Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Dobrý den, pro Ditu s hlučným kolegou, máme v práci podobného kolegu a převedli jsme to do žertu, vždy když začal mluvit nahlas, tak jsme na něj po vzoru Postřižin volali - Kdo to tu tak nelidsky řve? Vždycky zabrblal, "no jo:-)", ale pomohlo to:-) Možná je to lepší, než na něj být nepříjemná:-) - otázka upravena poradcem

Dobrý den. Máme s kolegyní v zaměstnání takový problém. Kolega z vedlejší kanceláře je velmi hlučný. Nahlas mluví, bouchá se šuflaty. Vzhledem k tomu, že jsou kanceláře menší a stěny tenké, je vše slyšet. Nejhorší je to s jeho zavíráním dveří. Bouchá s nimi prakticky vždy, když přichází i odchází. Když dveře zamkne, ještě několikrát zkouší, jestli je opravdu zamčeno. Nás to velmi ruší a obtěžuje a proto jsme ho ve slušnosti požádaly, aby alespoň zavíral potišeji. Řekl, že samozřejmě. Vypadalo to, že to pochopil a nemá s tím problém. Vydrželo to 1 den a opět je situace ve starých kolejích. Prosíme o radu, co s tím? Děkujeme

Dobrý den, pracuji v call centru - je mi skoro 60 a vedoucí mě zprvu vůbec nechtěl. Hned po 14 dnech jsem skoro vyhrál jednu soutěž, i když jsem byl úplný nováček a se mnou soutěžilo víc než 15 lidí zkušených. Bohužel jsou to všichni ve věku do max 30ti let, včetně vedoucího. Takže kolektiv hodně polarizovaný, já sám jsem nad 40 let sám. Ale nevadí, mladým stačím, jsem dokonce v mnoha věcech lepší. Problém je v tom, že jsme všichni závislí na přidělování práce (a tím i výdělku) na tom mladém manažerovi, který nedává stejné podmínky a mně dává horší. Už jsem to několikrát říkal, že jsem dostal méně práce, případně i tu méně lukrativní, není to nic platné. V poslední době se naučil manažer každému za něco vynadat - i když jsou dobré výsledky, tak každý dostane za něco. Špatně to snáším. jenže když člověk dostane horší projekt, méně vydělá, má horší výsledky a už je zase zle. Zatím nechci odcházet, ale dostávám se do strašného stresu. práce s klienty mě baví, to je to fajn. Špatné atmosféry už si začínají všímat i ti mladší. Děkuji za radu.

Dobry den,jsem zoufala a hodne zklamana.Obracim se na Vas s prosbou jak je tohle mozne.Nastoupila jsem pred dvema lety na misto pecovatelky do domova se zvlastnim rezimem kde vlastne ani zadny rezim nebyl ,jsou tam lide z ulice ktere magistrat odesila k am .Jsou tam umele vytvorena mista vedoucich pracovniku kdy nikdo nevi co je jeich napln prace ,na jeden barak byly dve stanicni ktere vymysleli ruzny podrazu ,zvlast teda ta nase,ta si na me zasedla protoze jsem chtela aby tam byl aspon trochu poradek ,vedela ze jsem vystudovana detska sestra a ze si proste vsimam napr proslych veci a tim jsem se stala nepohodlna ,proste jsem nebyla ticho ,po nejakem case tyhle obe stanicni byly vyhozeny ale nastoupil tam novy pracovi stanicni ktereho dodal pan reditel ,jenze tahle stanicni ho naucovala a navyklasdala lzi aby se pomstila,dale jedna kolegine ktera tam pracuje se svym 23 letym synem ,krade jidlo klientum a taha si haldy jidla dom si na me tez zasedla a chodi bonzovat tomuhle novymu stanicnimu ktery da lzi ,je tam chvilku a nemuze vedet jak pracuji ale predevcirem prisel s tim ze me neprodlouzi smlouvu ... proc kdyz clovek pracuje dela veci navic je ferovej ,tak je nepohodlnej a zbavuji se ho ??? A ty pracovnici kteri kradou nepracuji na klienty kaslou v praci se opiji kdyz odejde vedeni tak jim to prochazi ,nechci to tak nechat a citim se ponizene a ukrivdene.Co mam delat ? priada mi ze cela organizace je jedna velka mafie ktera se kryje ,protoze pochybuju ze kdyz bycgh«h zasla za reditelem tak s tim nic stejne neudela a spis to smete pod koberec.Poradte mi prosim co delat? Dekuji za odpoved Lenka

