ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Nemocnice obnovují operace, přibývá úrazů. V kraji ale scházejí dárci krve

  • 1
V Olomouckém kraji chybí dva tisíce dárců krve a tamní nemocnice nyní bojují s jejím nedostatkem. Lékaři v regionu se postupně vracejí k odloženým operacím, a proto potřebují pro pacienty větší množství krve.

I když si zdravotnická zařízení v případě nouze vypomohou mezi sebou, vyzývají dárce, aby přišli. Ti noví nyní totiž chybí.

V prostějovské nemocnici mají zájem o všechny krevní skupiny, ale především A-, B-, AB- a 0-. V Bruntálu minulý týden mimořádně přidali den pro odběry a v Jeseníku například začali nabízet jako bonus pro dárce vyšetření krve.

Roste počet úrazů a nehod

Ve všech městech provozuje nemocnice společnost Agel, která potřebuje stabilizovat krevní zásoby.

„V současné době pozorujeme nedostatek transfuzních přípravků hlavně ve velkých nemocnicích. Na plné obrátky se rozjíždí medicínské obory, které byly kvůli pandemii omezeny v činnosti, a to s sebou nese zvýšené nároky na spotřebu transfuzních přípravků. Stoupá také počet úrazů a nehod. Významným faktorem, který nyní komplikuje dárcovství, je časový odstup odběru krve od vakcinační dávky proti covidu-19,“ sdělil Radan Volnohradský, lékař AGEL Transfúzní služby, která zásobuje transfuzními přípravky nemocnice skupiny AGEL nejen v Olomouckém kraji.

Ve Fakultní nemocnici Olomouc měli kvůli pandemii koronaviru loni o zhruba 1 500 odběrů méně než v roce 2019. Teď se stavy zlepšily.

„Přizpůsobili jsme odběry dárcům a výdejům, které byly trochu nižší, protože struktura péče se změnila. Nicméně na změnu jsme zareagovali včas a aktuálně jsme na tom s dárci dobře. Samozřejmě situace se mění a už se chystáme pomalu zásobit na letní termíny,“ řekla zástupkyně primářky transfuzního oddělení Alice Entrová.

S cestováním na prázdniny se zvedne i riziko dopravních nehod. „Pokud by nějací dárci chtěli přijít, druhá půlka června je pro nás aktuálně nejžádanější termín, tam s tím trochu bojujeme,“ dodala Entrová.

Desetinová AB

V evropské populaci jsou skupiny A a 0 zastoupeny každá čtyřiceti procenty, deset procent tvoří skupina B a skupiny AB je méně než desetina.

Když se někde krve nedostává, transfuzní stanice spolupracují s dárci podle aktuální potřeby a vypomáhají si i mezi sebou.

„Stane se, že nám někdy chybí určité skupiny, ale spolupracujeme s olomouckou fakultní nemocnicí,“ uvedla primářka hematologické ambulance Nemocnice Hranice Kateřina Vinklárková.

Ačkoli například oblastní spolek Českého červeného kříže Olomouc bude za letošní jaro oceňovat podobný počet vícenásobných dárců jako v minulých letech, nových dárců je nedostatek.

Přitom jich Fakultní nemocnice Olomouc loni získala přibližně 1 300, což bylo zhruba o sto více než rok předtím. Celkově se však počet aktivních dárců snížil.

„Bohužel více lidí s dárcovstvím končí, než nově přichází. Potřebovali bychom kolem deseti tisíc aktivních dárců ročně, ale aktuálně jich máme necelých osm tisíc,“ porovnala primářka transfuzního oddělení Dana Galuszková.

Lékařka předpokládá, že po odeznění pandemie se léčebná péče rozběhne naplno a naroste spotřeba tradičních transfuzních přípravků (krevních produktů pro lékařské výkony, pozn. red.).

„Zajistit transfuzní přípravky pro naše pacienty je naší prioritou. Dalším cílem je vytvořit dostatečnou zásobu léčebné plazmy s co nejvyšší koncentrací protilátek proti covidu-19,“ uzavřela primářka.

Dárce lákají na výhody

Nemocnice se proto snaží potenciální dárce nalákat. Ke garantovanému nároku na den placeného volna a daňovému odpočtu ve výši 3 000 korun za jeden odběr nabízí třeba jesenická nemocnice preventivní vyšetření krve.

Fakultní nemocnice Olomouc má zase připravený drobný dárek pro ty, kdo přijdou na Světový den dárců krve v sobotu 12. června.

Skupina Agel bude mít 1. a 14. června propagační stan v Bruntálu, 17. července bude propagovat dárcovství krve na akci Den s Horskou službou v Loučné nad Desnou.

Darování krve oceňují i města. Držitelé zlaté Janského medaile za čtyřicet odběrů mohou v Olomouci jezdit veřejnou dopravou za 300 korun na rok.

Dárci s trvalým bydlištěm v Prostějově mají za stejné ocenění cestu městskými autobusy zadarmo a bez časového omezení.

Všeobecná zdravotní pojišťovna zase nabízí příspěvek až 2 500 korun ročně. „Vzhledem k nedostatku krve bijí transfuzní stanice po celé republice na poplach. Chybí tady zhruba sto tisíc dárců,“ uvedl před časem mluvčí této pojišťovny Vlastimil Sršeň.