Nezažil jsem lepší pocit, říká dárce kostní dřeně. Přihlásil se náhodou

  20:20aktualizováno  20:20
Miliony lidí, kteří vstoupí do registru dárců kostní dřeně, to míjí celý život. Radek Lukeš z Olomoucka ale nedlouho po zápisu do registru dostal šanci zachránit život neznámého člověka.

Okamžik, kdy se ukázalo, že je nadějí pro vážně nemocného člověka, si osmadvacetiletý Radek Lukeš ze Štarnova pamatuje velice dobře. Začátkem loňského července kamarádovi zrovna doporučoval, aby se také nechal zapsat do registru dárců kostní dřeně. Sám v něm byl od jara.

„A hned za deset minut mi zvonil telefon. Neznámé číslo, pevná linka z Plzně. Říkal jsem si, že je to zase nějaká obchodní nabídka, ale nakonec jsem to vzal,“ vybavuje si Lukeš.

V prvních vteřinách úplně nechápal, že se dostal do užšího výběru tří případných dárců. Vzpomněl si totiž, jak mu sestra při registraci říkala, že řada zapsaných lidí podobný telefonát nikdy nezažije.

Kvůli zákonitostem genetiky je to vždy ohromné štěstí, když lékaři pro konkrétního pacienta s leukémií či zhoubnými nádory a útlumy krvetvorby objeví ideálního dárce. Jen v Českém národním registru dárců dřeně je přitom téměř osmdesát tisíc lidí, v registrech po celém světě více než 32 milionů. Každý další dobrovolník proto přináší obrovskou naději.

„Jsou tam celý život, ale nenajde se k nim vhodný příjemce. Vůbec jsem nepočítal s tím, že by se mi během nějakých dvou tří měsíců mohl někdo ozvat,“ přemítá mladý muž, jenž pracuje jako realitní makléř a své obci pomáhá jako dobrovolný hasič.

I ten nejstatečnější člověk přemýšlí, do čeho jde, říká dárce

Mezi případné dárce kostní dřeně se přitom loni v březnu dostal spíše náhodou. Už více než dva roky je bezpříspěvkovým dárcem krve, na jaře s ním na transfuzní oddělení olomoucké fakultní nemocnice poprvé šla i přítelkyně.

„Ale ukázalo se, že pro darování krve není vhodná. Sestřičky nám řekly, že by i přesto mohla teoreticky darovat kostní dřeň,“ popisuje Lukeš.

Jeho partnerku do registru nakonec nepustili, on sám se ale zapsal. A hned v létě byl jedním ze tří možných dárců pro konkrétního člověka.

„Registr funguje mezinárodně, vůbec nevím, odkud byli ti další dva. Nebyl jsem vyděšený, ale hodně překvapený,“ přemítá Lukeš. Za další dva týdny bylo jasné, že právě on je tím pravým dárcem. Při otázce, zda se u něj objevily pochyby, zda odběr skutečně podstoupit, se zamyslí.

„Myslím si, že i ten nejstatečnější člověk přemýšlí, do čeho jde a jestli ho to nemůže negativně ovlivnit. Ale nepochyboval jsem. Jednou jsem se rozhodl. A pokud nemám pádný důvod, svá rozhodnutí či postoje neměním,“ říká.

Připouští, že jej na chvíli přepadl strach z neznáma a také obavy spojené s řadou nejrůznějších vyšetření, jež musel podstoupit. „Šlo o to, co mi po nich řeknou a zda mi něco nenajdou,“ vysvětluje Lukeš.

Vše ale dopadlo dobře. Ve hře byly dvě možnosti, jak od něj kmenové krvetvorné buňky vhodné pro transplantaci získat. Buď při celkové narkóze odsátím přímo z kosti, anebo přes odběr krve.

Z hlediska jednotlivých pacientů je pokaždé některá z metod vhodnější. Ovšem platí, že může rozhodnout i dárce, lékaři to musejí respektovat. Pro „Lukešova“ nemocného byl lepší odběr přes žílu, on sám s tím neměl problém. Ještě před tím však musel dostat injekce, po kterých se mu do krve laicky řečeno vyplavilo více krvetvorných buněk. A právě o ty šlo.

Mezi darováním krve a kostní dřeně nebyl velký rozdíl

Samotný odběr se odehrál loni v září a se vším všudy trval kolem pěti hodin. Dárce v tu dobu pobýval v klidu na nemocničním lůžku.

„Nemohu říct, že by to bolelo. Pro člověka, který dává krev či krevní plazmu, je to v podstatě úplně stejné, jen to trvá dále. Obě ruce jsem měl napíchnuté. Z jedné krev odebírali, do druhé se odstředěná vracela,“ shrnuje.

