Téměř polovina všech dosavadních případů je totiž z letošního roku. Mezi lidmi, kterým dluhy přerostly přes hlavu, je například třiadvacetiletá Katka z Olomouce.
Před časem si vzala postupně několik úvěrů a půjček. Žádné miliony, všechno maximálně do sto tisíc korun. K tomu nezaplatila pár tisícovek za telefon, pokutu za jízdu na černo a jinou pokutu od městské policie. Ovšem později navýšenou o tisícové poplatky za exekutorské služby spojené s vymáháním.
Jednoho dne už nebyla ze svého zhruba desetitisícového platu schopná splácet vypůjčené peníze, úroky a penále. Valící se dluhy ji přiměly k podání žádosti o osobní bankrot.
Obdobné příběhy by mohly vyprávět stovky lidí v Olomouckém kraji, kteří přecenili vlastní finanční možnosti. Těch, co nebyli schopni splácet své závazky a rozhodli se pro osobní bankrot, v regionu výrazně přibylo. Od ledna 2008, kdy začal zákon o nich platit, do července 2010 bylo v Olomouckém kraji vyhlášeno 385 osobních bankrotů.
Osobní bankrotOsoby neschopné splácet své dluhy mohou požádat soud o vyhlášení osobního bankrotu a oddlužení. Musí k tomu doložit seznam majetku i závazků a rovněž doklady o příjmech za poslední tři roky. Potřebují také písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se s dlužníkem dohodl, že hodnota plnění bude nižší než 30 procent jeho pohledávky. S návrhem na oddlužení musí souhlasit i všichni spoludlužníci. Soud ovšem nemusí ani takové žádosti automaticky vyhovět. |
"Z toho 46% za prvních sedm měsíců letošního roku," uvedla analytička Věra Kameníčková ze společnosti Czech Credit Bureau. Přepočteno na osoby se jich jen od letošního ledna do července k tomuto kroku odhodlalo 176.
Při převedení těchto čísel na deset tisíc obyvatel regionu starších patnácti let bylo v kraji v roce 2008 vyhlášeno 1,2, o rok později 2,6 a za prvních sedm letošních měsíců pak 3,2 osobního bankrotu.
V pořadí ostatních čtrnácti tuzemských krajů byli podle výše tohoto ukazatele Středomoravané v roce 2008 na 12. až 13. místě. V roce 2009 na 9. místě a v období od ledna do července 2010 se dostali na 8.místo.
Polovina bankrotů patří lidem mezi 30 a 40 lety
"Postavení kraje je ve skupině těch se spíše vyšším výskytem osobních bankrotů v přepočtu na deset tisíc obyvatel nad patnáct let," popsala Kameníčková.
Nejčetnější skupinou osob žádajících o oddlužení jsou lidé mezi 35 až 39 lety, ale také věková skupina o pět let starších a o pět let mladších. "Lidé od třiceti do čtyřiceti let se podíleli téměř polovinou na všech vyhlášených osobních bankrotech," dodala Kameníčková.
Mezi hlavní důvody, proč se lidé ocitnou v dluhové spirále, patří přecenění vlastních finančních možností. Podle Kameníčkové jsou problémem především různé půjčky, které nabízí nebankovní sektor – a to většinou bez prověření možností dlužníka splácet.
Tyto půjčky navíc mívají poměrně vysoký úrok. "Respektive nepříznivé podmínky v poplatcích spojených se zpožděním ve splácení," vysvětluje Kameníčková. Přecenění schopnosti dostát všem závazkům se projeví hlavně v okamžiku, kdy člověk třeba přijde o zaměstnání, onemocní, nebo má nenadálé výdaje.
"V zásadě se jedná o nízkou finanční gramotnost, zejména u obyvatelstva s nižším vzděláním, vytloukání klínu klínem, tedy přijetí rychlé půjčky na splacení jiné a podobně," vypočítávala Kameníčková.
Původce všeho "zla"? Reklama, soudí odborníci
Souhlasí s ní i Stanislava Menšíková, analytička firmy Creditreform mapující mimo jiné oblast insolvenčních řízení. Podle ní hlavně na řadu mladých lidí působí reklama, která se jim snaží namluvit, že se bez nějaké věci v podstatě nemohou obejít.
"Proto si je kupují, i když na ně mnohdy nemají, takže si je pořizují na půjčky či spotřebitelské úvěry," dodala Menšíková.
Utracené sumy a úroky z nich pak mnohdy nemají z čeho splácet a pod tlakem okolností si vezmou další půjčku na "zamáznutí" těch předchozích. "Ocitají se v bludném kruhu nesplacených závazků. Někdy jej řeší právě vyhlášením osobního bankrotu," popsala Menšíková.
Ani tato snaha ovšem nemusí znamenat konec nesnází. Soud nemusí automaticky povolit osobní bankrot. A to především tehdy, když není pravděpodobné, že by dlužník byl vůbec schopný v budoucnu splácet podle daného kalendáře. A nebo když s tímto postupem nesouhlasí věřitelé.
Oddlužení se totiž děje buď formou zpeněžení majetku hříšníka, nebo plněním splátkového kalendáře, kdy dlužník musí během pěti let splatit věřitelům alespoň 30 procent dluhu. Množství osobních bankrotů roste celorepublikově.
Do začátku srpna jich už bylo jen letos 3 192. Nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji, nejlepší naopak v Praze. Od ledna 2008 do července 2010 bylo v České republice vyhlášeno téměř 6 400 osobních bankrotů. Na jejich počtu za celou Českou republiku se Olomoucký kraj v roce 2008 podílel 10 procenty, za celé období pak 6 procenty.
