„Pro nás to znamená jediné – můžeme kolaudovat a posléze i užívat tuto stavbu,“ reagoval na výsledek sporu primátor města Přerova Petr Měřínský.
Potřebné kolaudační razítko už točna získala. Úředníci přerovského magistrátu předpokládají, že první autobus se na ní otočí už koncem května.
Společnost Sibom, která neuspěla se žalobou na zrušení stavebního povolení, se ale s výsledkem nehodlá smířit.
„Podáváme kasační stížnost. Zatím také nebyla vyřešena naše správní žaloba na zrušení územního rozhodnutí. V žádném případě se nevzdáváme, točna představuje bezpečnostní rizika, takto to nemůže zůstat,“ řekl majitel pneuservisu Antonín Mikulík.
Točnu město postavilo kvůli přesunu autobusové zastávky
Jednopruhový záliv pro otáčení autobusů MHD postavilo za 1,2 milionu korun město loni v listopadu. A to proto, aby mohlo přestěhovat autobusovou zastávku. Až dosud museli lidé chodit na autobus přes rušnou silnici a poté, co se v blízkosti Lýsek začala stavět dálnice, byla situace ještě riskantnější.
Náhradní zastávka se musela přestěhovat až za most směrem k místní části Vinary. To je nejen dál, ale k zastávce nevede ani žádný chodník a v úzkém podjezdu pod mostem se chodci potkávají s auty včetně těch nákladních.
Místní výbor proto žádal, aby zastávka byla přímo v Lýskách. Podle úředníků přerovského magistrátu kvůli úzkým cestám v této místní části připadala v úvahu jediná varianta – zastávka při pravé krajnici hlavní silnice.
„Autobus přijede do Lýsek, kde už záliv pro autobus vybudovaný je, nabere pasažéry a otočí se na nově vybudované točně. Odtud bude pokračovat do Vinar,“ popsala Ivana Pinkasová z přerovského magistrátu.
Vznikla nebezpečná dopravní situace, říká majitel pneuservisu
Majitel sousedního pneuservisu ale už od loňska namítá, že město ho nejenže omezilo v podnikání, ale také v Lýskách vytvořilo velmi nebezpečnou dopravní situaci.
„Ohrožuje to všechny řidiče vozidel, co k nám přijíždějí, i ty, co od nás odjíždějí. Jezdit sem má pětatřicet spojů denně, což je obrovská četnost,“ popsal Mikulík.
„Autobus k nám musí sjet, otočit se a znovu vyjet na komunikaci. Na jeden spoj jsou to tři až čtyři minuty. Nejenže budeme pro naši klientelu nepřístupní, ale mohou tady nastávat kolizní situace. Tohle řešení je na úrovni hazardu,“ dodal.
Mikulík tvrdí, že na soudy se obrátil v toho důvodu, že bývalé vedení města s ním přestalo komunikovat, a navíc mělo jít o dočasné řešení po dobu stavby D1 pro školní spoje. Když neuspěl s odvoláními na kraji, podal správní žaloby, nejprve proti územnímu rozhodnutí, pak i stavebnímu povolení.
Stavba přesto začala. Než se soud k první žalobě propracoval, stihla i vzniknout, takže na světě byla paradoxní situace: hotovou točnu město nesmělo využívat a soud zprvu dokonce její stavbu až do rozhodnutí zakázal.
29. ledna 2019 |