Přiznává, že jakmile bylo po všem, nejprve se mu ulevilo. „Byl jsem rád, že je to za mnou. Protáhl jsem ruce a nohy,“ vzpomíná.

Pak se ovšem dostavily mnohem silnější emoce. „Nenapadá mě lepší pocit. Jsem rád, že jsem pomohl,“ usmívá se. Konkrétně komu ale neví. Sami lékaři o příjemcích buněk nemluví.

Setkání příjemce s dárcem je možné, pokud obě strany chtějí

Lukeš však přizná, že byl zvědavý, i když chápe důvody, proč pacienty chrání anonymita. „Jediné, co vím, že je to muž ve středních letech zřejmě ze střední Evropy. Není to Čech,“ dodává Lukeš.

Zájem potkat se s ním stále má. Podmínkou je ovšem bezpodmínečný souhlas obou stran.

„A také se musí úplně uzdravit, což se podle doktorů může stát nejdříve za tři až pět let. Rád bych se s ním viděl, ale každý člověk je jiný. Nevím, jak se on bude po nemoci cítit, nechci ho dostat do nepříjemné situace,“ říká Lukeš.

Byť už od odběru uplynula řada měsíců, uzavřená záležitost to pro něj není. Podrobnosti stále zajímají jeho kamarády či známé, navíc ho tento měsíc čeká v Praze setkání s dalšími loňskými dárci a také ocenění od Českého národního registru. Není ani vyloučené, že „jeho“ pacient od něj bude potřebovat ještě krev či plazmu.

A i když na vlastní kůži zažil, co všechno zapsání mezi dárce přináší a znamená, určitě toho nelituje.

„Když se člověk odhodlá a zaregistruje se a nakonec se dostane do situace, že může někomu pomoci, tak toho snad ani litovat nemůže,“ je přesvědčen Lukeš.

  • Nejčtenější

Nemocnice si kvůli rekondičnímu pobytu „šťouchla“ do Zemana, Ovčáček se zlobí

Nařčení z neetického chování, kterým by se měl zabývat ministr zdravotnictví, si od mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka...

Dílo nechápeme, rozpustil bych vás, zkritizoval primátor odborníky za sochu

Výběr sochy filozofa Edmunda Husserla, která má stát v prostějovském centru na náměstí nesoucím jeho jméno, může...

Fandové řvali: Dejte mu dýchnout! Alkohol vylučuji, brání se sudí Houdek

„Dejte mu dýchnout!“ skandovali na adresu hlavního rozhodčího Jiřího Houdka olomoučtí fanoušci při utkání první...

Prostějov vyhlásil boj byznysu s chudobou, centrum zaplňují nepřizpůsobiví

Situace s nepřizpůsobivými lidmi, kteří se v poslední době stěhují do centra Prostějova, je kritická. Radnice už...

Sražení dítěte naštvalo Droždín, chce okamžitě zvýšení bezpečnosti chodců

Lidem z olomoucké městské části Droždín došla trpělivost s nebezpečným provozem ve vsi. Poté, co zde nedávno auto...

Premium

Test kávy v kapslích: Bezpečné, pohodlné, ale drahé potěšení

V kavárně určitě najdete zajímavější druhy kávy, rozpustná je zase levnější. Test jsme zaměřili na kávu v kapslích, z...

Premium

Dějiny čtvrcení v Praze. Nejděsivější případy rozřezaných těl

Děsivé kriminální případy. O těchto čtyřech vraždách mluvila celá republika. Brutální a hrůzostrašné „kouskování“...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

Sovětská okupace vzala v kraji život 38 lidem, většinou umírali při nehodách

Proti těžkému sovětskému vojenskému náklaďáku neměl osmnáctiletý Jaromír Zubal před 40 lety šanci. Jel na motorce,...

Místní části hrozí Litovli odtržením, přišla by o lidi i miliony korun

Zástupci deseti litovelských místních částí jsou nespokojení s fungováním radnice, hrozí odtržením a vyhlášením...

Jesenické skiareály sází na lyžování před otvíračkou či lepší děla i zázemí

Jesenické skiareály už přezbrojují na zimu a chystají řadu novinek. Třeba jízdu na nové dvousedačkové lanovce na...

Kraj slibuje naštvanému Droždínu kruhový objezd a žádá o snížení rychlosti

Dvě dopravní opatření chystá Olomoucký kraj v olomoucké městské části Droždín, jejíž obyvatelé minulý týden vyzvali...

Najdete na iDNES.cz