Původně si představitelé Prostějova mysleli, že při rozsáhlých opravách zdejšího Národního domu se podaří udržet alespoň provoz oblíbené zahradní restaurace. Nedávno však vyšlo najevo, že zahrádka fungovat nemůže, protože zde bude sklad stavebního materiálu.
„Vidím v tom problém. V Národním domě jsou výborní kuchaři a kvalitní členové obsluhy. Nechtěli bychom, aby tito lidé byli několik měsíců bez práce nebo aby od nás utekli za jiným zaměstnáním,“ lamentovala primátorka Prostějova Alena Rašková.
Národní dům se proto přestěhuje do stanu na hlavním prostějovském náměstí v prostoru před muzeem. Opravy restaurace a jejího zázemí potrvají minimálně čtyři měsíce, ještě do konce června může vše zůstat při starém. Od července se však restaurační provoz přesune na náměstí.
„Je to poněkud netradiční postup, ke kterému přistupujeme po vzájemné dohodě s vedením Národního domu. Personál by musel zůstat doma na šedesáti procentech platu. Lidé by si mohli najít jinou práci a po dokončení oprav by je Národní dům už také nemusel získat zpět,“ vysvětlila primátorka.
Počet volných míst v okrese převyšuje počet nezaměstnaných
V Prostějově je v současné době nezaměstnanost extrémně nízká, hluboko pod třemi procenty, a dlouhodobě je zde kritický nedostatek pracovních sil ve všech oblastech.
„Okres Prostějov je jediný okres v Olomouckém kraji, ve kterém počet volných míst převýšil počet nezaměstnaných,“ potvrdil analytik trhu práce z Úřadu práce v Olomouci Jaroslav Mikšaník.
Komplikované stěhování Národního domu, které prostějovská radnice vymyslela, proto podle představitelů města dává jasný smysl. Restaurace se přesune na plochu před muzeem a kuchyně se přemístí do blízké střední odborné školy na sousedním náměstí, která je přes prázdniny prázdná.
Jídelníček personál upraví letním podmínkám venkovního provozu, i nadále si sem však lidé budou moci přes poledne zajít na obědy a odpoledne na kávu či zákusek.
Město dokonce muselo požádat ministerstvo pro místní rozvoj o dovolení, protože na opravu hlavního náměstí získalo dotace a jednou z podmínek bylo, že se zde nebudu konat komerční akce. Vzhledem k tomu, že jde pouze o přechodné období, ale stěhování nic nestálo v cestě.
„Museli jsme myslet i na ztráty společnosti Národní dům vyvolané opravou více než stoleté secesní památky. Zastupitelům předložíme ke schválení dotaci z fondu rezerv ve výši 2,3 milionu korun jako kompenzaci,“ dodala Rašková.
V minulosti budově několikrát ublížily necitlivé zásahy
Samotné opravy Národního domu vyjdou na více než 70 milionů korun. Je to největší rekonstrukce významné secesní památky v její novodobé historii. Během dvou let dostane novou střechu a fasádu, obnovou projdou také interiéry, vitráže a právě i zahradní restaurace.
„Kromě rekonstrukčních prací na střeše a fasádě proběhne také generální oprava veškerých rozvodů a odpadů. Upravovat se budou chodníky okolo budovy a také inženýrské sítě. Ty jsou ještě původní a ve velmi špatném stavu,“ dodal náměstek primátorky Prostějova Zdeněk Fišer. Na závěr se plánuje výměna opony v hlavním divadelním sále.
Prostějovský Národní dům je považován za secesní skvost architekta Jana Kotěry. Jeho historie sahá na počátek minulého století. Budova se otevřela na konci roku 1907, za druhé světové války však cenný objekt znehodnotili nacisté. Architekt Tranquillini nařídil úpravy, které měly co nejvíce potlačit slovanské prvky secese.
Původní tvář se Národnímu domu začala vracet v 90. letech minulého století, kdy radnice postupně obnovila historický Kotěrův způsob vytápění, do objektu vracela zdobné pasířské výrobky, obnovila promenoáry, tedy prostory určené k procházení, odstranila sádrokartony, repasovala interiérové truhlářské výrobky a obnovila secesní kavárnu a sgrafita na fasádě.
