ma štve. Aj keď to možno tak naoko vyzerá, zdá sa mi, že všetci okolo sú šťastnejší ako ja. Nedarí sa mi vo vzťahoch akýchkoľvek a v štúdiu nevidím zmysel svojho snaženia. Ako na to?
Martina
Kamila Douchová
Dobrý den, Martino,
nemyslím si, že každý umí brát život s lehkostí. Naopak. Považuji to za velký úspěch naučit se tak život brát. Každého z nás něco v životě trápí, někdo má větší sklony nad věcmi dlouze přemýšlet a týrat se, někdo umí "vypouštět" rychleji.  Nicméně, buďte si jista, že ačkoliv se vám zdá vaše okolí šťastnější, je to jen o tom, že to mnoho lidí umí navenek dobře skrývat. Začněte tím, že si uvědomíte, že každý něco řeší. Někdo má větší štěstí například v pracovní sféře, ale nevidíme už do jeho soukromého života, kde to nemusí být růžové. Někdo zrovna třeba prožívá štastně zamilované období, ale řeší smysl života co se práce týče. O tom život taky je a nikdo se tomu nevyhne. Pokud máte pocit, že se vám momentálně v ničem nedaří, myslete na to, že je to dočasný stav, protože nic netrvá věčně a zkoušejte najít pozitiva a radosti v maličkostech. Čím víc se budete soustředit na to dobré, tím lépe se budete cítit, a také se vám začne více dařit :-).
Seznamování a namlouvání
Dobrý den. Prosím o radu. Možná tomu neuvěříte, ale je mi už přes 30 let a nikdy jsem neměla muže (kluka, přítele). Nikdy jsem nedostala opravdovou pusu. Nevíte, jak se s někým seznámit a navázat vztah i přes takovou nezkušenost? Nevím, jak na to. Taky bych ráda už založila rodinu, jinak mi už můj život začíná připadat nenaplněný. Problém je v tom, že jsem, jak se říká, nezajímavá šedá myška. Díky za radu.
Anežka
Kamila Douchová
Dobrý den, Anežko,
na podobný dotaz jsem odpovídala Katce, která psala stejně jako vy, že se cítí být jako šedá myška, která nezaujme. A stejně jako jí musím říct, že mě nepřekvapuje, že jste ve svých 30 letech ještě neměla pořádný vztah, opravdu to kolem sebe slýchám často. Takže se zkuste aspoň trochu přenést přes tento váš "handicap" myšlenkou, že v tom nejste sama, a že to není nepřekonatelná překážka k tomu, abyste si vztah našla. Nehledě na to, že i u mužů se, podle mého, čas k "usazení" prodlužuje, a není výjimkou 35letý muž, který nemá vážný vztah, natož rodinu, protože si byl zvyklý do té doby nezávazně užívat nebo jen neměl to štěstí potkat ženu, se kterou by do toho měl chuť "praštit". Nevím, jestli jste už zkoušela různé seznamky. Vím, že se na to mnoho lidí dívá skrz prsty s tím, že tam narazíte maximálně na zoufalce nebo podvodníky, ale já toho názoru nejsem. Najdou se tam i ti, kteří přes svůj hektický pracovní život neměli čas na seznamování, nebo pracují v prostředí, kde se seznámit nejde. I když můžete získat i špatné zkušenosti, nevzdávala bych to hned, a dala téhle formě seznamování šanci. Další možnosti seznamování se nabízí podle vašich zájmů-sportovní aktivity, různé kurzy. V neposlední řadě jsou vztahy, které začnou třeba pomrkáváním a úsměvy v dopravním prostředku :-). Člověk nikdy neví kdy a kde na koho narazí. Hlavní je být seznamování otevřená, chovat se přirozeně a nebýt v křeči kvůli tomu, že vás tlačí čas a už nutně někoho potřebujete. Přeji hodně štěstí!
Seznamování a namlouvání
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak se nejlíp s někým seznámit, je mi už 23 a vlastně jsem pořádně neměla kluka. Ani to nemůžu nikomu žíct, občas si vymýšlím, že mám přítele, ale když se pak na něj kolegině ptaj, musím si pořád vymýšlet a vlastně se do toho zaplítám pořád víc. Já se stydím někoho oslovit, zdá se mi, že se nikomu nemůžu líbit, jsem taková nenápadná šedivá myška. Ale já nevím kamarádky taky nejsou žádný krasavice, a kluka mají. Už mě to ubíjí, ne seznamce jsem byla, ale nic moc. mohla byste mi nějak poradit, co s tím?
