Neděle 29. března 2020, svátek má Taťána
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 29. března 2020 Taťána

Sto let se slaví jen jednou, reparát není, říká ředitel Moravského divadla

  7:51aktualizováno  7:51
V devětadvaceti letech vede David Gerneš jednu z největších kulturních institucí regionu – olomoucké Moravské divadlo. Do ředitelské funkce nastoupil prostějovský rodák na podzim roku 2018 a divadlo nyní čekají oslavy 100 let české scény a 190 let existence. „Máme jedinečnou šanci se do historie divadla zapsat,“ říká Gerneš.

Ředitel Moravského divadla Olomouc David Gerneš. | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Co vám za ten rok a čtvrt udělalo největší radost?
Za mě je největší radost to, že mohu pracovat v divadle. Říct jednu konkrétní věc je hrozně těžké. Jsou to různé drobné věci. Teď mě třeba bolela záda a přišli za mnou do kanceláře herci, kteří mi ukázali, jak cvičit, aby mě nebolela.

A z divadelní branže?
Teď mi třeba dělá radost dramaturgický plán na příští sezonu.

V čem jste musel po nástupu provést největší změny?
Některé ty změny ještě probíhají. Kromě těch personálních je hrozně důležité nastavit myšlení lidí tak, aby věděli, proč jdeme nějakým směrem a kam chceme dojít. To je dlouhodobá věc. Snažím se navázat na své předchůdce, ale zároveň chci, aby se Moravské divadlo stalo sebevědomým a silným divadlem v rámci celé republiky a aby to byla prestižní značka. S nadsázkou vždy říkám, aby po Národním divadle bylo Moravské divadlo druhou nejprestižnější adresou v republice.

Po nástupu jste říkal, že chcete divadlo, které ocení nejen kritik, ale i laik. Máte pocit, že se vám to zatím daří?
To je hrozně krátká doba na hodnocení a nevím, jestli mi to přísluší. Co mi dělá radost, je to, že nás lidé stále navštěvují. Hrozně mě potěšilo, že loni přišlo zase více diváků. Velkou radost mi dělá také to, co chystáme na jubilejní 100. a 101. sezonu. Myslím, že tyto sezony by mohly být více profilové v tom, jak bychom chtěli, aby divadlo fungovalo.

K výročím se dostaneme, ale ještě by mě zajímalo, co pro vás byla zatím největší výzva?
Ono je to podobné jako ta radost. Vést třísouborové divadlo. Je to svázané s neskutečnou mírou zodpovědnosti. Člověk musí s pokorou přistupovat k instituci, která už 100 let hraje česky a zároveň je tady už 190 let. Pro mě je výzva, abych nebyl poslední ředitel tohoto divadle. Vše ostatní je nadstavba.

Jedním z cílů je udržet třísouborové divadlo?
Rozhodně. To je věc, která k Olomouci patří, a pokud má být Olomouc sebevědomé krajské město a opravdu středem Moravy, tak k tomu patří třísouborové divadlo. Dává to jistý punc prestiže a zároveň to na sebe nabaluje spoustu pozitivních efektů k tomu, jací lidé v tom městě žijí a jak ke kultuře přistupují.

Finančně to ale snadné nebude.
Třísouborové divadlo stojí hodně peněz a určitě to není tak, že by ty peníze byly vynakládány zbůhdarma. Spousta výdajů je mandatorních, ze zákona je musíte někam dávat. Jako divadlo bojujeme o každou korunu. Musíme hledat vhodnou formu vícezdrojového financování, ale to se netýká jen Olomouce. Najít vhodný systém financování divadel je výzva, které čelí politici, řekl bych, již desetiletí.

Kolem rozpočtu vždy byly boje. Jak těžké je to pro vás obhájit?
Je to složité, ale snažíme se jít jako divadlo naproti, abychom nebyli jen ti, kteří jdou na radnici s nataženou rukou. Děláme spoustu kroků k tomu, abychom sehnali další dotační tituly a abychom mohli fungovat se soukromým sektorem. I proto jsme otevřeli mecenášský klub, abychom obnovili něco, co tu historicky bylo. V současnosti máme v mecenášském klubu sedm členů a já jim za to moc děkuji. Ale pořád to gros leží na zřizovateli.

Vy máte rozpočet zhruba 200 milionů?
To bychom chtěli. Myslím si, že to je částka, za kterou se dá dělat dobře a pohodlně třísouborové divadlo. Náš rozpočet se pohyboval v minulých letech kolem 170 milionů. Na letošek jsme plánovali rozpočet kolem 180 milionů. Po zákonném navýšení mezd se celková suma vyšplhala až na 190 milionů.

Co tvoří největší položku?
Platy, odvody na sociální a zdravotní. Je to téměř 70 procent, což je dáno především tím, že máme 250 zaměstnanců, kteří jsou v tabulkovém platovém systému. Divadlo je navíc malá továrna, sami šijeme kostýmy, vyrábíme kulisy, patří k tomu administrativa a další věci. Myslím, že nehospodaříme lehkovážně.

Jedna z velkých změn, kterou jste provedl krátce po svém nástupu, byl odchod šéfa baletu Roberta Balogha a jeho nahrazení Michalem Štípou. Jak je na tom baletní soubor nyní?
Po umělecké stránce funguje skvěle. Na poslední premiéře byla přítomna takřka celá komise cen Thálií, to mluví dost samo za sebe. Je jasné, že každý příchod nového šéfa s sebou nese velká očekávání. Samotný proces je o něco komplikovanější, takže jsme si prošli i personální obměnou souboru, ale doufám, že se podařilo již vše stabilizovat.

