Ostatky mnichů se po letech vrátily do krypty kostela ve Staré Vodě

  • 0
Ostatky tří členů řádu piaristů po více než třiceti letech pietně uložili zpět do krypty kostela svaté Anny a svatého Jakuba v zaniklé obci Stará Voda na hranici vojenského újezdu Libavá. Kosti trojice mnichů z bývalého kláštera byly ve zdevastovaném poutním kostele nalezeny v roce 1992 a poté na dlouhá léta skončily v Ústavu Anthropos v Brně.

„Jedná se o dva kněze a jednoho bratra. Jeden z kněží byl převorem zdejšího kláštera,“ přiblížil emeritní břevnovský varhaník Aleš Jan Tománek, který ve Staré Vodě začal působit a loni oživil myšlenku vrátit ostatky mnichů zpět do krypty ve Staré Vodě.

Členové řádu piaristů byli v kostele ve Staré Vodě a jeho okolí podle Tománka pohřbívání od roku 1691. Jejich ostatky končily až do roku 1782 kromě krypty také v sakristii, křížové chodbě a na přilehlém hřbitově. Celkem bylo ve Staré Vodě pohřbeno 68 piaristů.

Břevnovský varhaník pomohl návratu piaristů do krypty ve Staré Vodě

Zachovalé ostatky tří mnichů, kteří zemřeli v letech 1696, 1698 a 1715, byly v kryptě nalezeny v době, kdy armáda zahájila opravu kostela a nechala zajistit archeologický průzkum.

Podle Tománka se podařilo zjistit, komu kosterní pozůstatky patří. „Tato krypta byla určena pouze pro tři. Díky tomu, že si piaristé vedli velmi podrobné diárium, tak nyní víme, kdo to je,“ podotkl.

Mniši trpěli artrózou

V kryptě nálezci objevili také části textilní výstelky rakve, kování a podešve z bot. Součástí nálezu byl rovněž medailon, který jeden z mnichů nosil.

Odborníci zjistili, že mniši trpěli artrózou kloubů. „Souvisí to s tím, že tehdy ještě nedostavěli klášter a žili v dřevěném provizoriu,“ objasnil Tománek.

Před uložením do krypty byly kosti vloženy do schránek, které pak byly poskládány vedle sebe do rakve z dubového a modřínového dřeva. Součástí pietního aktu byla mše svatá.

Podle Tománka se o návratu pozůstatků z brněnského ústavu zpět do kostela ve Staré Vodě hovořilo léta. „Pouze jsem oživil nápad paní Jany Krejčové ze Svatého Kopečku. Je to historička, která napsala spoustu publikací o tomto kostele a o návrat ostatků usilovala už v roce 2016. Tehdy to ale nebylo možné, protože toto poutní místo bylo ještě součástí vojenského prostoru,“ řekl Tománek.

Záměr se podařilo díky přechodu okolních obcí pod civilní správu dotáhnout do úspěšného konce až nyní, pomohla i starostka nedalekého Města Libavá Štěpánka Tichá.