Nosný příběh filmu, který měl v sobotu večer premiéru v prostějovském kině Metro 70, našel středoškolák při procházení internetu.
„Zaujala mě především hlavní myšlenka básně Dědova mísa, což je vztah mezi dědou, otcem a synem, a také pointa. Ostatní souvislosti a místo děje jsem vymyslel sám,“ přibližuje mladý režisér, jak po konzultacích s učitelem, četných úpravách a několikahodinové práci vznikla kostra filmu nazvaného Dřevěná mísa.
Natáčení začal s kamarádem plánovat loni v listopadu. Příběh zasadil do osmdesátých let minulého století, a tak musel se štábem shánět dobové rekvizity.
„Bylo to docela náročné, jelikož většina lidí věci z té doby už dávno vyhodila. Málokdo má stále doma třeba své dětské boty nebo aktovku, se kterou chodil do školy někdy před třiceti lety,“ popisuje Kapounek.
Přesto nakonec může divák ve filmu odhalit jen malé detaily, kdy je něco modernější, než by mělo. Lokalita už se pak vybírala snadno. Místo mělo mít příjemnou a vřelou atmosféru.
„Jasnou volbou byla obec Šubířov, kde jsem trávil dětství se svým dědečkem. Každý, kdo sem přijede, je vždy překvapen, jaká pohoda a klid z toho místa čiší. Mám na něj plno hezkých vzpomínek, a svůj maturitní film jsem proto chtěl zasadit sem. Je to pro něj vesnice jako dělaná,“ pochvaluje si mladý režisér kulisy vesnice na Prostějovsku.
Původní představa byla natáčet dva víkendové dny. Po dokončení scénáře se však ukázalo, že to stačit nebude. Tvůrci tedy přidali třetí den, a i tak se všechno stíhalo jen tak tak. Ostatně Kapounek vzpomíná, jak za tu dobu naspal dohromady jen zhruba sedm hodin.
Film si student zčásti platil, zbytek vybral
Ačkoli jde o studentský film, podařilo se štábu domluvit zkušené divadelní herce.
„Jako první jsem oslovil Miladu Vyhnálkovou a Zdeňka Vévodu, se kterými se znám z olomouckého Divadla na cucky, kde jsem fotil a pomáhal při natáčení hry Psi malých ras,“ nastínil režisér.
Po pár týdnech začal hledat další obsazení. Potíž byla s hlavní rolí dědečka. Měl to být někdo se smyslem pro humor a zároveň schopný vyjádřit dědečkův smutek z toho, že stárne a nedokáže se o sebe postarat.
„Nejdřív jsem oslovil Jaroslava Duška, ten už měl ale jiné natáčení. Z divadla jsem pak dostal kontakt na Miloslava Maršálka, takže jsem mu zavolal a už po pár prvních slovech jsem si ho představoval v hlavní roli,“ potěšilo Kapounka, když herec brněnského HaDivadla kývl. Neherci nakonec byli jen Vévodův synovec a babička Kapounkovy spolužačky.
Aby mohl maturant film zaplatit, spustil v únoru internetovou sbírku, kde za měsíc vybral přes čtyřicet tisíc korun. Na všechny náklady to ale nestačilo a něco musel doplatit z vlastní kapsy.
Z plánovaných padesáti minut nakonec autor film zkrátil na půl hodiny a plánuje ho přihlásit na filmové soutěže v Česku i za hranicemi.
„Chystáme anglické, německé, francouzské, ale třeba i čínské titulky. Kam se dostaneme a kde bude mít snímek největší úspěch, se ještě uvidí, ale těšíme se na to,“ říká student, který by rád s filmařinou pokračoval i na vysoké škole. V hlavě už má nápad na další film.