V rámci oslav jste získali na režírování hvězdy jako Miroslava Krobota nebo Jiřího Stracha. Bylo těžké je přemluvit?
Když to vezmu u pana Krobota, tak jsem hrozně rád, že se ho podařilo přemluvit, protože v první chvíli řekl, že už moc režírovat nechce, protože odrežíroval vše, co v životě chtěl. My jsme ale přesně věděli, proč ho chceme. Sezonu budeme zahajovat Zánikem samoty Berhof, který vypovídá o všem, co Olomouc a olomoucké divadlo za 190 let potkalo. Je to téma, které se odehrává na Jesenicku. Předlohu napsal prostějovský rodák Vladimír Körner a řeší tam česko-německou otázku po 2. světové válce. Příchod Čechů do německého divadla před sto lety nebyl nic jiného než vypořádání, jak budou žít Češi a Němci v jednom domě.

A Jiří Strach?
Ten zase bude dělat Rusalku proto, že šéfové dostali za úkol vytahovat tituly, které se hrály v první sezoně. První byla Libuše, druhá Rusalka. Pro Jiřího Stracha je to operní režijní debut. Budeme navíc kočovat po kraji, čímž chceme připomenout, že české divadlo tady bylo ještě před rokem 1920, ale hrálo různě po Olomouci nebo kočovalo po kraji. Na tuto symboliku navazujeme i prozatímní scénou v létě na Floře.

Jste ředitel, který vede divadlo v jeho stoletém jubileu. Je to velký závazek?
Říkal jsem to kolegům na poradách. Máme jedinečnou šanci se do historie divadla zapsat. Sto let se slaví jen jednou a není to výročí, kde máte šanci na reparát. Můžeme se historicky znemožnit, nebo se historicky zapsat do dějin města a divadla, nebo to celé vyšumí. Já doufám ve variantu číslo dvě.

Autor:

Koronavirus v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 1. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Jarmila Rážová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar

  • Nejčtenější

Sedmým vyléčeným je Japonec z Prostějova, byl přitom ve vážném stavu

Z prostějovského infekčního oddělení zamířil domů pětapadesátiletý Japonec, který byl v Olomouckém kraji prvním známým...

Dron zachytil skupinku cyklistů v uzavřené oblasti. Zastavila je policie

Skupinka cyklistů si v sobotu vyrazila na cestu po uzavřené oblasti na Litovelsku a Uničovsku. Tam přitom platí přísná...

V zavřené hospodě popíjeli lidé. Můžeme, jsme příbuzní, tvrdili policistům

Další případ porušení současných ochranných opatření proti šíření koronaviru řeší policisté z Olomouce. V jedné z...

Izolace Litovelska a Uničovska kvůli rozšíření koronaviru od půlnoci skončí

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje k nedělní půlnoci ruší uzavření oblasti Litovle, Uničova a dalších 19 obcí...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Fotbalista Sadílek věnoval na boj s koronavirem půl milionu korun

Fotbalista Michal Sadílek přispěje na boj s pandemií nového koronaviru půlmilionem korun. Český reprezentant do 21 let,...

Premium

Většině stačí kapky na kašel a vitaminy, říká primář, který vyléčil koronavirus

V Česku se vyléčili první čtyři pacienti z onemocnění COVID–19. Tři se léčili na infekčním oddělení ústecké Masarykovy...

Premium

Kvůli ‚maláčovské revoluci‘ nemáme finanční rezervy, míní exprezident Klaus

Česko v karanténě, omezený pohyb lidí, zavřené školy, obchody nebo hotely. A z toho plynoucí kolapsy podniků i celých...

Premium

Chtěli jsme devět dětí, ale pět nám stačí, říká vítězka Peče celá země

Vyhrála televizní soutěž Peče celá země. Tvrdí, že nerada soutěží, ale trumfla by kdekoho z nás. Jako máma tří dětí si...

  • Další z rubriky

Hlídkám u uzavřené zóny na Olomoucku půjčily firmy karavany a obytné vozy

Policejní hlídky, které na Olomoucku nepřetržitě hlídají příjezdy do uzavřené oblasti Litovelska a Uničovska, ale také...

V zóně uzavřené kvůli koronaviru hořelo, policisté pomohli zachránit psa

V oblasti Litovelska a Uničovska uzavřené kvůli rozšíření nákazy koronavirem hořel přístřešek u rodinného domu. Na...

Exotické kachničky mandarínské už se v Olomouci zabydlely a přibývá jich

Hnízdily, či nehnízdily? Tuto otázku si pokládají ornitologové v Olomouci, kde se stabilně usídlily exotické kachničky...

Radnice plánují pomoc podnikatelům. Odpouští nájmy, zvažují půjčky

Města v Olomouckém kraji už se zabývají tím, jak pomoci drobným živnostníkům, kterým kvůli opatřením v boji proti...

Otestovali jsme: Obstála kosmetika pro nejmenší Nivea Baby?
Otestovali jsme: Obstála kosmetika pro nejmenší Nivea Baby?

Dvacet maminek mělo možnost vyzkoušet šetrnou kosmetiku od Nivea Baby, která je určena těm nejmenším do 3 let. Jak dětem vyhovoval micelární gel a krém proti opruzeninám? A sáhly by maminky po této kosmetice znovu?

Najdete na iDNES.cz