Pohled na hladinu přerovské Velké laguny sice láká ke koupání, ale kvůli...

Pohled na hladinu přerovské Velké laguny sice láká ke koupání, ale kvůli sinicím to obvykle už v polovině léta není možné. | foto: Bohumil Kratochvíl

Přerovská koalice potopila nápad udělat z Velké laguny biotopové koupaliště

  • 2
Fenomén koupališť bez chemie dorazil i do Přerova. Osvěžení však nepřinesl. Návrh na vybudování takzvaného biotopového koupaliště na Velké laguně se naopak stalo rozbuškou doutnajících sporů mezi opozicí a vedením radnice.

Využít kořenů rostlin k vyčištění vody na Velké laguně navrhli nedávno přerovští opoziční zastupitelé z koalice hnutí Společně pro Přerov a Piráti (SpPP). Mimo jiné i kvůli tomu, že kdysi vyhledávané přírodní koupaliště nedaleko lužního lesa Žebračky se rok co rok potýká se zvýšeným výskytem sinic, zhruba od poloviny prázdnin se v něm kvůli tomu prakticky nedá koupat.

Studii proveditelnosti, která by vyjasnila, co by to obnášelo a kolik by taková investice stála, však radnice odmítla.

„Studie by pomohla zjistit všechny aspekty, které by mohly vést k uskutečnění projektu, nebo případně jeho odmítnutí. Sami nemáme finance na její zaplacení. Je nám moc líto, že zastupitelé nemají odvahu zkusit v Přerově něco netradičního,“ řekl Jan Horký z SpPP.

Zamítnutí návrhu Horký označil za pomstu opozici. „Je to čistě politické rozhodnutí. Kdyby s tímto návrhem přišel někdo z koalice, tak by šanci měl,“ je přesvědčený.

Náměstek primátora Michal Zácha (ODS) to odmítá. „Ať přijde s nápadem koalice, nebo opozice, má být konstruktivní. Když to bude smysluplný projekt podpořený dotačním titulem, můžeme o něm klidně jednat,“ poznamenal.

Voda v laguně často vydrží ke koupání jen do poloviny prázdnin

Velká laguna s rozlohou přes 27 tisíc metrů čtverečních vznikla v polovině 70. let 20. století. Přírodní koupaliště u řeky Bečvy a nedaleko městského parku Michalov se budovalo jako „1. etapa příměstské rekreace Pobečví“.

Od poloviny 70. let 20. století byla přerovská Laguna oblíbeným koupalištěm, kam pravidelně mířily tisíce Přerovanů.

Zatímco dříve Laguna sloužila hlavně ke koupání, dnes jsou tu plavci jen malou částí rekreantů. Lidé sem chodí spíše na procházky nebo na ryby. Ke koupání se dá voda totiž využít většinou jen na začátku léta.

„Voda je v pořádku zhruba do poloviny prázdnin. Pak záleží na počasí, jak rychle se tam množí sinice. V srpnu už většinou upozorňujeme, že voda není vhodná ke koupání,“ potvrdil Bohumír Střelec, jednatel Technických služeb města Přerova, jejichž pracovníci vodu kontrolují.

Podle zastupitelů ze SpPP by problém s vodou vyřešilo právě biotopové koupaliště.

„Princip, na jakém biotopy fungují, je velmi obdobný principu takzvaných kořenových čistíren odpadních vod. Zhruba polovina vodní plochy je určena ke koupání a druhou polovinu tvoří čisticí zóna s rostlinami a mikroorganismy. Příroda tak spoří náklady a čistí vodu za nás,“ argumentovali.

„Díky vybudování koupacího biotopu na Laguně by se Přerov připojil k desítkám dalších měst, která svůj biotop už mají a lidé za nimi velmi rádi a často cestují. Pokud by se město rozhodlo investovat také do revitalizace okolní rekreační zóny, mohlo by se stát jedničkou v širokém okolí,“ myslí si Helena Netopilová, která návrh předkládala.

Proti biotopu jsou i rybáři, pro ryby by v něm nebylo místo

Pro studii proveditelnosti ale nakonec zvedlo ruku jen deset zastupitelů, většina se zdržela hlasování.

Zácha v diskusi upozorňoval i na fakt, že k tomu, aby si koupaliště udrželo svou samočisticí schopnost, může na něj jen omezený počet návštěvníků.

„Návštěvnost musí být koordinovaná, v extrémní situaci bychom možná museli Lagunu oplotit a lidi tam pouštět postupně,“ uvedl.

Nadšení by z novinky nebyli ani rybáři, kteří mají vodní plochu na Laguně na starosti. Biotopová koupaliště totiž nepřipouštějí přítomnost ryb.

„V okolí Přerova je dva tisíce rybářů, to jsou také lidé, kteří se chtějí někde vyžít. Na Lagunu mimo to chodí lidé na procházky, krmit kačenky, je tam možnost sportovního vyžití. Biotopové koupání patří jinam,“ poznamenal předseda místní organizace Českého rybářského svazu Alexander Majer.

Problém s kvalitou vody by se podle Majera dal řešit prostřednictvím bakteriálního čištění.

„Je to možnost, která je odzkoušená. Stála by zhruba 200 tisíc korun na rok,“ navrhuje předseda místního svazu rybářů.

Náměstkyně: Stavba a provoz by stály za tři roky 900 milionů

Na tuto metodu sází i vedení radnice. „Prostřednictvím bakterií budou rybáři čistit i nedaleký rybník. Čekáme, jaké budou výsledky, stejným způsobem bychom se pak případně pustili i do Laguny,“ vysvětlil primátor Petr Měřínský (zvolený za ANO).

Náměstkyně primátora Hana Mazochová (ANO) dodala, že podle jejích propočtů by biotopové koupaliště na Laguně bylo příliš nákladné.

„Vím, kolik stál metr čtvereční takového koupaliště v Litovli. Když jsem to přepočítala na celou oblast Laguny a zahrnula náklady na tři roky provozu, dostala jsem se téměř k částce našeho ročního příjmového rozpočtu – to je 900 milionů korun,“ popsala.

Litovelskou radnici, která biotopové koupaliště v Olomouckém kraji stavěla jako první, přišla investice do bazénu o ploše 1 500 metrů čtverečních a okolního zázemí asi na 25 milionů. Roční provoz areálu ji stojí přes milion korun.

„V Přerově nenajdete zastupitele, který by tady nechtěl přírodní koupaliště. Myslím, že se k tomu ještě vrátíme. Musíme se o tom ale bavit seriózně. Tohle byl jenom výkřik do tmy a jenom to udělalo zlou krev,“ prohlásila Mazochová.