Paní doktorko, pracuji spolu s dalšími 10 lidmi v tzv. openspace. Všichni telefonujeme, sedíme vedle sebe metr daleko. Prostředí je docela hlučné. Způsob práce některých je ale obtěžující (expresivní telefonování, někdy se dá říct i že nevázaná zábava s ostatními), která nesmírně ruší a unavuje. Sdělila jsem tyto informace svému nadřízenému, který hodně času tráví s námi, takže to musí vidět a prosila ho o intervenci. Odmítl s tím, že podporuje otevřenou komunikaci a mám si to s dotyčnými vyřešit sama. Což se v některých případech pokouším, ale je to marné. Navíc nadřízený kontroluje způsob práce a je v jeho kompetenci to nějak ovlivnit, usměrnit. V mé ne. Zvažuji dokonce odchod z práce, byť to pro mě bude tíživé. Poradíte mi něco? Děkuji

Mám onkologicky nemocného manžela, akutálně se mu znovu objevil nádor a čeká ho již druhá náročná operace. Můj šéf, kterému jsem sdělila co se děje, mne nyní uvolňuje v případě potřeby na pár hodin z práce, abychom vyřídili s manželem potřebná vyšetření. Mé kolegyni, která je zde necelé 2 roky a nemám k ní žádnou důvěru (sbírá drby), jsem neřekla a ani nehodlám říci, co mám za problémy, protože by to pro ni byla senzace, o kterou je třeba se podělit dál, se chová nepříjemně, když se svolením šéfa nyní třeba na pár hodin odcházím a zase se vracím do práce. Jsem zoufalá ze stavu manžela, musím nyní spoustu věci vyřešit a zařídit a již ke konci roku nemám dovolenou, proto jsem šéfovi vděčná za jeho přístup a pomoc, ale kolegyně mi stěží odpoví na pozdrav a na můj dotaz, zda bylo potřeba něco za mne rychle vyřídit, odpovídá jen na půl pusy. Jak kolegyni vhodně sdělit situaci, své soukromí si velmi chráním a nechci aby se po pracovišti roznášelo cokoliv o zdravotním stavu manžela. Děkuji.

Dobrý den,potřebuji poradit. V 58 letech dostala vedoucí prodejny oděvů výpověd.Já ve svých 42 letech nastoupila na její místo. Od té doby nemám klid.Útočí na mě SMSkama, pomlouváním u zaměstnanců v době, kdy tam nejsem aopd.Vždy je týden dva klid, asi nabírá inspiraci a pak opět. Chodí do prodejny předvádí hysterické záchvaty,lže o mé rodině, kterou nezná a nikdy neviděla.Od její výpovědi jsme měli kontrolu na udání z finančního, živnostenského a dokonce stavebního úřadu.Od zaměstnanců mám zatím podporu, jelikož jí znají a ví, že její povaha je nepřející a zlá.Rozešla se dokonce se svou matkou i synem.Jenže já už nevím, jak se bránit. Na soudní zákaz to není, hovory nemám nahrané a sms píše a formuluje tak aby urážela, ale nic proti zákonu.Už to trvá půl roku a horší se to.

Dobrý den,
nastoupila jsem do nového zaměstnání. Jsem tam cca 14 dní a 14 dní na školení.. Takže na pracivišti jen 14 dní. Chci se zeptat, kolegině mi řekla, že mě nechá již příští týden na pracovišti samotnou, že si vezmě dovolenou. Mohu zůstat po tak krátké době na pracovišti, které se teprve učím ( ČEZ) sama? děkuji za Vaši odp.

