Po měsíci chození k cisternám si mohou pitnou vodu opět napustit ze svých kohoutků, málokdo z obyvatel Domašova nad Bystřicí, Jívové a Hraničních Petrovic však věří, že je to tak natrvalo.
Čtveřici obcí na Olomoucku, které mají s vodou dlouhodobě problémy, doplňuje Horní Loděnice. Tam si lidé na sklenici doma načepované pitné vody ještě musí počkat.
Problém je přímo u zdroje. Voda pro zhruba půldruhého tisíce lidí pochází z řeky Bystřice. Kvůli klimatickým změnám však její tok slábne, navíc se do jejího otevřeného koryta často dostávají nečistoty, s nimiž si stávající čistička neporadí.
Tentokrát vodě ublížily látky z rozkládajících se větví a listí či odpad z kácení stromů. Tamní starostové a starostky při hledání nového zdroje pitné vody, který je nezbytný, vsadili na podzemí. Otestují ho příští rok na jaře při zkušebním vrtu.
Milenu Hesovou, místostarostku Jívové, trápení s vodou dokonce před lety od podnikání přivedlo do politiky. „Rozhodla jsem se kvůli tomu už v roce 2010 kandidovat, abych měla sílu s tím něco udělat. Trvá to neskutečně dlouho,“ vybavuje si Hesová. S ostatními starosty se shoduje v tom, že příčin znečištění vody v Bystřici je více. Právě v roce 2010 se hovořilo o tom, že do ní deště splachují výkaly dobytka a další nečistoty z okolí. Do řeky se dostaly také kvůli bobrům a jejich hrázi, voda pak tekla přes pastviny.
Vody v Bystřici kvůli suchu ubylo téměř o polovinu
Teď tu mají svůj podíl viny mimo jiné klimatické změny a sucho. „Během posledních patnácti či dvaceti let klesl průtok Bystřice skoro o padesát procent,“ srovnává Drahomír Havlík, starosta obce Hraničné Petrovice. Tak malé množství vody pak nedokáže odplavit všechny nečistoty a kaly, voda se v úpravně nedá vyčistit. „Problém s vodou je tady každoročně jedenkrát až třikrát,“ vybavuje si Havlík.
Paradoxní je, že kvalitu života místních co do dostupnosti pitné vody ohrožují také deště. Do řeky totiž splachují nečistoty z okolí. „Když teče moc vody, je to špatně, když je jí málo, je to taky špatně. Jde zkrátka o povrchový zdroj a Bystřice není žádná horská bystřina,“ shrnuje Gustav Repaň, jenž vede Horní Loděnici. Současný výpadek podle něj způsobily látky z rozkládajících se větví a listí. Starosta Havlík z Hraničních Petrovic zmiňuje také piliny a zbytky po kácení na úbočích kolem Bystřice.
Horní Loděnice je v tuto chvíli poslední ze zkoušené čtveřice obcí, kde pitná voda od pátku 22. září stále neteče. Přes tři sta lidí tak musí i nadále k cisternám. Přesný termín, kdy by se situace měla změnit k lepšímu, starosta Repaň od vodohospodářů včera ještě neměl, mělo by to ovšem být už v nejbližších dnech.
Potrubí pročistily zvýšené dávky dezinfekce
Ve zbývajících třech obcích teče pitná voda od pondělní třinácté hodiny. Situace se tu od konce září díky vodohospodářům postupně zlepšovala. Vodovod museli proplachovat vyššími dávkami dezinfekce.
„Po přerušení dodávky pitné vody bylo možné vodu použít jen na splachování a po převaření a odstátí k mytí. Od čtvrtka 19. října ji po konzultaci s Krajskou hygienickou stanicí bylo možné používat pro všechny běžné účely s výjimkou pití, ústní hygieny a ošetřování otevřených ran,“ přibližuje Markéta Bártová, mluvčí společnosti Moravská vodárenská.
Do budoucna tak starostové na Bystřici už spoléhat nechtějí. „Určitě se to bude opakovat,“ je přesvědčená Lucie Menšová, starostka Domašova nad Bystřicí.
Stabilní zdroj vody zkusí obce společně najít v podzemí, před časem si na to najaly vlastního hydrogeologa. Na základě jeho doporučení se teď vodohospodáři spolu se starosty připravují na průzkumný vrt. Zásoba pitné vody pro půldruhého tisíce lidí se má ukrývat v katastru Hraničních Petrovic.
Zda bude dostatečně vydatná a kvalitní, by mohlo být jasno už příští rok v březnu. „Letos se to už nestihne,“ podotýká Repaň z Horní Loděnice s tím, že na vrt je nyní potřeba sehnat nejrůznější razítka a povolení.
