Původní autobusové nádraží v Šumperku bylo vybudováno v roce 1973 a už dlouho nevyhovovalo současným potřebám. Příprava rozsáhlé rekonstrukce začala v roce 2014, samotná výstavba byla zahájena v květnu 2019.
V lednu 2020 pak bylo nutno přemístit provoz autobusového nádraží do okolních ulic Jeremenkova a Fialová s významnou reorganizací dopravy v těchto i navazujících ulicích.
„Obyvatelům města a cestujícím děkuji za trpělivost. Jsem si vědom toho, že náhradní autobusové nádraží je velkou zátěží jak pro cestující, tak pro dopravu ve městě. Proto jsem velmi rád, že se z provizoria může nádraží vrátit po roce na stejné místo,“ řekl starosta Šumperka Tomáš Spurný.
Výpravní budovu s čekárnou, která byla dlouho terčem kritiky jak cestujících, tak řidičů autobusů a personálu, nahradila nová budova, která stojí poblíž hlavní silnice se vstupem od autobusových nástupišť. Původní výpravní budova zůstane nadále stát, nebude už však sloužit pro potřeby nádraží.
Celé přízemí nového nádraží je určeno veřejnosti. Cestující zde najdou čekárnu, informační kancelář a sociální zázemí. Čekárna je klimatizovaná a pokryta wi-fi signálem. Ve zbytku budovy je zázemí pro řidiče a správu nádraží.
„Výhodou při stavbě bylo použití modulárního systému Cubespace. Stavět z tohoto systému je možné v jakémkoli ročním období a samotná hrubá stavba celé budovy trvala pouze dva dny,“ popsal Petr Nemrava ze společnosti ČSAD Ostrava, která je provozovatelem a spoluinvestorem autobusového nádraží.
Zázemí je vybaveno chytrými technologiemi či cyklověží
Teď vše směřuje k zahájení provozu. „Do otevření nádraží proběhne testování informačních, kamerových a bezpečnostních systémů a příprava koordinace logistiky na nástupištích,“ komentuje Nemrava.
Podle šumperského místostarosty Jakuba Jirgla je nádraží vystavěno s cílem udělat maximum pro pohodlí a komfort cestujících.
„Celý prostor nádraží bude bezbariérový, cestující budou mít k dispozici wi-fi připojení, mobiliář doplňují chytré lavičky, nástupiště osvětlují chytré lampy, které reagují na pohyb. Nechybí sofistikovaný informační systém pro cestující,“ vyjmenoval.
Při výstavbě moderního terminálu myslelo město také na cyklisty, pro které v blízkosti nádraží vyrostla cyklověž pro 118 bicyklů.
„Tam, kde cyklověže stojí, jsou velmi dobře využity. Věřím, že tomu tak bude i u nás a cyklisté se rychle naučí využívat výhody bezpečné a rychlé úschovy bicyklů,“ sdělil Jirgl.
Na nevyužité ploše na protější straně hlavní silnice pak město vybudovalo velké parkoviště. Nechalo také upravit přilehlé komunikace a přilehlé okolí nádraží.
Zelené střechy zlepší klima, zavlažovat je má déšť
Příspěvkem pro lepší životní prostředí jsou kromě zeleně na zemi také osázené střechy. Zeleň je jak na výpravní budově, tak na všech přístřešcích na jednotlivých nástupištích a rovněž na zvlášť umístěném přístřešku městské hromadné dopravy s logem města.
Zeleň přitom na střechách v původním projektu nebyla, projektanti ji zapracovali až v průběhu výstavby na žádost města. Zavlažována bude vodou z velké akumulační nádrže na dešťovou vodu, takže celý systém by měl být soběstačný a neodebírat vodu z vodovodní sítě.
Na podobě nádraží se podílel ateliér zábřežského architekta Miloslava Tempíra.
„Autobusová nádraží u nás nikdy nejsou přívětivá místa. To jsem chtěl změnit, aby se tam cestující cítili dobře. Díky zeleni na střechách bude na nádraží příjemné klima i v letních měsících,“ sdělil Tempír.
Investory vybudování přestupního terminálu bylo město Šumperk ve spolupráci se společností ČSAD Ostrava, která financovala výstavbu nové výpravní budovy.