Dobrý den,
Pracuji ve firmě 12 let. Když jsem nastoupila po mateřské na původní pozici, byla jsem plná elánu, nastavila projekt, se kterým se pracuje dodnes. Tehdy za mnou přišel vedoucí oddělení, že by mě potřeboval na jiném místě. Přikývla jsem – ani by mne nenapadlo odmítat. Naopak – ještě jsem byla ráda, že si mne firma žádá i jinde (jak naivní!). Na moje místo nastoupila – jak se po čase ukázalo - jeho známá a už se pěkně veze na vymyšleném. Na mém novém pracovišti jsem až tak spokojena nebyla, ale s mým elánem a drivem jsem se rychle zapracovala. Měla problém s kolegyní, se kterou jsem se ocitla v kanceláři - ve stejném věku, ale nepřátelskou a nepřístupnou. Kvůli ní jsem absolvovala několik hodin u psychologa, posléze i alternativní léčbu. Zapracovala jsem na sobě (mimochodem ona se nikterak nezměnila) a naučila jsem se s ní vycházet. Byla jsem oslovena vedením a opět jsem se angažovala na novém projektu, který se před časem uvedl do chodu a zase usnadňuje práci. Kolegové z jiných oddělení se obvykle obracejí na mne. Zatímco s kolegyní – ledovou královnou - nikdo nechtěl spolupracovat. Minulý měsíc odcházel vedoucí do penze a řešila se náhrada za něho. Vyhrála kolegyně!!! Diplomaticky řečeno – prý je pečlivější (skutečností je – její otec je bývalý kolega ředitele). Dostala jsem stovky sms, od kolegů, ale i zákazníků, že je to nespravedlivé…. já jsem ta, která vymýšlí, realizuje a kolegyně se zase poveze na vymyšleném – jako před lety???
Tak prosím mě řekněte, kde je chyba. Co dělám špatně - pozitivně myslím, žádné kdyby, nesedím nečekám…. ale smetanu slízne někdo, kdo se nezasloužil o žádné zlepšení? Nyní, kdy už mám děti odrostlé a chtěla jsem se profesně posunout, se mi nezadařilo a bohužel moc postupových míst zde není. Jsem bez nálady, bez chuti ráno vstávat… Nejraději bych dala výpověď. (Ale má smysl zase někde začínat, abych po čase zase zjistila, že stačí mít vlivného tatínka ?). Poraďte, jak se mám chovat, abych nebyla jen „ta na práci“. Děkuji Hedvika

- otázka upravena poradcem

Dobrý den paní doktorko,
nastoupila jsem do zaměstnání administrativní práce, šéf jezdí jen 2x do měsíce. Kolegyně je o 10 let mladší je ji 32 a zaučuje mě. Všechno si píšu, jednu věc třeba děláme 1x za měsíc, a když se na něco zeptám za měsíc tak vyhrne vytočeně...to jsme si už jako řikaly neeeeeee, a hodí na mě hrozný ksicht.. Chodí na obědy se svým přítelem co pracuje ve stejným baráku,ale jiná firma. Nikdy mě neřekla, pojď se mnou na oběd nebo s námi, když jich jde víc. Zařídila jsem se tedy sama a chodím na oběd občas také s jinými z jiné firmy v baráku, ale stejně se cítím odstrčená.Vůbec se mě neptá na moji rodinu, moje koníčky, vůbec ji nezajímám a jsem z ní hrozně otrávená, všechny jsou u ní blbý, hloupý, na soudě jsou ženský hloupý no všechny, bůh ví co si myslí o mě.Ona je prostě nejchytřejší vysokoškolačka na světě. Práci se naučím to se nebojím, jsem tam 2 měsíce,ale ta nekomunikace s ní mě trápí. Je hodně náladová. MODLÍM se , aby šla už na mateřskou což ona moc chce, ale doslechla jsem se, že její přítel nechce moc děti a snad prý právě s ní, tak se z toho snad zblázním. V NEDĚLI večer mám už nervy, jak tam s ní ráno budu mlčet, já jsem komunikativní a ráda pracuji,ale začínám tam s ní být nešťastná. Říkám si všude je něco a někdo. nikde to není ideální, ale trápí mě to. Asi má pocit, že ji začíná ujíždět vlak, sama mám 2 děti 20 a 10 holky a nikdy se mě na ně nezeptala ani na rodinu. Nechci ji nic vnucovat, ale nemáme žádné společné témata. Zajímá se jen a jen o sebe a o své přátele, mezi které nikoho nepustí.