Katka
Kamila Douchová
Dobrý den, Katko,
začla bych tím, že je vám 23 let a ještě jste neměla přítele. Rozumím tomu, že se stydíte, ale chci vás uklidnit a ujistit tím, že to je úplně normální. Naopak poznávám víc a víc žen, které v tomhle ani vyšším věku ještě žádný vztah neměly. Prostě jste ještě neměla šanci poznat toho, s kým by vám to sedlo. Není to o tom, že byste se nikomu nemohla líbit. Naopak je lepší si počkat na to NĚCO, než být za každou cenu ve vztahu. Když si tohle uvědomíte, mnohem víc se uvolníte a to seznamování hned půjde taky lépe. Když píšete, že kamarádky, které nejsou žádné krasavice přítele mají, tak se nad tím zkuste zamyslet. Přece to není jen o tom, jak kdo vypadá. Největší roli při seznamování hraje to, jak na toho druhého působíte, jestli jste mu sympatická, jestli se např. umíte zasmát, uvolnit, to jaké máte zájmy, které o člověku taky dost vypoví atd...zkrátka a dobře, jestli jste na stejné vlně jako on. A hlavně, každému se líbí něco jiného a v tom to je a na to myslete, až se vám bude příště někdo líbit. Zkuste se nestydět za to, že se vám někdo líbí a klidně to decentně projevte. Vždyť na tom není nic špatného :-).
Seznamování a namlouvání
Dobrý den, posílám vzkaz pro Martina: patřím do kategorie žen, které Martin zmiňuje. Martine, Kamila má naprostou pravdu. Ženy středního věku, které jsou samostatné, úspěšné, velmi dobře vypadající, které tzv. ví, co chtějí, často naráží na to, že jejich vrstevníci se poněkud marně snaží dohnat ztracené mládí s mladými slečnami. Za sebe bych zájem mladého úspěšného muže o svou osobu jenom vítala:) Je-li to možné a pokud by měl Martin chuť, není problém si na tohle téma víc popovídat výměnou mailů:)
Jitka
Jitka
Kamila Douchová

Seznamování a namlouvání
*pokračivání zamilování
Odepsal, že ano - že jen nemám tlačit na pilu. Prý jsem strašně moc hodná holka a že už jen z toho důvodu by mi nelhal a netahal mě za nos. Moje poslední sms byla na dobrou noc se strachem a omluvou toho, že jsem to podělala. Odepsal, že ne, prý se nemám bát.. Plánovali jsem i další schůzky.. Ale bohužel se sám od sebe moc neozývá.. a já se bojím toho, že mě na rande sám od sebe nepozve a vymizí to. Nepíšu mu, nevnucuju se, nechci na něj spěchat. Bohužel, ač jsem nechtěla.. Vyspala jsem se s ním, pak jsem to obrečela (přímo před ním. Ví, jaká jsem a že tohle jsem udělala poprvé, je to můj 3.kluk v posteli, s předchozíma 2ma jsem chodila). A když jsem chtěla znova, odmítl to se slovy ,,nechci to pokazit hned na začátku. A hlavně nechci, aby jsi z toho byla špatná." Myslíte si, že mám nějakou šanci na úspěch? Co mám případně dělat? Moc vám děkuji :) - otázka upravena poradcem
Jarka
Kamila Douchová
Dobrý den, Jarko,
předně bych opravila to, že jste to zvorala. Samozřejmě je fajn, pokud začínáme v novém vztahu, jít na to pomaleji, a vychutnávat si to postupné poznávání, které vede až k sexu. Na druhou stranu nejsem úplný zastánce učebnicového přístupu "minimálně 3 schůzky, a pak až sex, jinak je to špatně". Když vám spolu bylo hezky a cítila jste, že to chcete a on taky, tak proč to prostě neudělat. Neznamená to, že jeho zájem musí opadnout, pokud dostal okamžite "všechno". Tady bude asi problém především v načasování, protože je vždycky komplikovanější navázání vztahu s někým, kdo je čerstvě po rozchodu. Od něj můžete ocenit, že s vámi mluví naprosto narovinu a vysvětlil vám, jak to má. Vidí, že jste citlivá a že by to s vámi nebylo jen povyražení a pravděpodobně se bojí hned slibovat něco vážného, když vážný vztah zrovna ukončil. Děláte dobře, že ho nebombardujete smskami a nespěcháte na něj. Zůstala bych při tom, na druhou stranu se nebojte projevit, že se vám líbí a zájem máte, takže bych to nenechávala úplně vyšumět. Klidně navrhněte zase nějaká setkání a uvidíte. Projevte zájem, ale s mírou :-). Držím palce!
