Majitel lomu požádal úřady o povolení prohloubit lom o patnáct metrů s provozem na dalších šestnáct let. Do okolí se totiž lom rozšiřovat nemůže, protože nemá potřebné pozemky. V Baldovci ležícím vedle Moravského krasu to vzbudilo velké emoce, vzniklo například občanské sdružení, které proti pokračování těžby protestuje. Kromě toho místní lidé také sepsali petici.
„Hloubením lomu může dojít ke kontaminaci spodních vod a úbytku vody ve studních, ale i v potoku Bílá voda, který je zásobárnou říčky Punkvy. Zvýšení těžby povede k nárůstu dopravní zátěže, exhalací, devastaci místních komunikací a k většímu hluku,“ napsalo přes sedmdesát obyvatel Baldovce v petici.
„Vůči následujícím generacím máme povinnost zachovat přírodní bohatství v obci a jejím okolí, do kterého lze zařadit Moravský kras, jenž by mohl být hloubením lomu ohrožen. Proto s rozšířením těžby nesouhlasíme,“ dodávají.
Zdeněk Cvrček z Baldovce, který petiční výbor zastupuje, potvrdil, že podpisové archy již předal na Krajský úřad v Olomouci.
„Oznámení bylo zveřejněno na úředních deskách a rozesláno dotčeným orgánům. Také veřejnost měla možnost se vyjádřit. Rozhodnutí bude vydáno do poloviny května,“ sdělila Barbora Plainerová z odboru životního prostředí na kraji.
Zavézt, nebo dotěžit? Podle majitele je pro místní lepší to druhé
Majitel kamenolomu Josef Pernica z nedalekého Lipovce kategoricky popřel, že by těžbu hodlal zvyšovat.
„Objem zůstane stejný jako dosud,“ prohlásil. Jde o sto tisíc tun stavebního kamene ročně. Pernica tvrdí, že prohloubení lomu a pokračování těžby bude paradoxně k přírodě a k životu v okolí vstřícnější.
„Existují dvě varianty. Buď se těžba zastaví a lom se začne zavážet zeminou. To může trvat i třicet let. Stejně dlouho, jako se zde těžilo. Spíš déle,“ tvrdí. Druhá varianta počítá s tím, že po deseti, maximálně šestnácti letech provoz skončí a lom se nechá zatopit spodní vodou.
„Nákladní auta přestanou jezdit a vznikne vodní plocha, kolem které se vysází les,“ slibuje Pernica.
Obec Rozstání, pod kterou Baldovec spadá, již těžařům mírně vyšla vstříc. Zdlouhavou studii EIA totiž neprosazuje.
„Zastupitelstvo požaduje, aby se pokračování těžby posuzovalo podle zákona o životním prostředí. Je pravda, že lidé trpí a lom nechtějí. Kdyby byl o pár kilometrů dál a nejezdilo se přes obec, nikdo by to neřešil,“ konstatoval starosta Rozstání Jiří Szymsza.
Odpůrci: Na domech jsou trhliny, náklaďáky nás ohrožují
Na druhou stranu lom podle něj přináší pracovní místa, obec má zdarma materiál na opravy cest a majitel lomu Pernica slíbil, že Rozstání poskytne každý rok kompenzaci ve výši dvě stě tisíc korun.
„Jiná cesta bohužel do lomu nevede, ale dopravní zátěž se nezvýší. Z každé tuny kamene dám obci dvě koruny. Spodní voda ohrožena nebude, ani znečištění nehrozí. Používáme výhradně ekologické oleje,“ vysvětlil Pernica, který má kladné hlukové zkoušky nebo posudky statiků, hydrogeologů či biologů.
Odpůrci kamenolomu však namítají, že například hlukové zkoušky byly zmanipulované.
„V létě roku 2014, kdy probíhalo měření hluku, kamenolom nepracoval na stejný výkon jako obvykle. V době měření nebyl v provozu drtič a byla zastavena nákladní doprava. Ihned jsem to ohlásila na obec,“ napsala do čestného prohlášení třeba Eliška Richterová z Baldovce.
Josef Grmela z Baldovce si zase stěžuje na otřesy a trhliny ve svém domě a na odlétávající kameny a hluk z projíždějících aut.
„V zatáčce před svým domem jsem byl při vyhýbacích manévrech ohrožen nákladním vozidlem. Auta vjíždějí na obrubník a ten už je v některých místech poškozen,“ rozčiluje se Grmela.
