Stres a obavy z vážné choroby má pomoci odbourat moderní prostředí dvou nových budov v areálu olomoucké fakultní nemocnice - diagnostického pracoviště PET/CT a "centra pro ženu".
Už na pohled je ze tří stran zeminou a trávou krytá nově postavená budova, do níž odborníci přestěhovali z původního působiště špičkové diagnostické zařízení PET/CT, "nenemocniční". (čtěte také Ve fakultní nemocnici stěhovali do nové budovy pětitunový přístroj).
Lékaři s pomocí přístroje přesně rozpoznají stádium a rozsah zhoubného nádoru, díky čemuž naplánují další léčbu. Ročně jim technologie pomáhá u 3 500 lidí z Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje i některých dalších regionů.
"Jsme jedním z pěti obdobných pracovišť v republice. Přicházejí k nám pacienti, kteří mají ve většině případů zhoubné onkologické onemocnění. V menší míře vyšetřujeme také některá zánětlivá, kardiologická a neurologická onemocnění," vypočítal přednosta Kliniky nukleární medicíny Miroslav Mysliveček. Podle něj je zbytečné stresovat tyto lidi ještě "sterilním" prostředím. V nové budově je také mnohem více prostoru.
Nechceme, aby se pacienti cítili stísněně
"Pacienti jsou ve stresu ze své nemoci a tady se alespoň necítí stísněně," poznamenal Mysliveček. V bíločerveně laděné čekárně mohou při čekání sledovat i televizi.
"Chtěli jsme netradiční budovu. Aby v pacientech nebudila dojem zdravotnického zařízení," podotkl ředitel nemocnice Radomír Maráček.
Objekt s moderním designem a řešením, které je ve zdravotnickém prostředí unikátní, by se podle něj měl ucházet o ceny i v mezinárodních architektonických soutěžích. Stavba vyrostla během pěti měsíců. I s vybavením přišla na 48 milionů korun.
Druhým místem, kde by se příchozí neměli cítit stísněně, je za 74 milionů zrekonstruovaný objekt někdejší psychiatrie. Nedávno v něm začalo fungovat "centrum pro ženu", kam míří těhotné na genetická vyšetření nebo ženy na mamografická vyšetření prsou.
"Na preventivní vyšetření přicházejí zdravé ženy. V nových prostorách se nebudou na rozdíl od minulosti setkávat s pacienty ve vážnějších stavech, což je pro ně z psychologického hlediska přínosné," dodal přednosta radiologické kliniky Miroslav Heřman.
Pracoviště vyšetří 1000 pacientek za rok
Odborníci na dvou mamografických přístrojích ročně vyšetří kolem tisíc pacientek. Přesto podle Heřmana chodí ženy z kraje na tento typ prevence oproti ostatním tuzemských regionům málo.
"Do jisté míry hraje svou roli rozlehlost kraje. Na Jesenicku není žádné mamografické pracoviště a do Šumperka je to kus cesty," odhaduje Heřman. Dalším důvodem podle něj může být strach z případného nálezu. Ale právě u rakoviny platí podle Heřmana obzvlášť pravidlo, že čím dřív postižený přijde, tím vyšší naději na uzdravení má.
Své místo v "ženským záležitostem" zasvěcenému centru získal i Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny, kam míří budoucí matky zjistit, jak je na tom z pohledu genetiky jejich nenarozený potomek. A na genetická vyšetření tam směřují i páry, které se o zplození potomka hodlají pokusit cestou umělého oplodnění.
Náklady na stavební práce a vybavení obou budov přesáhly 120 milionů korun. Zhruba 40 % z toho poskytlo ministerstvo zdravotnictví.
