Na jedné straně sporu stojí město Jeseník, proti němu pak „koalice“ pěti menších obcí složená z Bělé pod Pradědem, České Vsi, Lipové-lázní, Písečné a Hradce-Nové Vsi. V patové situaci uvázla akciová společnost, kterou si šestice obcí ze severu kraje stvořila, aby se dokázala lépe a efektivněji starat o svoji vodovodní a kanalizační síť.
Jenže poslední dobou je výsledkem pravý opak, místo spolupráce stojí obce nejčastěji proti sobě a neshodnou se téměř na ničem včetně investic či personálních záležitostí. Takzvaná akcionářská dohoda navržená jesenickou radnicí by tento mohla odblokovat stav.
„Akcionářskou dohodu vidíme jako nástroj k řešení vztahů,“ říká starosta Jeseníku Adam Kalous.
Jeseník je největším akcionářem, ale není mu to nic platné. Drží sice 62 procent akcií, ale k tomu, aby cokoli prosadil, potřebuje ještě dalších 13 procent – tedy aby s ním hlasovala ještě například Lipová nebo jiná z větších členských obcí.
Jenže to je dnes nereálné. „Je to klasická situace. Velký akcionář a skupina malých, kteří mají odlišné představy. Systém hlasování se musí změnit. To zřejmě cítíme všichni,“ poznamenal Kalous.
Firma je ochromená, zablokovány jsou personální změny i plány
Mezi Jeseníkem a zbytkem akcionářů už dlouho trvá přestřelka, v níž si vyčítají, kam šlo v minulých letech víc investic. Nutnost najít řešení je ale zřejmě to jediné, na čem se nyní přinejmenším většina akcionářů shodne. Ani ostatní členské obce totiž samozřejmě bez Jeseníku nic neprosadí.
„Hlasování většinou končí tak, že Jeseník má jiný názor a vše se blokuje. Stávající systém je neudržitelný,“ uvědomuje si i starosta Lipové-lázní Lubomír Žmolík.
„Jeseník například brání, aby do funkce člena dozorčí rady byl zvolen nominovaný zástupce České Vsi. Vždy to bylo tak, že návrh z obce ostatní akcionáři respektovali,“ říká předseda představenstva VaK a starosta Písečné Jan Konečný. Jeseník podle něj nesouhlasil ani s tříletým plánem obnovy a investičních prací, který připravili odborníci.
„A odmítl i rovněž s odborníky zpracovaný plán rekonstrukce úpravny vody v Bělé pod Pradědem – Adolfovicích. Přitom slouží i pro Jeseník,“ poukazuje Konečný.
„Dohodnout se na změnách, kterými bychom předcházeli patovým situacím, bude hodně složité,“ dodává.
Jeseník totiž dlouhodobě usiluje o posílení vlivu ve společnosti. „Má nejvíc obyvatel a VaK má z Jeseníku také největší příjmy,“ argumentuje jesenický starosta Kalous. Ostatní ale na tohle neslyší.
Ve vedení by mohli místo politiků zasednout odborníci
Obce teď mají orgány společnosti obsazené tak, že každá má svého zástupce jak v představenstvu, tak dozorčí radě. Všude je zastupují komunální politici. Jeseník ale navrhuje, aby představenstvo a dozorčí radu tvořili odborníci.
„Není třeba, aby tam měla každá obec svého zástupce. Umíme si představit, že v představenstvu budou tři odborníci, na kterých se shodneme, a bude jedno, ze kterých členských obcí budou nebo jestli budou odjinud,“ řekl Kalous.
„Teď se problémem zabývají naši právníci, kteří připraví návrh akcionářské dohody a ten projednáme v členských obcích a orgánech společnosti,“ dodal.
Jak se ale rozhádané obce dohodnou, není jasné. Například starosta Lipové-lázní zatím nechce předjímat, co by bylo například pro Lipovou přijatelné.
„Záleží, s čím přijde Jeseník. To projednáme v zastupitelstvu a uvidíme. Já osobně nejsem proti, abychom měli v představenstvu místo politiků odborníky, ale ve valné hromadě by měli být starostové,“ míní Žmolík.
„Určitě se nebráním změnám, ale nevím, proč chce Jeseník posilovat svůj vliv, když už dva roky jdou peníze především do Jeseníku. Předtím logicky šly hlavně do obcí, kde bylo potřeba dobudovat vodárenskou infrastrukturu,“ přidal se i starosta Písečné.
