Před nedávnem zástupci Mikroregionu Kosířsko, kterému věž patří, jednali s projektantem a stavební firmou, podstatného výsledku však nedosáhli.
„Žádné světlo na konci tunelu bohužel nevidím. Že bychom rozhlednu otevřeli ještě letos, to asi těžko,“ přiznal místopředseda mikroregionu a starosta nedalekých Olšan Milan Elfmark.
V současné době podle něj dál pokračuje diskuse s novým projektantem o opravách a s tím původním o projektové dokumentaci a míře jeho zavinění.
„Mikroregion v této souvislosti rozhodl, že na stavební firmu, která rozhlednu stavěla, podá žalobu. Nebude to o náhradu škody, protože zatím jsme žádnou neodstraňovali, ale o provedení zakázky,“ vysvětlil Elfmark.
Mikroregion se opírá o posudek znaleckého ústavu stavební fakulty Českého vysokého učení technického, který však projektant a dodavatelská firma opakovaně odmítli jako neúplný.
Rozhlednu zavřelo šikmé schodiště
Posudek podle nich vychází z projektu, který byl určený pro výběrové řízení, nikoliv z prováděcí stavební dokumentace. To však zase odmítá mikroregion a tvrdí, že znalcům předal veškeré podklady, a ti se navíc byli na rozhledně i podívat.
„Nezlobte se, ale k poslednímu jednání s mikroregionem se nemohu vyjadřovat, protože se situace stále mění,“ říká nyní projektant a autorizovaný architekt Svatopluk Sládeček z Brna.
Problém rozhledny spočívá v tom, že dřevěné schodiště, které obepíná hlavní konstrukci, visí mírně našikmo. Deformaci podle všeho způsobila vada v ukotvení schodiště.
Architekt Sládeček už dřív prohlásil, že za potíže je částečně odpovědný stavební dozor a rovněž provozovatel rozhledny, který podle něho zanedbal údržbu.
„Navrhli jsme proto, aby se projektant, stavební firma a Mikroregion Kosířsko podíleli na nákladech na opravy každý jednou třetinou. Starostové to však odmítli,“ vysvětlil architekt.
Stavba věže si vyžádala šest milionů
Dřevěná rozhledna na Velkém Kosíři má tvar komolého kužele s betonovým soklem, ve kterém je zázemí. Dřevěné schodiště je kryté plechovou stěnou a střechou, vyhlídková plošina leží ve výšce 25 metrů nad zemí.
Věž se otevřela v červnu roku 2013, stavba přišla na 6 milionů korun, přičemž Olomoucký kraj dal tři a mikroregion jeden a půl milionu. Zbytek pokryla veřejná sbírka, v rámci které si zájemci symbolicky kupovali jednotlivé schody.
Přírodní park Velký Kosíř s nejvyšším bodem ve výšce 442 metrů nad mořem, přezdívaným jako hanácký Mont Blanc, je vyhledávaným turistickým cílem. Hned vedle leží Čechy pod Kosířem se zámkem, unikátním parkem a muzeem kočárů a na opačném úpatí Kosíře jsou zase lázně Slatinice.
„Samozřejmě mě hrozně moc mrzí, že je rozhledna zavřená. Obec a mikroregion jí daly čas a peníze, Velký Kosíř je velkým lákadlem pro turisty a ve spojení se Slatinicemi a Čechy pod Kosířem jde o velice příjemnou lokalitu pro výlety. Je to škoda, ale některé věci si kvůli bezpečnosti nemůžeme dovolit,“ konstatoval starosta Olšan Elfmark.
Na Kosíři tak nyní o víkendech a o svátcích od 11 do 17 hodin funguje pouze občerstvení v přízemí rozhledny, na kterou ale nikdo nesmí.
Další rozhlednu chystají na Drahanské vrchovině
Na Prostějovsku se lidé mohou po kraji rozhlédnout také z deset metrů vysoké rozhledničky na kopci Předina u Dobrochova jihovýchodně od Prostějova. Další rozhlednu chce u Repech na Drahanské vrchovině na vrcholu Kopaniny postavit majitel jednoho ze zdejších penzionů.
Dřevěná rozhledna má jméno Kopaninka, bude 22 metrů vysoká, přičemž vyhlídková plošina bude v 18 metrech nad zemí.
Z Kopanin jsou zatím vidět Jeseníky, z Kopaninky lidé dohlédnou i na druhou stranu na Hostýnské vrchy a uvidí i Králický Sněžník, Lysou horu nebo Radhošť.
Rozpočet na stavbu je kolem tří milionů korun, pomohou dotace, a pokud vše půjde dobře, rozhledna by mohla být hotová ještě letos.
