Přestože nyní množství škodlivin ve vodě kleslo, obavy z poškození zdraví zůstávají. K aktuálním výsledkům měření se lidé totiž nedostanou. Změna ale může přijít nejdříve za půl roku. Šance na dotaci na nový vodovod navíc obcím unikla o tři dny.
"Vím, že dusičnany v naší vodě jsou. Jejich množství kolísá, chvilku je jich nad limit a chvilku pod něj. Ta voda tak nemá moji důvěru," líčí Jana Ligurská, matka dvou malých dětí z Věrovan na Olomoucku. Informace čerpá z webu Moravské vodárenské.
Ve Věrovanech stejně jako v sousedním Dubu nad Moravou a obci Charváty platí od srpna 2011 výjimka Krajské hygienické stanice pro vyšší množství dusičnanů v pitné vodě. Její stav tak "sladila" se zákonem. Zároveň upozornila, že se z tamní "kohoutkové" nesmí vařit dětem do jednoho roku. Její pití by pak měly omezit těhotné a děti do pěti let.
Mateřské školy a rodiče v trojici obcí proto kupují balenou vodu. "Po zveřejnění informace o dusičnanech v našem vodovodu v médiích lidé dokonce vykoupili místní obchod," vzpomíná Ligurská.
Ze začátku tak pro své dnes čtyřleté a jedenapůlroční děti vozila pitnou kohoutkovou vodu od svých příbuzných z Tovačova, nyní ji nakupuje. "Finanční náklady zase tak velké nejsou. Vadí mi ovšem nošení těžkých PET lahví a poté jejich odvoz. Vnímám to jako určité omezení a zásah do života, když jinde teče pro děti pitná voda přímo doma z kohoutku," doplňuje.
Lidem chybí aktuální data, výsledky rozborů mají jen zpětně
A to navzdory tomu, že v první části letošního roku množství dusičnanů v tamním vodovodu kleslo. Místní o tom ale tehdy nevěděli. "Přístup teď mám jen k výsledkům měření za období od března až do června. Na webu je zveřejňují zpětně, a navíc jde o průměr za dané čtvrtletí. V tom se navíc kolísání, k němuž tu dochází, ztratí," přemítá Ligurská.
Chybí jí ale aktuální data. Jak kvalitní či nekvalitní voda jí právě teď teče v kuchyni, nemá tušení. Dětem ji proto v žádném případě nedává. "Přitom tu vídám auto vodohospodářů. Ze zákona po navýšení limitu musí dusičnany měřit častěji, ale výsledky nikde nejsou," říká Ligurská.
"Navíc jsem vloni zjišťovala, zda nám nesníží poplatky za vodu, když ji nemůžeme naplno využívat. Odpověděli, že ne, důvodem byly právě vyšší náklady na tato mimořádná měření. Ocenila bych tak, kdyby je zveřejnili," dodává.
Řešením pro ni a další bezmála čtyři tisíce lidí z Olomoucka je podle hygieniků a vodohospodářů napojení dusičnanem zasažených obcí na vodovod obce Blatec. Jednání s jejími představiteli má na starosti starosta obce Charváty Zdeněk Dostál.
Dotace na stavbu nového přivaděče unikla o tři dny
Příprava stavby přivaděče, o níž se poprvé bez úspěchu jednalo již před čtyřmi lety, podle něj pokročila. Ovšem úspěšné finále, které by vyvrcholilo bojem o dotaci, Svazku obcí Dub nad Moravou, Věrovany a Charváty uniklo o tři dny.
"Získali jsme již územní rozhodnutí, ale nabylo platnosti o chvíli později, takže naši žádost zamítli a vyloučili nás ze soutěže," líčí Dostál. Kromě čekání na její další kolo v příštím roce má Dostál v záloze spolu s ostatními starosty i jiné řešení. Skrývá se v nyní nevyužívané studni u Věrovan.
"Podle prvních rozborů jsou zde dusičnany v limitu, čekají nás ovšem ještě další zkoušky. Pokud by tato voda byla v pořádku, propojili bychom tuto studnu s naším vodovodem a o přivaděči z Blatce bychom už ani neuvažovali," plánuje starosta.
Výjimka od hygieniků, díky níž jsou případné výkyvy množství dusičnanů v souladu se zákonem, platí do konce srpna 2014. "Pokud do uvedeného data nebude možné zabezpečit požadovanou kvalitu pitné vody, může orgán veřejného zdraví povolit její prodloužení na další tři roky," přibližuje mluvčí Moravské vodárenské Markéta Bártová.
Ligurské stejně jako jejím sousedům tak prozatím nezbývá nic jiného než pozorně sledovat předpověď počasí. Právě déšť je pro trojici obcí na Olomoucku rozhodující. Dusičnany v jejich vodovodu pocházejí ze zemědělských hnojiv z okolních polí. Za nynějším zlepšením kvality stojí celkově nižší množství srážek v letošním roce, voda méně vymývá dusičnany z horní vrstvy půdy.