Seznamování a namlouvání
Dobrý den. Zamilovala jsem se do jednoho kluka (27), který je cca dva měsíce po rozchodu (neklapalo jim to, domluvili se a jsou přátelé). Bohužel mám strach, že jsem to totálně zvorala. Je mi 21let a jsem hodně citově založená. Proto mám problém s "ledovou královnou". Bylo domluveno, že u něj přespím jednu noc (mám špatné spoje domů) ale skončilo to dvěma.. Bylo nám spolu hezky, je velice milý. Objímání, pusy atd. "oplácel". Ale jeho samotná iniciativa až takhle velká nebyla - spíš nebyla příliš častá. Máme stejné zájmy, opravdu jsme si moc rozuměli, pořád jsme se smáli, on se o mě staral a choval se jako gentleman... Po odjezdu domů mi začalo vrtat hlavou, zda-li moje pocity neopětuje, nebo je jen neprojevuje. Tuto obavu jsem mu napsala. Odepsal mi, že je mu se mnou moc fajn, ale že s pocity šetří z důvodu zklamání z předchozích vztahů. Prý jsem ,,strašně moc hodná,vtipná a sexy". Tak jsem se ho zeptala, jestli je vůbec nějaká šance toho, že se to prolomí. - otázka upravena poradcem
Jarka
Kamila Douchová
Dobrý den, Jarko,
předně bych opravila to, že jste to zvorala. Samozřejmě je fajn, pokud začínáme v novém vztahu, jít na to pomaleji, a vychutnávat si to postupné poznávání, které vede až k sexu. Na druhou stranu nejsem úplný zastánce učebnicového přístupu "minimálně 3 schůzky, a pak až sex, jinak je to špatně". Když vám spolu bylo hezky a cítila jste, že to chcete a on taky, tak proč to prostě neudělat. Neznamená to, že jeho zájem musí opadnout, pokud dostal okamžite "všechno". Tady bude asi problém především v načasování, protože je vždycky komplikovanější navázání vztahu s někým, kdo je čerstvě po rozchodu. Od něj můžete ocenit, že s vámi mluví naprosto narovinu a vysvětlil vám, jak to má. Vidí, že jste citlivá a že by to s vámi nebylo jen povyražení a pravděpodobně se bojí hned slibovat něco vážného, když vážný vztah zrovna ukončil. Děláte dobře, že ho nebombardujete smskami a nespěcháte na něj. Zůstala bych při tom, na druhou stranu se nebojte projevit, že se vám líbí a zájem máte, takže bych to nenechávala úplně vyšumět. Klidně navrhněte zase nějaká setkání a uvidíte. Projevte zájem, ale s mírou :-). Držím palce!
Seznamování a namlouvání
Dobrý den, je mi 47 let. Žádný muž mě nikdy nechtěl. Pokud jsem někomu řekla, že jsem s nikým nespala a s nikým jsem nebydlela, každý muž velmi rychle utekl s odůvodněním "copak jsem zbyl jenom já?" Vyrovnala jsem se již se samotou. Pouze bych byla ráda kdybyste mohla poradit mladým lidem, aby nedopadli jako já a nemuseli zažívat samé odmítání a nemuseli si procházet samými bolestmi. Děkuji a přeji mnoho úspěchů - otázka upravena poradcem
Kristýna
Kamila Douchová
Dobrý den, Kristýno, být vyrovnaná se samotou je velká síla. Držím vám palce, ať se ve vašem životě objeví stejně silný a vyrovnaný muž.
Děkuji.
