Zhruba dvakrát do roka kurz organizují téměř všechny nemocnice v Olomouckém kraji, část absolventů pak zaměstnávají jako nelékařský zdravotnický personál. Zájemce o kurzy teď musejí dokonce odmítat.
O enormní poptávce po rekvalifikaci na sanitáře informovala například Nemocnice Prostějov, kterou provozuje společnost Agel. Na odborné školení, jež se uskuteční na podzim, se tam letos přihlásilo 36 lidí.
„Zářijový kurz je už zcela naplněn, a to bez jakékoliv propagace. Je vidět, že lidé mají o tuto práci zájem. Sami nám volali, ptali se, kdy se uskuteční. Chtějí mít jistotu práce a tu na pozici sanitáře mají,“ uvedla hlavní sestra prostějovské nemocnice Marie Jouklová.
Téměř polovina účastníků kurzu dostala hned práci
Nemocnice Prostějov pořádá kurz pro sanitáře jednou ročně. Ten loňský, který byl první, absolvovalo sedmnáct žen a čtyři muži ve věku od 20 do 67 let. Přišli přitom z různých profesí – z výroby, ale i z hostinské anebo obchodní sféry.
„Všichni účastníci si kurz chválili a osm z nich dokonce dostalo práci přímo v naší nemocnici,“ doplnila mluvčí společnosti Agel Radka Miloševská. Podobný zájem je podle Miloševské také o kurzy v Nemocnici Přerov a stejný trend sledují i zařízení v Olomouci nebo Šumperku.
„Jednoznačně můžu potvrdit, že zájemců o kurzy sanitářů přibývá, poptávka převyšuje nabídku,“ sdělila vedoucí odboru marketingu ve Fakultní nemocnici Olomouc Veronika Jeřábková.
Největší zdravotnické zařízení v kraji organizuje tyto rekvalifikace dvakrát do roka už od února 2018, přijímá do nich vždy po patnácti účastnících. Podle Jeřábkové z předchozích „běhů“ více než polovina absolventů pracuje ve fakultní nemocnici právě na pozici sanitář.
Tito zaměstnanci mají na starost základní ošetřovatelskou péči, převoz pacientů na vyšetření, jejich polohování, musejí ale také umět zacházet s technickým vybavením na operačních sálech.
Na kurzech jsou mimo práce ve zdravotnictví lákavé i vstupní podmínky. Mohou se do nich totiž přihlásit i lidé jen se základním vzděláním. Stačí, že mají více než 18 let, jsou v dobrém zdravotním stavu a jsou očkovaní proti žloutence typu B. Zhruba tříměsíční vzdělávání se zpravidla odehrává přímo v nemocnicích.
100 hodin teorie a 80 hodin praxe
„Celkem účastníci absolvují sto hodin teorie a osmdesát hodin praxe, kdy nabízíme kurzistům velmi dobrou teoretickou přípravu i navazující praxi na lůžkových a ambulantních odděleních, stejně jako na pracovišti patologie, operačních sálech, rehabilitaci, v laboratořích a nemocniční lékárně,“ popsala Jouklová.
Účastníky neodrazuje ani cena kurzu, která je konkrétně v Prostějově šest tisíc korun. „Jsou to dobře investované peníze,“ tvrdí například Monika Vodičková, která se chystá na zářijový kurz.
Čtyřicetiletá žena už dnes pracuje v prostějovské nemocnici jako uklízečka, stát se sanitářkou podle svých slov plánovala už před lety.
„Láká mě věnovat se lidem, pomáhat jim. Myslím, že je to perspektivní zaměstnání, sanitáři budou potřeba vždycky. Pro mě je to ale hlavně srdeční záležitost. Sanitářem byl totiž můj tatínek a jsou jimi i moje dvě sestry,“ řekla Vodičková a prozradila, že jí ke konečnému rozhodnutí přihlásit se do kurzu pomohlo i povzbuzení od vrchních sester dvou lůžkových oddělení. Coby sanitářku by ji chtěly do svých týmů.
Za zvýšeným zájmem o sanitářské kurzy je pak možné hledat i následky ekonomické krize vyvolané pandemií koronaviru. Řada firem se s nimi v posledních měsících potýká a lidé, aniž by přišli o práci, ve svých stávajících zaměstnáních znejistěli.
Už během protiepidemických opatření však propouštěly některé firmy z oblasti služeb, pohostinství či cestovního ruchu, krátce nato avizovalo hromadné propouštění stovek lidí v kraji i několik strojírenských podniků.
