Přehrada byla celkem pět let vypuštěná kvůli čištění, bagrování dna a opravě hráze za desítky milionů korun. Nyní už je nádrž téměř stejný počet let opět napuštěná, ale sinic se úplně zbavit nedokázala. Rozmnožily se loni v srpnu a letos zde museli hygienici dokonce vyhlásit zákaz koupání.
A to i přesto, že Povodí Moravy vybudovalo na Plumlově, Podhradském rybníku, Bidelci a na Čubernici mokřady a sedimentační nádrže. Dalším opatřením jsou právě srážedla fosforu na přítocích. Obce, město Prostějov a Olomoucký kraj v letošním roce na jejich provoz přispěly téměř půl milionem korun.
Projekt zahrnuje celkem čtyři stanice provozované Povodím, které automaticky podle průtoků přidávají do vody síran železitý.
„Díky srážedlům jsme mohli v srpnu roku 2013 zahájit napouštění nádrže novou vodou zbavenou fosforu, což bylo pro přehradu velkým přínosem,“ tvrdí generální ředitel Povodí Václav Gargulák.
Obce u přehrady si kanalizace postupně budují a zlepšují
Chemické srážení fosforu, který je živnou půdou pro sinice, je podle vodohospodářů poměrně účinné, řeší však jen důsledky a nevypořádá se s rozmary počasí.
„Je nutné zdůraznit, že srážedla nemohou dlouhodobě nahradit kvalitní čištění odpadních vod v obcích nad přehradou. Odpovědný přístup má v tomto smyslu Vícov, který zajistil čištění včetně třetího stupně pro odstranění dusíku a fosforu,“ dal příklad ředitel Gargulák.
Podle starostky Vícova Jany Rozsívalové přišla kanalizace na 38,5 milionu korun. Dotace byla pětašedesát procent, třemi miliony přispěl kraj a na zbytek si obec vzala úvěr.
„Byl tady samozřejmě velký tlak. Jsme obcí mikroregionu Plumlovsko, který stál u zrodu projektu na čistou vodní nádrž, a byli jsme jedním z velkých znečišťovatelů. To nám určitě pomohlo k plusovým bodům při získání dotace na ministerstvu zemědělství. Dnes už máme kanalizaci a vyčištěná voda teče jedním z přítoků až do přehrady,“ neskrývá potěšení starostka.
Kanalizaci už vybudoval i Plumlov a modernizaci chystá například sousední Krumsín.
„Vyřešili jsme to tak, že kanalizace oddělíme. Máme už hotový projekt, v rámci kterého budeme dělat i určitá opatření na čističce,“ řekl starosta Krumsína Jaroslav Střelák.
Zemědělci: Fosfor je z odpadních vod z domácností a z praček
Podle starostky Vícova Rozsívalové však pouze budování kanalizací stačit nebude.
„Přehradě stále věříme, ale ruku k dílu musí přiložit i zemědělci. Když přijde přívalový déšť nebo větší srážky, tak chemikálie z polí nezastavíme,“ řekla starostka. V takové situaci podle ní nepomohou kanalizace, čističky, srážedla fosforu, sedimentační nádrže ani mokřady.
Právě to se stalo v létě. Po delším suchu přišel přívalový déšť. „Prakticky celé léto byly kvůli suchu velmi nízké průtoky, což způsobilo výrazné zhoršení kvality vod. Když v podobné situaci přívalové deště spláchnou půdu z polí, je prakticky nemožné rozvoji sinic zabránit,“ vysvětlil situaci mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Pole nad přehradou obhospodařuje několik družstev i soukromí zemědělci. Předseda plumlovského družstva Vladislav Spurný odmítl, že by příčinou množení sinic bylo zemědělství.
„Byla vypracovaná studie, která jednoznačně prokázala, že veškerý fosfor je záležitostí odpadních vod z domácností a z praček. Všechny obce nad přehradou odkanalizovány nejsou a řada lidí dodnes nevyváží jímky a odpad pouští do potoka,“ tvrdí Spurný a zdůrazňuje, že hnojení zemědělci v posledních letech podstatně omezili, hnojiva jsou navíc drahá.
„Veškerá hnojiva zapravujeme do půdy a nelze předpokládat, že by se nějakým deštěm dostávaly do vod,“ dodal Spurný. Neštěstím Plumlovské přehrady je podle něho skutečnost, že v období sucha a nízkých srážek zde voda stojí, přirozeně se neobměňuje, a za takové situace proti sinicím nic nepomůže.
Pokud se sinice ve vodě přemnoží, koupání je nebezpečné. Sinice produkují jedovaté cyanotoxiny, které mohou poškodit zdraví. To se může projevit například zánětem spojivek. Při neúmyslném polknutí vody pak může nastat nevolnost, zvracení nebo průjem. Toxiny mohou otrávit i domácí zvířata.