Seznamování a namlouvání
Dobrý den. Nevím si moc se sebou rady, jak bych to tak popsal. Je mi 31, ačkoliv jsem byl několikrát platonicky zamilovaný, nikdy jsem si netroufl jít dál. Mám VŠ vzdělání, ve své práci jsem úspěšný, v práci jo, ale jinak? Naši se dramaticky rozváděli, když mi bylo 12, táta si našel jinou, máma to neunesla, začala hodně pít, ale dostala se z toho. Byly jsme pak pořád spolu s ní, asi jsem jí tátu nahrazoval. Přitahují mě starší ženy o 15 let a víc, ale na ty si prostě netroufnu, tak jsem pořád sám. Okolí si myslí, že jsem asi gay, ale to já nejsem, jen nevím, co a jak, vlastně nemám vůbec žádné zkušenosti. Byla by pro mě nějaká rada? Pokud ano, budu rád, předem děkuju
Martin
Kamila Douchová
Dobrý den, Martine,
myslím, že hlavní je uvědomit si, že není vůbec nic divného na tom, že vás přitahují starší ženy, a především se toho nebát. Každý si v sobě nese do vztahů vzorce z rodiny. Vy jste, jak popisujete, neprožil harmonické dětství a nežil ve funkční rodině, ale to nevylučuje to, abyste sám takovou rodinu (vztah)neměl. Je mnoho starších žen, které naopak přitahují mladší muži, takže rada pro vás, jak už jsem zmínila na začátku, je tohle všechno přijmout a profitovat z toho, že jste mladý a schopný chlap, který ženám má co nabídnout. Být platonicky zamilovaný, ale netroufnout si jít dál vás sice ochrání od případného zklamání, ale zabrání vám pohnout se z místa. 
Seznamování a namlouvání
Znamená výrok "Co vyzařuješ, to přitahuješ", že přitahujeme stejné typy lidí jako jsme my samy, nebo naše protiklady? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Věra
Kamila Douchová
Dobrý den, Věro,
existuje také výrok "protiklady se přitahují", ale myslím si, že je hodně pravdy na výroku, o kterém mluvíte. Přitahujeme k sobě lidi, jako jsme my. I když to občas nemusí na první pohled být vidět, protože každý má nějakou masku a nějaké role, které v určitých situacích hraje. Ale když pronikneme pod skořápku, a zároveň známe dobře i sebe a chápeme své reakce, pochopíme.
Začátky ve vztazích
Dobrý den, Kamilo, zamilovala jsem se do čerstvě rozvedeného muže. Bojím se, že pro něj budu jen něco jako "převozníkem" dál. Strašně bych si přála nic nepokazit, aby nám vztah vydržel. Mám být spíš zdrženlivá, anebo naopak "pustit" všechno, jak to cítím? - otázka upravena poradcem
Jarka
Kamila Douchová
Dobrý den, Jarko,
těm obavám rozumím, jsou opodstatněné, protože je to vždy riziko, pokud začínáme s někým, kdo čerstvě ukončil vztah. Ale zase záleží na tom, jak to manželství skončilo. Mohl to být už dlouho nefungující vztah, který jen rozsekl rozvod. Tím pádem nelze brát vašeho přítele jako za čerstvě single, protože už byl v podstatě volný a otevřený něčemu novému dřív. Další věc je ta, kdo ten vztah vlastně ukončil. Pokud váš přítel, zase je to o něčem jiném. Nicméně obecně bych byla ze začátku zdrženlivější, i když jsem si dobře vědoma toho, že si nejde úplně lehce poručit, pokud jste zamilovaná. Nechci říct, abyste hrála komedii a dělala ze sebe ledovou nedostupnou královnu. Projevte se tak, jak to cítíte, ale pořád si držte to svoje-mějte čas na sebe, svoje aktivity a přátele a když budete s přítelem, buďte svá, chovejte se tak, jak to zrovna budete cítit. Jen buďte vzácnější, aby zas cítil on, že na něm nevisíte, ale dopřáváte sobě i jemu prostor.
Společné soužití
Dobrý den, s přítelem jsme spolu tři roky a postupně plánujeme budoucnost. Přítel pochází z rodiny, kde se všechno točí kolem obrovské zahrady a jejího udržování, práce po celý rok. Když jsme spolu s přítelem začínali bydlet, řekl mi, že se k rodičům už nevrátí, protože jej nedocení a neváží si jeho práce, na všem hledají chyby (jako jediný ze tří sourozenců s nimi v domě zůstal). I když teď bydlíme jinde, přesto každý víkend jezdíme rodičům pomáhat (ti mě dodneška berou s odstupem, protože nesdílím stejnou lásku k zahradě). S přítelem jsme si plánovali, že si postavíme vlastní domek. Bohužel, nedávno přítel úplně obrátil list a nadšeně říká, že se odstěhujeme k rodičům, že dostaneme dům zadarmo. Zadarmo možná, ale za cenu toho, že budeme stále pod drobnohledem a náš názor nebude nikoho zajímat. Stále víc cítím, že přítel stojí na straně rodičů, a to mě děsí ze všeho nejvíc. Když na tento problém přijde řeč, přítel mi řekne, že to teď řešit nebudeme a že určitě změním názor.
