ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Reuters

Na pole se vrací hnůj, ale dražší hnojiva, energie i nafta zdraží potraviny

  • 6
Vysoké ceny nafty, energií, ale i hnojiv, která jsou potřeba hlavně na jaře, zdražily hospodaření v zemědělské výrobě. Brzy se to také projeví i na vyšších cenách potravin.

Zemědělce v Olomouckém kraji trápí rostoucí náklady. Za své produkty ovšem letos dostanou více peněz než jindy.

„Došlo také k razantnímu navýšení cen hnojiv prakticky o 200 až 300 procent,“ uvedl předseda představenstva Zemědělského družstva Kokory na Přerovsku Vladimír Lichnovský.

Farmáři se tak vracejí k přírodnímu hnoji. „Máme živočišnou výrobu, takže tohoto postupu využíváme. Kdo ale hnůj nemá, ten se bez chemie neobejde,“ konstatoval Lichnovský.

Tak jsou na tom například v Zemědělském družstvu Moravan na Prostějovsku.

Například chléb zdražil oproti srpnu minulého roku už skoro o 4 koruny za kilogram, o sedm korun bílé pšeničné pečivo i vaječné těstoviny.

Státní zemědělský intervenční fond

„Nemáme hnůj na všechna pole, protože v jediném kravíně chováme 200 krav. Kvůli vysokým cenám chemických hnojiv tak budeme muset hnojit míň, budou tedy nižší výnosy a tržby,“ sdělila předsedkyně představenstva družstva Irena Šťastná.

Ceny porostou i kvůli válce

Aktuálně vysoké ceny hnojiv podle farmářů zavinily především drahé energie a kvůli válce na Ukrajině dál porostou. 

„Dusíkatá hnojiva se vyrábějí z plynu. Tím, jak se průběžně zvyšovala cena energií, včetně plynu, rostly i ceny hnojiv. Už na konci loňského roku kvůli tomu byly trojnásobné. S válkou na Ukrajině nás čeká další eskalace,“ uvedl generální ředitel společnosti MJM agro, která produkuje zemědělská hnojiva, Radomír Šmoldas.

Farmáře drtí také ceny pohonných hmot. „Práci strojů nejde omezit. Teď na jaře jsou nejvíc potřeba. Musí se zasít, pohnojit, postříkat. Nafta teče,“ vysvětlila Šťastná. 

Nejjednodušší na agrotechniku je podle ní obdělávání kukuřice, kterou stačí pouze zasít. Nejnáročnější je řepa, která vyžaduje složitější ošetření.

Reagovat na aktuální situaci už nelze. „Všechny plodiny jsou zaseté. Nejde to už změnit. Budeme muset skřípat zuby a zaplatit to. Musíme doufat, že bude líp. Nic jiného nám nezbývá,“ řekl Lichnovský.

Vysoké ceny energií jsou pro zemědělce také problém. „Růst energií se u nás projevil zatím nejvíce, protože máme hodně dobytka. Spotřeba plynu a elektřiny je teď dvojnásobná. Snažíme se situaci řešit alternativními zdroji, jako jsou fotovoltaiky,“ řekla předsedkyně představenstva Zemědělského družstva Unčovice na Litovelsku Milada Rašková Měsícová.

K problémům patří i sucho

Zemědělcům nehraje do karet také počasí. Z portálu Intersucho totiž vyplývá, že značná část kraje je nyní zasažená suchem. 

„Není sníh, neprší a pořád mrzne nebo fouká, což vysušuje půdu. Nevím, jak to letos bude vypadat. Situace není momentálně moc příznivá,“ sdělila Šťastná.

Většinou se tím zemědělci snaží neznepokojovat. „Věřím, že je příroda moudrá. Může být ještě mokré jaro, už jsme to několikrát zažili,“ podotkl Vladimír Lichnovský.

Od příštího roku velké zemědělské podniky potrápí zkrácené dotace. „Na konci roku nedostaneme asi tři miliony korun,“ spočítal Lichnovský.

Pro některá družstva by to mohlo být likvidační. „Jsme podnik o 600 hektarech. Bez dotací to možná zavřeme. Už takhle máme problém,“ uvedla Šťastná.

Řepka na burze je o polovinu dražší

Zemědělcům ale může pomoci rapidní růst cen komodit na světové burze. „Dlouhodobě se cena řepky pohybovala kolem deseti tisíc korun za tunu. Nyní se však nabídky řepky z příští sklizně vyšplhaly až na 18 tisíc korun za tunu. Ceny pšenice byly dlouhodobě kolem čtyř tisíc korun za tunu. Momentálně stojí pšenice z loňské sklizně kolem deseti tisíc, nabídky na novou sklizeň se pohybují kolem sedmi tisíc korun za tunu,“ uvedl Šmoldas.

Plně by se zdražení mělo projevit po sklizni na podzim. „Vyšší ceny se projeví u všech zemědělských produktů,“ uvedla Michaela Navrátilová za okresní agrární komoru Olomouc.

Zdražení zemědělských výrobků se poté projeví i na ceně potravin. Ze Zprávy o trhu obilovin, olejnin a krmiv z února, kterou vydal Státní zemědělský intervenční fond, vyplývá, že například chléb zdražil oproti srpnu minulého roku už skoro o 4 koruny za kilogram, o sedm korun bílé pšeničné pečivo i vaječné těstoviny.