Děkuji.
Lucie R.
Kamila Douchová
Dobrý den, Lucie,
naprosto chápu vaše pocity. Bydlet s rodiči přítele, obzvlášť pokud s nimi nemáte nejlepší vztah a máte představu, jak by soužití vypadalo, není nejlepší nápad. Přítele evidentně nadchla představa, že to bude všechno bez práce a nebudete muset do ničeho investovat, ale asi bych si s ním ve vhodnou chvíli (když vám spolu bude dobře a bude fajn atmosféra), řekla úplně v klidu, že rozumíte, že se mu ten nápad líbí, ale že by si měl vzpomenout na to, jak si ještě před nedávnem stěžoval na to, že ho rodiče nedocení a na to, proč vlastně odešel. A že jestli se teď situace uklidnila, tak to neznamená, že se to nevrátí do starých kolejí. Zároveň bych zmínila, jak moc se těšíte na vaše společné soužití a že byste ráda budovala něco společně, co bude jen vás dvou a do čeho vám nebude nikdo mluvit. Možná bych ještě přidala ke srovnání situaci, jak by se cítil on, kdyby měl najednou žít s vašimi rodiči "pod dohledem". O všem bych mluvila v klidu-ne v afektu, ale jasně a důrazně, aby bylo cítit, že takhle vaši společnou budoucnost plánovat nebudete.
Seznamování a namlouvání
Dobrý den, jmenuju se Lukáš, je mi 16 let. Poprvé jsem se teď na prázdninách zamiloval do holky, která mi přišla, že se jí fakt líbím. Ale moc nevím, co mám dělat, jak jí mám pozvat na rande, abych něco nezkazil. Ona má kolem sebe plno jiných kluků, je moc hezká, a já vlastně moc nevím, jak jí mám víc zaujmout. Ale fakt jsem měl pocit, že jí přitahuju. Mohla byste mi poradit, co by bylo nejlepší udělat, abch to nezvoral?
lukáš
Kamila Douchová
Ahoj Lukáši,
jestli máš pocit, že se jí líbíš, tak neváhej. Úplně chápu, že musíš mít strach, abys to nějak nezvoral a váháš, jestli se jí líbíš taky, ale já si myslím, že nejhorší varianta je bát se a "nic" nezískat. To, že má kolem sebe spoustu kluků ještě nic neznamená. Můžeš to být právě ty, kdo se jí líbí nejvíc a ona může mít strach jako ty, a pak byste se nikam nepohli a to by byla největší škoda. Nevím, jak jste kontaktu ani jestli se nějak pravidelně osobně stýkáte, ale pokud víš, co ráda dělá, úplně klidně se zmiň, že by bylo fajn, kdybyste "to něco" mohli podniknout společně. Nijak bych nenaléhala, jen ji nezávazně někam pozvala. Z ženského pohledu tě uklidním, že se nemůžeš nijak ztrapnit, protože i kdyby se stala varianta, že by odmítla, tak všechny holky pozvání od kluka potěší.
Začátky ve vztazích
Dobrý den, za jak dlouho člověk ve vztahu "vystřízlivý" ze zamilovanosti, kdy už je schopen soudně posoudit, jestli je partner ten pravý? Díky! - otázka upravena poradcem
Pavla M.
Kamila Douchová
Dobrý den, Pavlo,
říká se, že období zamilovanosti trvá zhruba rok, ale nedá se úplně přesně časově vymezit, je to hodně individuální a závisí to na mnoha faktorech. Například na tom, s jakou intenzitou se partneři scházejí. Pokud se dva zamilovaní lidé vídají každý den, nebo se dokonce rozhodnou po krátké době k sobě nastěhovat, sundají "růžové brýle" dřív ,než lidé, kteří si nechávají čas i pro sebe a s tím druhým se vídají jednou, dvakrát týdně, jsou si vzácnější. Sama ucítíte, kdy tahle fáze končí tím, že vám přestane připadat roztomilé cokoliv, co partner udělá nebo řekne. Jde vlastně o to, že ho začnete poznávat se vším všudy, i s jeho chybami, které vám do té doby vůbec nevadily nebo jste je ignorovala, protože ve vašem vzahu převládalo to krásné zamilované poblouznění. Je úplně normální, že vás něco začne na tom druhém štvát. Důležité je, jestli partnera budete s jeho chybami respektovat a jestli v něm poznáte člověka, na kterého se můžete spolehnout, opřít se o něj a se kterým se shodnete v zásadních životních oblastech.